Vypadá to, že legislativní proces v České republice zase jednou zařehtal, jak se na takového úředního šimla sluší. Od 15.4. dubna už na našich vnitřních vodách nemůžete kotvit nebo se vyvázat jen tak a přenocovat tam tak jako doposud. Na noc musíte pěkně do maríny nebo někam, kam vás naženou. Zdá se vám to absurdní? Divné? No nám taky. Jestli s tím chcete něco udělat, přečtěte a podepište petici na této adrese. Zajímavé na tom je, že se k tomuhle odstavci nikdo z tvůrců nehlásí. Tak jak se to tam vlastně dostalo?
Buzerace se netýká jenom jachtařů, různé hovadiny v dalších paragrafech zasahují i do klasického sjíždění řek.
Ve vyhlášce 241/2002 Sb. v § 5 bylo stanoveno, že malá plavidla podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená kotviště nejvýše 24 hodin. Toto omezení platilo na všech povrchových vodách. Bylo prakticky nekontrolovatelné a nevymahatelné vzhledem k tomu, že plavidla mohla stát na neznámých místech a více či méně ukrytá v různých zátokách. Z tohoto důvodu Ministerstvo dopravy do návrhu nové vyhlášky takovéto omezení stání vůbec nezařadilo. Zastávalo a nadále zastává názor, že možnost stání nemá být regulována vyhláškou o užívání vod, která je prováděcím předpisem k vodnímu zákonu, ale pouze na základě ustanovení pravidel plavebního provozu s využitím příslušných signálních znaků, tedy v rámci působnosti zákona o vnitrozemské plavbě. Z hlediska užití povrchové vody ke stání plavidla je zcela lhostejné, zda plavidlo, na kterém je posádka nebo je pod dohledem osoby schopné v případě potřeby účinně zasáhnout, stojí 24, 36, 48 nebo 150 hodin či od svítání do setmění mimo vyznačené stanoviště.
Podniky Povodí s podporou MZe a MŽP požadovaly zachování omezeného stání pro malá plavidla mimo vyznačená stanoviště nejvýše 24 hodin, přestože byly upozorněny MD na nemožnost reálné kontroly a vymahatelnosti takového ustanovení. MD proto navrhlo omezit možnost stání mimo vyznačená stanoviště na denní dobu pouze na nesledovaných a účelových vodních cestách s tím, že na dopravně významných vodních cestách bude stání plavidel nadále regulováno pouze podle pravidel plavebního provozu!
Povodí Vltavy však trvalo na tom, aby stejné omezení platilo i pro nádrže vltavské kaskády od Slap po Lipno. MD zapracovalo do ustanovení alespoň podmínku, že časové omezení stání platí jen na povrchových vodách, na kterých jsou místa pro stání vymezena a vyznačena. Pokud tedy místa stání v určitém úseku vodního toku nebo na určité nádrži vyznačena nejsou, nelze volné stání plavidel pochopitelně omezit nad rámec pravidel plavebního provozu. Zástupci podniků Povodí přislíbili, že vymezí a vyznačí volně přístupná místa pro stání plavidel s dostatečnou kapacitou a dosažitelností. Týká se to zejména vltavské kaskády v gesci Povodí Vltavy a některých dalších větších vodních nádrží..
Stejně jako při předchozí úpravě podle vyhlášky 241/2002 Sb. se omezení stání vztahuje pouze na plavidla podléhající evidenci. Na rozdíl od předchozí úpravy se však nevztahuje Labe, na Vltavu od Ttřebenic po Mělník a na Baťuv kanál včetně navazujících částí Moravy.
Diskutovanou úpravu stání rozhodně neiniciovali ani členové APL, ani provozovatelé marin. Je to výsledek kompromisu mezi MD, MŽP a MZe. Vyhlášku vydalo MD v dohodě s MŽP ve spolupráci s MZe, jak mu ukládá zmocnění uvedení v § 7 odst. 5 vodního zákona.. Bez souhlasu MŽP a MZe nemohla být vyhláška vydána.
Pokud se týká uváděného klasického sjíždění řek, jedná se opět o úpravu prosazovanou zástupci Povodí. Jde o zákaz užívání vod při druhém a třetím stupni povodňové aktivity nebo vyhlášení krizového stavu. Dále je to splouvání jezů či jejich propustí bez souhlasu správce, přičemž souhlas může být vyjádřen prostřednictvím signálních znaků podle pravidel plavebního provozu. Důvodem je, že mnoho „vodáků“ není schopno posoudit, zda splutí jezu či jeho propusti je nebezpečné či nikoli.
Saturnin argumentuje přesvědčivě, ale na základě nedostatečných nebo mylných informací. Skutečné připomínky jednotlivých ministerstev jsou uvedeny ve vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení. Tento materiál je k nalezení ve vládním informačním systému ODOK.
Ministerstvo životního prostředí neuplatnilo ke změně pravidel pro kotvení žádnou připomínku, Ministerstvo zemědělství pouze požadovalo upřesnit pojem „stání“ V DOBĚ ZÁMRZU A LEDOCHODU, nikoliv celoročně. Bylo povinností ministerstva dopravy vysvětlit, že povinnost vůdců plavidel zajistit nad plavidly dohled a v zimním období je umístit tak, aby bylo umožněno a zajištěno jejich převazování v závislosti na manipulacích s vodní hladinou, již je uložena zákonem o vnitrozemské plavbě.
Ministerstvo dopravy navíc nedodrželo Legislativní pravidla vlády, resp. Obecná providla pro hodnocení regulace, když přijalo restriktivní regulační opatření namísto neregulativní úpravy se stejnou účinností: státní podniky z resortů MZe a MD dnes vyznačují místa povolených stání. Naprosto stejného výsledného efektu bylo možno dosáhnout i bez zavedení regulace, pokud by podniky Povodí a plavební úřad vyznačily místa, kde je stání zakázáno. Potřebná práce se značením by byla naprosto stejná, jen místo povolovacích by se na břehy osazovaly zákazové plavební znaky.