Zkušenosti s náramkem proti mořské nemoci

Mořská nemoc je velké téma, a skutečně málokdo ji nezažil. Vlastně by se na to skoro dalo vztáhnout známe rčení – kdo tvrdí že ne, ten pořád… :). Ale vážně – říká se, že každý má svou vlnu a můžete se plavit deset let bez problémů a jedenáctý rok zažít peklo. Na Kráse se tomuto tématu dlouhodobě věnujeme – vzpomeňme ehm – pivní brýle a tak. 🙂 Náš poslední článek popisoval nadšené zkušenosti s Relifbandem, které se bylo lze dočíst na různých webech, jejichž hlavním leitmotivem bylo “kterak hráče virtuální reality od blití snadno odraditi” a které křísily zájem o trochu staronovou metodu – psychomotorické body na zápěstí. Článek jsme tenkrát končili výzvou, jestli se někdo odváží to vyzkoušet, ať napíše.

Výzvy se odvážně chopil jachtař Jarda Komínek, který Reliefband zakoupil, vyzkoušel a hlavně (!) napsal upřímnou zpověď o tom, co s náramkem zažil. Tímto mu chci vyslovit velký, ale vážně velký dík za to, že byl ochoten se s námi o své zkušenosti podělit. 

Dejme teď Jardovi slovo:

Mořská nemoc patří mezi ty záludné neviditelné škodolibé….ehm, hajdaláky (vedle naštvaného Poseidona, zdánlivě neškodné vlny, ocelové traverzy metr pod hladinou, oslepené hlídky na Pride of Bilbao, rychlokvašeného skippera z tří denního kurzu, zpěněné nafty znemožňující nastartovat atd.), které nám komplikují život a plavbu na moři. Jestli někteří jachtaři neví, co to je, tak těm bych chtěl pogratulovat. My ostatní pročítáme fóra a debatujeme nad pivem (v Čechách), vínem (na Moravě), kávou (kdekoli), čajem (v Británii) a jinými nápoji o té nejlepší zaručené metodě, jak nad mořskou nemocí vyzrát a zahnat ji někam hodně daleko, nejlépe do zapomnění. Bohužel všechny “zaručené” metody mají jedno společné: zaručeně nefungují na všechny!

Až do r. 2018 jsem žádné opravdu rozvlněné moře nepotkal, takže jsem nepotkal ani mořskou nemoc. Zato jsem pravidelně potkával její sestru: zemskou nemoc. Nevíte, co to je? To je stav, kdy po týdnu na lodi (někdy stačí 2 dny) vystoupíte zpátky na břeh, zavřete se do malé místnosti (kvízová otázka: do jaké malé místnosti se lidé pravidelně a dobrovolně zavírají?) a zjistíte, že se s vámi celá místnost houpe.

Díky tomu jsem tušil, že na mě mořská nemoc někde zákeřně čeká a asi mě nemine. Během hledání jak se vyhnout jí i Kinedrylu (kéž by to šlo) jsem narazil na vychytávku jménem Reliefband (např. tady: https://krasajachtingu.cz/novy-bojovnik-na-poli-bitvy-proti-morske-nemoci/ a koupit se dá tady: https://www.purpleturtle.co.uk/relief-band-4.html ).

Popis zní přesvědčivě, zkušenosti (ze zahraničních webů) až příliš pozitivně. Sešel se jeden den s druhým a já držel v ruce balíček s těmihle “hodinkami”. Samozřejmě jsem hned začal testovat a pochopitelně jsem ho vzal s sebou na Jadran (zasloužilí námořníci z Baltu teď asi namítnou, že na moři jsem ho tedy neměl…).

První zjištění bylo, že cítím účinek i bez vodivého gelu – to je dobré, aspoň se nemusím neustále patlat.

Druhé zjištění: Reliefband je docela závislý na správném umístění – je třeba najít vhodné místo a poměrně hodně utáhnout pásek (rozhodně víc než jsem zvyklý z nošení hodinek), aby se neposunoval po ruce sem a tam. I přesto jsem musel často upravovat jeho pozici.

