Z kuchyně, které se v angličtině říká „galeje“ (Janička se skutečně činí jako přikovaný galejník), pod nos se mi line vůně boloňské omáčky. Vane příjemný osvěžující větřík a je krásných 31 stupňů.
Dneska jsme napojili nádrž na sladkou vodu, kterou se pomocí ruční pumpičky přivádí pitná voda do dřezu v kuchyňce. Za chvíli, tj. po obědě, napojíme slanou vodu (přímo z moře, tj. skrz díru v lodi a ventil, který už tam naštěstí je… instalovali jsme ho sami v zimě…) na běžné mytí, která jde přes nožní pumpu.
Jo, abych nezapomněl. Dnes ráno mě čekalo pěkné probuzení. Spali jsme v kokpitu. Janička vstala, já se už taky začal hrabat ven, ale Janička povídá: „ještě lež, já dám jenom vařit vodu“. Nečekal jsem tedy jiný budíček, než vůni ranní kávy. Místo toho jsem byl obdařen sprchou z hrnce, jak Janička vstupovala na loď a zakopla (jak alespoň nevinně prohlašuje). Nic člověka nedostane z mrákot rychleji než hrnec studené vody. Naštěstí pitná voda už je zprovozněna, takže končí nošení vody v hrnci z mola. Takže talíže jsou vylízané a my jdeme zpět do roboty.
Odpoledne jsme strávili přehrabováním skříní a zkoumáním funkčnosti nalezeného harampádí. Přeměřili jsme rozměry pro novou kosatku a zaslali podklady do Hong Kongu, kde nám kosatku vyrobí znamá anglická firma UK Halsey.
Další díl: 13.Janna: Singapur- Langkawi PRVNÍ LODNÍ CHLEBA
[…] díl: 12. Janna: Singapur-Langkawi VODOINSTALACE #gallery-1494-1 { margin: auto; } #gallery-1494-1 .gallery-item { float: left; margin-top: 10px; […]