La Grace přes Atlantik – Z GIBRALTARU DO ITÁLIE 1

Píše Iva Muflonek Endrychová

Loučení v Gibu

Pro většinu je Gibraltar poslední štací. Ne tak pro mě, protože já pluju dál, až do Itálie. Pomalu si postupně zjišťují spojení domů a na lodi se chystá velký úklid.

Ráno mě ze spacáku vyhání Viky. Nasledně se přidá i Ivoš s fujarou. To je alespoň důvod. Ivošova fujara znamená snídani. Po snídani si kadeti dobalují věci a vynáší je na palubu. S kapitánem a bocmanem domlouvají vylodění.

Než však palubu lodi opustí, musí se loď uklidit. Šůrujeme loď pěkně důkladně. Našim hadrům a smetákům neunikne žádná škvíra. Martin, Pepa a Ivoš se musí navíc přestěhovat, protože všechny kajuty budou obsazeny novými lidmi. Viky musí přestěhovat brámové plachty, kuchař stěhuje sklad. Všechno se cpe do příďové (kadetské) kajuty.

Během dopoledne je loď vysmýčena, a to už se vrací Viky s kapitánem, kteří odjeli zkusit zajistit místo v britské marině. Bez šance. Před marinou je totiž položena norná stěna, nějakému tankeru totiž unikla nafta, takže se tam nikdo nedostane, takže zůstáváme na kotvě ve španělské části a kapitán domlouvá výměnu posádek.

Přitom musí ještě kuchař stihnout odjet na nákup. Takže ledničku za něj domývám já. Zas tak snadné to nebylo. Lodní ledničky jsou totiž hluboké truhly a dostat se až na jejich dno je velmi obtížné. První umýval Mikuláš. Je sice asi stejně velký, ale hubenější, takže si do ledničky vlezl. To mi prostě už kvůli mým přednostem nejde, takže si do kuchyně přinesu židli a do ledničky lezu jen horní polovinou těla.

Viky odvezl poslední kadety, přivezl věci nových pasažerů a na lodi jsme osiřeli – já, Viky a Pepa. Užíváme si klidu, každý po svém. Já jsem třeba dopsala tento deník. Zbývá mi jen přepsat jídelníček, ale to bude později, až mi Ivoš půjčí své poznámky. Takže až se někdy při další etapě dostanu k netu, tak ho vystavím.

Další díl: La Grace přes Atlantik- Z GIBRALTARU DO ITALIE 2