Třetí zjištění: nejvyšší nastavení je pro mě nepoužitelné – i bez vodivého gelu se mi na sílu 4 (nastavení je v rozsahu 1-5) trochu kroutí prsty. Na nejvyšší nastavení už nemám pocit bezpečného úchopu a mírně ztrácím cit v prstech. Dotykové vjemy jsou “přehlušeny” impulzy Reliefbandu.

Čtvrté zjištění: uzavírání slotu na baterii není řešené nejlépe a každý den se mi otevřelo alespoň jednou. Poprvé jsem pojal podezření, že jsem slot zřejmě špatně zavřel a večer jsem proto zavíral kryt velmi důkladně a pečlivě, ale kdepak, nepomohlo to, otevírá se pořád. Naštěstí jde jen o vnější kryt – baterie nemá tendenci vypadnout, ani není přehnaně vystavená vodě. Jednoznačně ale jde o vadu a očekávám, že časem najdu uvnitř nános soli.

A teď tedy nejdůležitější otázka a zjištění – funguje? Tady jsou moje zkušenosti.

Na začátku června jsem se zúčastnil týdenního kurzu RYA Day Skipper. Měli jsme jednotrupovou plachetnici Salona 37 – příjemná loď (krom obcházení rozměrného kormidelního kola a uvolněné lavice za kormidlem) se kterou jsme nezřídka překračovali 7 uzlů.Vyplouvali jsme z mariny Kaštela a celý týden se pohybovali v oblasti Splitu a blízkých ostrovů. Každý den byla teorie a praktický nácvik různých manévrů, takže denní nájezd byl jen kolem 20NM.

První den byla velmi klidná voda. Tedy až do momentu, kdy jsme opustili závětří ostrova. Bohužel jsem se neřídil známým skautským heslem a nebyl jsem připraven (Čochtan by měl radost) a Reliefband jsem neměl na ruce (dokonce ani v kapse). Sice mě nepřepadla mořská nemoc hned, ale čtyřicet sekund v podpalubí udělalo svoje a loď od té doby vezla jednu zombii (živá mrtvola) navíc. Zpět do života jsem se opravdu probral až asi po hodině v maríně. No alespoň vím, jak na mě mořská nemoc působí, když to chytnu v plné palbě.

Druhý den už jsem byl připravený s Reliefbandem (preventivně zapnutým) na ruce. Tentokrát jsem se vyhnul – jak mořské nemoci, tak i výrazně rozvlněnému moři.

Třetí den rozvlněné moře přišlo opět a já byl opět připravený a… opět jsem aspiroval na cenu “zombie roku”. Ale tentokrát bych hlavní roli nedostal – mořská nemoc mě sice uchvátila (přesto, že Reliefband jsem měl puštěný na stupni 4) a na chvíli proměnila v zombie, ale začal jsem opět fungovat ještě za plavby.

Další dny jsem kombinoval Reliefband (většinou na stupni č.2) s Kinedrylem (1/2 + 1/2 tablety, tedy docela malá dávka) a mořská nemoc už se nedostavila, i když chvílemi jsem měl takové divné pocity v břiše.

Laskavý čtenář jistě promine, neučiním z mých zkušeností žádný absolutní závěr. Pesimista by řekl, že tenhle malý elektronický pomocník mě před mořskou nemocí neochránil, takže nefunguje. Optimista by řekl, že mi od mořské nemoci pomohl, když už přišla. A zmírnil její průběh, takže funguje. Kritik jistě namítne, že třetí den na vlnách už si tělo jednoduše zvyklo a Reliefband na to neměl žádný vliv.Matematik poukáže na příliš malý statistický vzorek.

A jachtař? Ten si musí udělat závěr sám! 🙂

Subjektivně bych řekl, že Reliefband, mě osobně, proti mořské nemoci pomáhá… tak trochu.

Každopádně letos si ho na moře pochopitelně beru a hodlám zkombinovat s Kinedrylem. Samozřejmě pokud do té doby nenajdu nějaký jiný zaručený zázračný způsob… nevíte náhodou někdo o nějakém svatém grálu proti mořské nemoci?

S pozdravem plavbě zdar a mořské nemoci zmar!

Jarda Komínek