Z nekonečné studnice hororových příběhů na motivy „motor zhasl když je skalisko v závětří“ vybíráme stále častější problém s mikroorganismy, které dnes – a vzhledem k některým faktorům čím dál častěji – kontaminují palivové nádrže. Vytvářejí slizovitý nános, který postupně zanáší palivové filtry, potrubí a v nejhorším případě i vstřikování. Někde mezi tím spolehlivě vyřadí motor z provozu a sáhne vám do peněženky.
Co to je?
Dnešní nafta se vyrábí s nízkým obsahem síry a zároveň obsahuje biosložky, obvykle z řepky nebo palmy. Nafta s biosložkou je hygroskopická – absorbuje vodu ze vzduchu, která se pak v nádrži usazuje a vytváří vrstvu vody pod naftou. Jelikož běžná palivová nádrž není – a nikdy nebude – sterilní, začnou se na rozhraní vody a nafty množit bakterie, kvasinky a plísně. V angličtině se pro ně používá zobecňující název diesel bug. (V podstatě ropáci, máme-li vzpomenout studentský film Jana Svěráka – dříve narození vědí 🙂 )
Proč je to problém?
Živé i mrtvé mikroorganismy a jejich metabolity vytvoří v nádrži vrstvy slizovité hmoty, která zanáší filtry, palivové vedení a v horším případě i vstřikování – což je potenciálně nejhorší scénář. Každopádně to má vždy dopad na chod motoru. V lepším případě začne motor vynechávat a kapitán si toho všimne a může včas zareagovat. V horším to skončí ucpaným vstřikováním – a to je velký problém i v případě, že se to stane v bezpečí přístavu, natož při manévrování kolem tankeru. Motor se tak spolehlivě zastaví a kromě nezbytného vyčištění nádrže a potrubí může být nutný i drahý servis motoru. Špatnou zprávou je, že novější motory jsou konstruovány s menšími tolerancemi – to sice zlepšuje účinnost, ale zároveň je tak činí citlivějšími na nečistoty.
Koho se to týká a co s tím?
Největší riziko hrozí lodím, které stály více než 6 měsíců s poloprázdnou nádrží. Faktorem je také kvalita paliva, vlhkost a teplejší podnebí. V poloprázdné nádrži totiž vzniká prostor pro kondenzaci vody – víc vody, víc problém. Majitelé lodí dnes už většinou vědí, že je lepší natankovat plnou nádrž – i na zimu a kondenzaci nedat prostor. U charterových lodí můžeme doufat, že si provozovatelé riziko uvědomují a nádrž ošetří jak na konci sezóny, tak na jejím začátku. Pokud si půjčujete loď už brzy na jaře, neškodí si ověřit, zda už byla v provozu. Samozřejmě by to mělo zajímat i každého, kdo kupuje loď, která dlouho stála.
Jednoduchou prevencí je tankovat kvalitní palivo – ideálně na čerpacích stanicích, kde je velká obrátka a palivo nestojí dlouho v nádržích. Menší riziko bývá i na běžných automobilových stanicích. Doporučuje se použití biocidních/antibakteriálních aditiv, která se přidávají před tankováním. Existují také absorbéry vody – v podobě sáčků nebo válečků s materiálem, který nasaje vodu, ale nikoliv naftu.
Pokud už problém nastane, nejlepší je začít vysátím, vyčištěním a dezinfekcí nádrže. Pokud se zanesení rozšířilo, je potřeba i vyčištění palivového potrubí, výměna filtrů a případně odborné čištění vstřiků. Kdo má na své lodi prostor, může si nainstalovat dvojitý hrubý filtr/separátor s možností přepnutí z jednoho na druhý v případě, že se jeden zanese. V nouzi to může poskytnout čas na vyřešení problému. Jinak platí základní pravidla: tankovat plnou nádrž, tankovat kvalitně a občas předem přidat do nádrže vhodné aditivum.