Dva dny poté, co se dostal na druhé místo po Sébastienu Simonovi (Groupe Dubreuil), se skipper PAPREC ARKÉA Yoann Richomme neúprosně dere za vedoucím Charliem Dalinem (MACIF Santé Prévoyance). V pondělí v 15:00 už měl na zádech jen 17,4 míle ztráty! Mezitím se všem honí hlavou Pip Hare (Medallia), která v noci přišla o stěžeň a momentálně kulhá s provizorním řešením k Austrálii. Potíže rostou jako houby po dešti – Benjamin Ferré (Monnoyeur – DUO for a JOB, 23. místo) makal „dvanáct hodin“ na opravě hydraulického válce kýlu, Antoine Cornic (Human Immobilier, 33.) a Denis Van Weynbergh (D’Ieteren Group, 37.) lezli na stěžeň a Arnaud Boissières (La Mie Câline, 29.) se pere s bolestí kolena.
Richomme v laufu
Yoann Richomme z PAPREC ARKÉA nemá nikdy dost. Včera natáčel pobřeží ostrovů, dnes šlape do pedálů ještě víc. Poté, co v sobotu předjel Simona, začal postupně ukrajovat Dalinův náskok. „Oba jedou ve stejných podmínkách, ale Yoann je o chlup rychlejší,“ vysvětluje meteorolog Christian Dumard. „Charlie přišel o svůj postranní odstup a musí kličkovat v nestálém větru.“
Richomme si situaci užívá. V pondělí během Vendée Live ve své čapce a rukavicích prohlásil:
„Všechno šlape parádně, jsem spokojenej. Od chvíle, kdy jsem v Indickém oceánu míjel Thomase (Ruyanta), se proplétám těmi nejmenšími skulinkami. Cítím se skvěle, navigace sedí a žádné zdržení. V tomhle zadobočním větru máme prostě fantastickou loď. Charlie to ví. Brzy budeme na stejné lajně, ale Atlantik rozhodne. Každý má svůj čas, tentokrát jsem na řadě já!“
Boj o pozice za zády lídrů
Tlaková výše pořád blokuje tři vedoucí lodě od zbytku pole, na mapě jasně vidíme tu „modrou barikádu“. „Neprůstřelná bariéra,“ jak ji nazval Jérémie Beyou (Charal, 6.). Její konec přijde až ve středu, kdy se anticyklona posune k severu a umožní únik. Zatím ale ti vzadu tahají z větru maximum.
Boris Herrmann (Malizia-Seaexplorer, 10.), Justine Mettraux (TeamWork-Team Snef, 11.), Clarisse Crémer (L’Occitane en Provence, 12.) a Samantha Davies (Initiatives Cœur, 13.) si užívají svižný vítr. „Možná se pletu, ale ten vlnolam z následujících 24 hodin udělá peklo,“ říkala ráno Clarisse. „Máme z boku 40 až 45 uzlů. Jestli to neudržím, ujedou mi!“
Pip Hare: Smutný konec snu
Novina o zlomeném stěžni Pip Hare (16. místo) zasáhla všechny. „Bylo mi do breku, je to těžké,“ svěřila se Isabelle Joschke. Arnaud Boissières přidal: „Pip je skvělá holka. Vždycky usměvavá, vždycky plná energie. Moc na ni myslím.“
Pip ve videu, stále otřesená, prohlásila: „Jsem v pořádku, ale nedokážu popsat, co cítím. Loď se zvedla, pak přistála a stěžeň se zlomil vejpůl.“ S improvizovaným stěžněm zvládá rychlost kolem 4 uzlů, k Austrálii jí zbývá 700 mil, což potrvá nejméně deset dní.
Bobřík oprav: 6. týden a únava
Příběhů o nouzových opravách je čím dál víc. Benjamin Ferré se probral z dřímoty „do zvuku ohromného prásknutí“. Hydraulický válec kýlu mu doslova explodoval. „Myslel jsem, že je konec. Dvanáct hodin oprav, špíny a nervů,“ komentoval to Ferré.
Antoine Cornic se musel schovat u neobydleného ostrůvku Saint-Paul, kde pět hodin lezl na stěžeň a opravoval kolejnici (drážku) hlavní plachty. Denis Van Weynbergh si také „vyšlápl“ nahoru – aby nakonec zjistil, že vejička od windexu stejně nefunguje.
Conrad Colman? Ten se mezitím pustil do záplatování J3, lazy bagu i Jockey Pole. A Arnaud Boissières? Jeho koleno připomíná meloun. S doktory řeší, jak bolest zmírnit. „Na lodi žijeme jako Tarzani v kleci. Padáme, držíme se na čtyřech. Mám modřiny snad i na uších!“
Vendée Globe nikdy nezklame. Je to boj, dřina a k tomu špetka té správné jachtařské drzosti.
Oficiální stánky Vendée Globe 2024 v angličtině
Podle materiálů Vendée Globe