14. Janna: Singapur- Langkawi ČIŠTĚNÍ NÁDRŽE

Někam se nám ztratil jeden den, včera bylo 27. dneska je 29. Co naplat. Naši životopisci budou mít na krku prostě takovou malou záhadu. Události ranní a dopolední se nějak ztrácí v porovnání s dojmem zklamání nad zkyslým špenátem! Trik Lin Pardeyové s tříminutovým maximálním převařením a následným ponecháním poklice na hrnci se nepovedl! Vše vypadalo slibně dokud jsem pod hrncem nezapálila plyn a nezamíchala obsahem. Rázem se ze dna kastrolu vyhrnulo tisíce bublinek – celý hrnec vzkypěl a mně bylo jasné, že je zle.

„Taková škoda!“ volal Péťa. „Ta poklice asi špatně těsnila (je totiž dvakrát větší než byl dotyčný kastrol),“ omlouvala jsem se já. Celé dopoledne jsme kolem hrnce posvátně chodili a těšili se, jak si pochutnáme na těstovinách se špenátem, leč… Nakonec jsme společně s Péťou usoudili, že pro zmírnění škody bude nejlepší přebrat ze zkyslého hrnce alespoň kuřecí prsa, znovu je propláchnout a převařit a následně orestovat se zeleninou a vydatně posypat den předem zakoupeným parmezánem. Oběd se tedy pro toto malé zdržení servíroval později, ale oba strávníci byli nakonec více než spokojeni! „Tak vidíš, jak jsi to zachránila,“ utěšoval mě Péťa.

Po odpolední siestě jsem dokončila začišťování kokpitu, Péťa inspekci světel a společnými silami jsme zalepili díry po šroubech ve stržené pravé části kokpitu. Jen co jsem vytáhla z naší bedny na molu kanystry s epoxy a pytel se silikou (bílý prášek připomínající sádru, kterým se zahušťuje epoxy, až je z něj tuhá pasta, se kterou se pak lépe pracuje), vzpomněla jsem si na zimní opravování lodi a zalepování osmotických puchýřů. Ten charakteristický zápach pryskyřice bych poznala i o půlnoci vytržena ze spánku!

Odpoledne Péťa namontoval nové LED světlo do hlavní kabiny, přišrouboval hodiny s barometrem na zeď, spravil provizorně kuchyňský pult a přilepil dřevěnou desku na místo, kde bylo dříve víko do lednice (tu jsme vyhodili již během našeho zimního pobytu v loděnici). Před večeří jsme se šli svlažit do bazénu a rozpařit se na chvíli do vířivky. Přestože vířivka nevířila, horká voda působila na naše znavené svaly jako balzám. „Ta voda musí mít snad padesát stupňů. Tady by si ani tvoje mamka nemohla stěžovat, že je jí zima,“ komentoval Péťa svůj vstup do vody.

Po večeři jsme se vydali na procházku zkontrolovat, zda se již nevracejí závodníci z regaty, jejíž ranní start před sedmou hodinou nás toho dne

vzbudil. Usadili jsme se na naši oblíbenou lavičku, rozložili plány a seznamy projektů, a jen co jsme začali probírat úkoly, které ještě musíme dokončit před odjezdem do Langkawi, zakryl nebe nad námi černý mrak a začalo krápat. „Náš čerstvě zalepený kokpit!“ vykřikla jsem. Popadli jsme všechny plány a běželi zpátky k lodi aranžovat krycí plachty. Sotva jsme uvázali poslední provázek, déšť ustal. Klasika… „No co, alespoň jsme připravení, kdyby přišla další podobná bouřka v noci!“ řekli jsme téměř současně a rozesmátí se vnořili do útrob lodi. „Teď, když je tma, můžeme vyzkoušet i nové LED světlo, jak moc toho dokáže osvětlit.“ Výsledek je lepší, než se zdál být při odpolední zkoušce. Myslím, že náš konečný plán osvětlení s několika dalšími lampičkami na čtení a petrolejovou lampou, jejíž dodání očekáváme někdy během příštího týdne, bude fungovat skvěle!

Unavení, ale šťastní se rozvalíme na staré plachtě na předku lodi před luknou, opřeme se o střechu kajuty a necháváme se ovívat podvečerním větříkem. Ještě povinná návštěva toalety a pak už se spouštíme skrz luknu na naše V-letiště a ukládáme se ke spánku.

A teď k událostem dnešním:

Po snídani píšu deník a Péťa prochází další z lodních systémů a připravuje se na hlavní úkol dne. Čištění nádrže na naftu.

Zatímco čekáme na to, až otevře místní obchůdek s jachtařskými potřebami, krátíme si dlouhou chvíli rozstřiháváním staré krycí plachty, ze které jsme připravili materiál na nové menší krycí plachty do kokpitu, leecloth (plachtu, která se za plavby napíná z boku lůžka, aby ten, jež na něm spí při náklonu lodi nespadl na zem) a obaly na fendery (odrazníky, podlouhlé balóny z tvrdé gumy, které se věší na bok lodi, aby se tato neodřela o molo).

Z obchodu jsme se vrátili o sto singapurských dolarů lehčí, ale zato obtěžkáni chladicí kapalinou a biocidem, hnusnou chemikálií, která se přidává do nafty, aby v ní zabila vše živé. Ano, vše živé. Na hladině nafty v nádrži se totiž daří i živým organismům, které vám pak zaneřádí filtry. Proto je třeba je zabít. To už je takový starý člověčí zvyk.

Zbytek dopoledne jsme strávili přípravou pumpy, která by zvládla vyčerpat naši nádrž. Teprve třetí pumpovací konfigurace se ukázala jako funkční. Mnoho údržbářských prací na lodi je náročných a špinavých, jen málokterá se však vyrovná čištění špinavé staré nafty z ještě špinavější nádrže, na jejíž dno ani nevidíte a o jejímž obsahu se jen můžete dohadovat – tedy jen to té doby, než z jejích útrob vytáhnete hadici černou jako bota!

Asi v půl páté jsme znechuceni vyhlásili „padla“. Tedy alespoň pro tento den… Péťa byl odeslán do sprch vybaven nejen sprchovým gelem, ale pro jistotu i lahví jaru. Prý jí bylo více než třeba!

Z plánovaného výletu do indické čtvrti nakonec sešlo, a tak jsme jeli vykoupáni místo toho na nákup na Boon Lay, a jelikož jsme cestou dostali oba hlad, zašli jsme na kebab a felafel do naší oblíbené libanonské restaurace. To a následná zasloužená plechovka polovychlazeného (grrrrr) piva byly jedinými příjemnými okamžiky tohoto minivýletu. Na druhou stranu, co jsme mohli čekat!? Jen blázen by jel v neděli v podvečer do největšího obchoďáku široko daleko!

Jako vyvrcholení se pár zastávek od Raffles zatáhla obloha a spustil se pěkný ceďák. Naštěstí přestalo pršet ve chvíli, kdy jsme obtěžkáni nákupy vystoupili z autobusu a k naší nesmírné radosti zjistili, že všechny naše záslepky a opravy prošly úspěšně první zatěžkávací zkouškou ohněm, vlastně deštěm, na jedničku s hvězdičkou. V celé lodi bylo sucho!

A protože foukal příjemný větřík, ustlali jsme si opět v kokpitu. I komáři byli milosrdní (nebo že by mě natolik otupila ta plechovka piva…?), a tak jsme spali jako zabití až do rána.

Další díl:  15. Janna: Singapur- Langkawi PATÁLIE S MOTOREM ZAČÍNAJÍ