Vendée Globe – jachting jako utrpení

Vendée Globe, nonstop závod osamělých jachtařů kolem světa na lodích třídy IMOCA se blíží. V tomto ročníku se na start připravuje 33 lodí. Zatím nejvíce v historii soutěže. Památka na nedávné tučné roky, když sponzoři neměli problém pustit nějaký ten milion (účast – příprava, stavba lodě, organizace týmu… stojí mezi 10-15 mil. Euro), aby se nějaký blázen nechal 70 dní mlátit v pravděpodobně nejnepohodlnější závodní lodi dneška.

IMOCA 60 lodě tradičně nemají záchody. Každé kilo navíc zpomaluje a proto se závodníci musí spokojit s kýblem (Hugo Boss mal karbonový speciál-kýbl už 2013). To je ale jen začátek nepohodlí na lodích co i ojeté stojí kolem 600 000 Euro (u poslední generace si za to koupíte pár foilů). Nejnovější modely jsou stavěny s maximálně plochými trupy. Důsledkem je nejen vyšší rychlost, ale i nepřetržité narážení trupu do hladiny na sebemenších vlnách. K tomu se přidávají nárazy přídě lodě při boření do vln, hlavně při plavbě proti větru. Foily jsou dalším zdrojem hluku, přesněji ohlušujícího rámusu v důsledku vibrací při obtékání vody při rychlostech až 30 uzlů a při přenosu namáhání z foilů na trup. Závodníci popisují jak vypadávají z křesel a závody končí s poraněními jazyka, do kterého si kousli při nečekané ráně uprostřed noci. K tomu se přidávají tradiční problémy osamělých jachtařů. Nedostatek spánku, nervové vypětí, fyzická námaha, zima, případně tropické teplo, vlhko, samota…

(zde kouzelný přehled “záchodů” a spacích koutků z ročníku 2013) 

 

Většina těch, co se na IMOCAch plavili poprvé, označili hluk jako “nesnesitelný, vysilující a vyvolávající úzkost”. Základním řešením pro jeho potlačení jsou různé druhy špuntů do uší, včetně speciálních, vyrobených na míru a sluchátka pohlcující zvuk. Ty mohou být klasická, pasivní (dřevorubecká) nebo dnes již běžně rozšířené aktivní, které sledují zvuky okolí a eliminují je zvukem s opačnou fází. Při tom ale závodníci musí hledat delikátní rovnováhu, aby neodfiltrovali zvuku příliš. Zvuk je hlavně v noci a v podpalubí základním zdrojem informací o plavbě.

(IMOCA 60 – rány, hluk a kokpit plný vody…)

 

Dnes již závodníci netráví čas za kormidlem. Správný kurz většinu času udržuje autopilot za pomoci údajů z různých senzorů (kromě kompasu, GPS a logu i sledují i sklon v jednotlivých osách, nárazy, zrychlení či úhel kormidel). Závodníci tak tráví hodně času v podpalubí obklopeni obrazovkami a za klávesnicí. Volba správného sezení je také klíčovou záležitostí. Někteří závodníci zvolili anatomicky tvarovaná křesla s oporou pro záda, hlavu a boky, aby na nich bylo možné odpočívat a bezpečně si zdřímnout. Některý závodníci volí kloubové zavěšení částečně eliminující náklony lodě, případně instalují bezpečnostní pásy. Někomu stačí sedací pytel (znáte jako BeanBag).

Boris Hermann a jeho anatomické křeslo Foto: www.borisherrmannracing.com

Díky foilům dopadají trupy plachetnic na hladinu z větší výšky a při vyšší rychlosti. Na lodích proto přibyly úchyty umožňující bezpečný pohyb a pro dodatečnou ochranu závodníci experimentují s ochrannými pomůckami převzatými z ragby – polstrovanými dresy a helmami – viz vzor Petr Čech. Týmy hledaly i vhodné matrace, které by jachtaři poskytly oporu i ochranu těla, a zároveň mu umožnily kvalitní spánek. Už tradičně jsou do přípravy zapojeni spánkoví experti, kteří radí, jak optimalizovat odpočinek těla a mysli v podmínkách blízkých pobytu v bubnu splašené pračky. Důležité je, aby se ve spánku tělo jachtaře nemuselo příliš hýbat při kompenzací pohybů lodi.

Ergonomickým trendem aktuálního ročníku, který do extrému dotáhla hlavně nová loď HUGO BOSS Alexa Thomsona, je plně zakrytý kokpit, téměř splývající s palubou. První generace IMOCA měli v poměrně velké otevřené kokpity. S dalšími generacemi se zvětšovala míra ochrany nad kokpitem, zmenšoval se pracovní prostor, případně se ovládací prvky přesouvaly do prostoru chráněného závěsy a pevnou střechou s průzory. Kromě bezpečnosti a pohodlí to pomáhalo minimalizovat objem vody, který se dostáva do lodi. Její váha může dočasně, než odteče, dosahovat desítky kilogramů, což samozřejmě zamrzí, hlavně když 70 dní chodíte na kýbl kvůli několika kilogramům ušetřených na záchodě. Při 30 uzlech už je nutné zohlednit i aerodynamiku a turbulence, které vznikají prouděním vzduchu. Otevřený kokpit, vinšny a hlavně jezdec otěže se při předpokládaných rozsazích rychlostí (40 až 50 km/h) ukázaly jako zdroje velkého aerodynamického odporu. Nová generace lodí se tak vyznačuje nízkou palubou s dlouhým překrytím kokpitu a aerodynamicky čistou zádí.

Uzavřený kokpit Hugo Boss Foto: facebook.com/AlexThomsonRacing

Start aktuálního ročníku je naplánovaný na 8. listopadu 2020 z Les Sables d’Olonne. Tradičně bude velkou otázkou, zda se podaří zlomit dominanci francouzských jachtařů. Od vzniku soutěže v roce 1989 se to v průběhu osmi ročníků nepovedlo. Nejblíž byl Alex Thomson v předchozím ročníku, se ztrátou 16 hodin na vítěze. Právě od něj a jeho radikálně navržené lodi se očekává, že by mohli francouzskou dominanci zlomit. Thomson ale neměl právě optimální přípravu. Na Transat Jacques Vabre urazil kýl a následné opravy zkomplikovaly trénink, takže neměl možnost porovnat výkony lodě v ostrých závodech. Naopak Jérémie Beyou s lodí Charal se stihl účastnit čtyř závodů, přičemž vyhrál Fastnet Race, Defi Azimut a hlavně generálku; Vendée-Arctic-Les Sables d’Olonne a je tak největším favoritem. Z pohledu techniky bude zajímavé, jak dopadne srovnání jednotlivých generací lodí. Na startu se objeví lodě bez foilů, lodě které mají foily přidány (často za cenu nárůstu hmotnosti) a první a aktuální druhá generace foilujícich speciálů. Mezi nimi se pro změnu diskutuje, který tvar bude nakonec nejefektivnější. Kdyby vás zajímaly podrobnosti a vládnete francouzštinou, případně google překladačem, doporučujeme vyčerpávající seriál na stránkách Voile et Moteur. 

Jestli se vám články na Kráse jachtingu líbí a chtěli byste nás podpořit, pošlete prosím jakoukoliv částku na účet: 4654910001 bankovní kód 2010 variabilní symbol 1122.
Moc díky!