
Vendée Globe: Jaké jsou tvé pocity po tomhle ohromujícím vítězství?
Charlie Dalin
„Ty emoce se nedají popsat. Je to výsledek obrovského množství práce! Jsem nesmírně šťastný, že jsem vyhrál Vendée Globe – tenhle monument oceánských závodů – a že jsem se dostal do toho úzkého klubu vítězů. Před čtyřmi lety mi vítězství těsně uteklo, když ho získal Yannick (Bestaven). Tentokrát jsem to dokázal já, a je to vítězství celého týmu MACIF. Je to neuvěřitelný pocit. Jsem dneska nejšťastnější člověk na světě, o tom není pochyb. Protnout cílovou čáru za úsvitu, s hladkou vodou pod lodí a světlem, které malovalo neskutečnou scenérii – to bylo prostě fantastické. Byl to výbuch emocí: čirá radost a štěstí. Bezpochyby to byl nejkrásnější finiš mé kariéry!“
Vendée Globe: Jaké máš nyní pocity?
„Je to směs euforie, obrovské radosti a hrdosti, hlavně na práci, kterou odvedl celý tým, a na neochvějnou podporu od MACIF. Čtyři roky jsme tvrdě pracovali na tomhle projektu – od návrhu lodě přes její stavbu až po ladění detailů. Byla to týmová dřina, která se nám teď vyplatila. Na moři jsem si to neuvěřitelně užil. Měl jsem štěstí – loď se vrátila v perfektním stavu. Pořád je na 100 %, má oba foily, všechny plachty i funkční systémy. Jasně, měl jsem nějaké problémy, ale podařilo se mi všechno opravit nebo nahradit. Díky tomu jsem mohl Atlantik přeplout v závodním režimu, a přesně tohle jsem na Vendée Globe hledal: tvrdou soutěž. Bitva s Yoannem (Richomme) byla výjimečná. Neustále jsme se tlačili k lepším výkonům. Až do konce nic nebylo jisté. Pluli jsme na plný výkon, a to po celý závod. Mám pocit, že jsem odstartoval teprve včera. Je nádherné sdílet tento finiš s vámi všemi, zvlášť když už nejsme v žádné izolaci. Obrovské díky MACIF za jejich podporu a celému týmu za fantastickou práci. Tohle vítězství patří především jim.“
Vendée Globe: Překvapily tě rozdíly mezi tebou a ostatními favority, jako Thomas Ruyant nebo Jérémie Beyou?
„Ano i ne. Tyhle lodě jsou neuvěřitelně rychlé, když mají dobré podmínky, ale stejně tak umí být pomalé v těch špatných. Rozdíly, které se vytvořily, jsou tvrdé, ale neodráží nějaké zásadní rozdíly v dovednostech. Ostatní měli prostě smůlu v Indickém oceánu, zatímco já a Yoann jsme měli řetězec dobrých podmínek. Každý zažil jiný Vendée Globe. V Grand Sud jsem nezažil vítr přes 40 uzlů, měl jsem výjimečně dobré podmínky. Možná jsem měl nejlehčí Jižní oceán ze všech.“
Vendée Globe: Jak jsi na tom fyzicky ty a loď?
„Loď je v perfektním stavu. Jediná vážnější věc, co se mi stala, byla jehla od plachty, kterou jsem si zapíchl hluboko do palce při opravě plachty u Nového Zélandu. Měl jsem strach, že se to zanítí, ale dopadlo to dobře. Jinak jsem nebyl vážně zraněný, i když jsem párkrát spadl při pohybu lodi. Možná jsem dokonce méně unavený než před čtyřmi lety, díky zkušenostem. Ale kdo ví, možná si únavu ještě plně neuvědomuji.“
Vendée Globe: Překvapilo tě, že ses dostal pod 70 dní?
„Pokořit rekord je třešnička na dortu, hlavním cílem bylo zvítězit. Věděl jsem, že se s těmito loděmi dá zajet pod 70 dní, ale 64? To je šílené! Počasí nám přálo, hlavně v Jižním oceánu a při návratu Atlantikem. Vzpomínám na jednu níži v Indickém oceánu – bylo to klíčové. Rozhodl jsem se ji surfovat, abych zůstal ve vedení, a vyplatilo se to.“
Vendée Globe: Kdy sis uvědomil, že vyhraješ?
„Doopravdy až na poslední chvíli. Před čtyřmi lety jsem věřil ve vítězství až do posledního odpoledne, než to vyhrál Yannick. Tentokrát jsem si to dovolil uvěřit až po projetí cílem.“
Vendée Globe: Plánuješ se vrátit za čtyři roky?
„Proč ne? Tentokrát si ale chci nejdřív pořádně užít tohle vítězství.“
