Už jsme zpátky v Sukošanu (5.4.-8.4.2012 )
Tak včera večer jsme se vrátili z Benátek do Sukošanu. Byla špatná předpověď počasí (přechod studené fronty, Bora NE až 70 uzlů), tak jsme hned po proclení a odpočinku dopluli statečně na vítr do maríny v Sukošanu.
A jak bylo v Benátkách? Jednoduše super! Příjezd byl opět náročný díky mlze a vlnám. Hned, co jsme projeli za první vlnolam, tak bylo vše v pohodě. Vjezd do Benátek je impozantní a ten dopravní ruch na vodě, to byste museli vidět. Trajekty, místní vodní autobusy, vodní taxíky, čluny, do toho občas nějaká nákladní loď … Když jsme to viděli, tak jsme se rozhodli zůstat na noc v maríně Sant Marco, hned naproti Dóžecímu paláci. Rychle převléknout a už jsme se kývali v autobuse přes kanál na stanici San Marco. Atmosféra Benátek je úžasná. Brzy jsme přešli po mostě zamilovaných z turistické do historické části s trhy, tavernami a bary. Úplně mě to nadchlo.
Ráno jsme do Chorvatska vyráželi v 7:00. Ve stejnou chvíli s námi z maríny vyplouvalo asi 7 lodí Elan, které jeli na regatu do Puly. Když jsme vypluli z Benátek, tak bylo chvilku sluníčko, ale po obědě přišla mlha …. a ta vydržela až do 20:00 do večera. Tak jsme pluli naslepo podle radaru a jen z dálky poslouchali mlhové signály velkých lodí.
Noc byla skákací. Pluli jsme na motor proti větru a vlnám. Alespoň ta mlha zmizela a nepotkali jsme skoro žádné lodě.
Do Božavy jsme na celní molo dorazili v 10 hodin dopoledne. Celník se šel podívat dovnitř a nejvíc ho zajímala naše lednička, tak jsme přišli o jednu láhev vína. Ještě jsem mu ji musel donést v tašce do kanceláře. Smutný příběh.
Co bylo v předpovědích, tak opravdu přišlo, venku se začli čerti ženit. Já jsem odstraňoval poslední mouchy a Pája pomalu balila věci na vyprání. Vyrazíme domů asi zítra. Z Perly se mi vůbec nechce.
Potápění na Istrii (19.-22.5.2012)
Od 19. do 22. května 2012 jsme se potápěli na Istrii, abychom si s Jonášem dokončili certifikace na potápění a Pája si udělala kondiční ponory. Všechno dobře dopadlo, ve 14°C teplé vodě jsme se ani neutopili, ani nezmrzli, zkoušky jsme složili a všechno si užili. Kromě kartičky s oprávněním jsme si odvezli i super endorfinové zážitky.
Byl jsem mile překvapený, jak je i přes strašné drancování, Jadran pod vodou stále hezký. Viděli jsme spoustu ryb, hvězdic, korály, dokonce i murénu. Potápění je krásný sport a já už se teď těším, až půjdeme někde znovu pod vodu.
Plavba Mila s Miloněm(26.5.-2.6.2012)
Měl jsem tu čest na Perle před vyplutím kolem světa mít ještě partu Gerliczyovců s Miloněm. Bylo to, podobně jako minulý rok, moc fajn.
Nemám moc rád slovo poslední … člověk nikdy neví … ale v tomto případě udělám asi výjimku. Takže poslední parta před odplutím byla již zmíněná trojice Gerliczyovců, potomků ochranky Béla IV., uherského krále, kteří si dělají oprávnění nároky na některé ostrovy u Trogiru. V této vybrané společnosti doplněné dalšími členy rodiny z Ostravska, pracovními kolegy a Miloněm jsem prožil opět skvělý kulinářský týden.
Plavba započala v sobotu 26.5. krátkou návštěvou kapitanátu v Zadaru. Vytrvale proti větru, který se ochotně otáčel přesně proti směru naší plavby jsme postupně navštívili Iž (Veli Iž kvůli biftekům), dále zátoku s vrakem na Severu Dugeho Otoku. Poté jsme se temnou nocí vypravili na jih a noc dospali na Žirje.
Následovala návštěva Trogiru s večeří v rybí restauraci. Posádka následně prokázala mimořádnou odvahu a souhlasila s dlouhou plavbou na Ostrova Vis.
Noc jsme strávili v Komiže a byl jsem moc rád, protože za celou dobu, co jezdím na Jadran jsem se tam nikdy nestavil a moc se mi tam líbilo. Ráno jsme navštívili modrou jeskyni na Biševu, konečně při ideálních světelných podmínkách a bylo to opravdu nádherné. Pak už nás čekala cesta zpět kolem Kornatských ostrovů se zastávkou na mém oblíbenou Žutu.
V maríně Dalmacia v Sukošanu jsme kotvili po obědě 2.6.2012.
Milo se realizoval zase v kuchyni, myslím, že velmi zkomplikoval svým kuchařským uměním návrat všech námořníků domů … nároky na kvalitu stravy zcela jistě po tomto týdnu stouply, ubohé manželky a družky doma. Musím zde také vyzdvihnout, že Milo se beze strachu pustil i do trouby a vyloudil zcela luxusní bublaninu a lodní suchary.
Pánové ještě jednou vám děkuji za vaši společnost!
Kapitán Petr
