Od roku 2020 se v oblasti mezi Gibraltarem, včetně části Středozemního moře, atlantickým pobřežím Španělska a Portugalska až po Biskajský záliv, množí „útoky“ kosatek na plachetnice. V roce 2024 bylo zaznamenáno 120 útoků (185 v roce 2023). Více než polovina končí poškozením, převážně lodního kormidla. Od roku 2020 se potopilo 6 plavidel.
V jazyce vědců, kteří se problémem zabývají, se místo „útok“ používá slovo „interakce“ nebo „setkání“. Zatím nebyl prokázán jejich jednoznačný důvod.. Existuje několik hypotéz. Podle jedné jsou kosatky zvídavé a hravé a s plachetnicemi si „zablbnou“. Další možnost je, že považují kormidlo za ocas a snaží se loď znehybnit jako při lovu. Jiná teorie tvrdí, že jde o reakci na incident, při kterém došlo ke zranění kosatky, případně odpověď na rušení způsobené loděmi (motory, echolokátory, autopiloty), nebo na úbytek potravy kvůli rybolovu. Vědcům se zatím podařilo toto chování identifikovat u 15 jedinců z populace přibližně 50 kosatek, které se v okolí Pyrenejského poloostrova zdržují .
Rekreační plachetnice jsou každopádně zranitelné, protože se pohybují pomalu a jejich kompozitní kormidla nejsou konstruována na náraz nebo stisk čelistí kosatky. Zvlášť to platí pro moderní lodě, kde je kormidlo zavěšené a není chráněné kýlem nebo skegem.
Při interakcích dochází především k poškození kormidla a jeho uchycení, a také autopilota. Kromě šesti zmíněných případů potopení bylo mnoho lodí ochromených a musely být odtaženy, vytaženy z vody a opraveny. Přímé zdravotní riziko hrozí v okamžiku přenosu sil z kormidla na kormidelní kolo nebo pínu a ruce kormidelníka – proto se doporučuje při setkání kormidlo hned pustit. Další riziko samozřejmě plyne z toho, že se loď začne potápět. . Kosatky jsou každopádně přísně chráněné, takže posádka při setkání musí jednat tak, aby jim neublížila. Úřady přísně vyšetřují případy, kdy jachtaři například házeli do vody petardy.
Při rozhodování, zda chránit loď, jachtaře, nebo naštvaného kytovce, mějme na paměti, že lovíme jejich potravu, děláme hluk, znečišťujeme jejich prostředí plasty a každá kosatka má pro stabilitu mořského ekosystému mnohem větší význam než naše dovolená a zlomené kormidlo. Kosatka si prostě nemůže zavolat vrtulník, odtahovou službu nebo se přestěhovat.
Kdy a kde útoky hrozí:
Interakce vrcholí mezi dubnem a zářím, v zimních měsících klesají. Dřívější chování naznačuje, že aktivita kosatek se soustřeďuje v Gibraltarském průlivu od dubna do července, kdy tuňáci opouštějí Středomoří. Poté se mnoho kosatek přesouvá jinam. Jejich pohyb je ale nepředvídatelný – někdy se rozptýlí a pak se náhle objeví na různých, i značně vzdálených místech. V roce 2023 sahala riziková zóna až k francouzskému Brestu, přes Biskajský záliv, Iberský poloostrov, Gibraltarský průliv, severní marocké pobřeží a podél španělského středomořského pobřeží až k Marbelle.
Kde jsou informace: weby, aplikace a facebookové skupiny:
Následující kanály vám umožní sledovat aktuální hlášení o výskytu kosatek – vzhledem k četnosti kontaktů je podle nich možné vyhnout se exponovaným oblastem. Většina z nich umožňuje sdílet informace o interakcích i o přeplavbách, které proběhly bez incidentu. Všechny tyto informace přispívají k lepšímu výzkumu.
Aplikace:
- GT Orcas – Apple Store/Google Play
- Orcinus – Apple Store/Google Play
Weby:
- Britská jachtařská asociace (Cruising Association)
- Organizace na ochranu iberských kosatek (orcaiberica)
- Ministerstvo životního prostředí Španělska
- Facebook: Orca Attack Reports
Existuje několik faktorů, které podle dostupných statistik ovlivňují pravděpodobnost interakce s kosatkami. Je však důležité zdůraznit, že jde o předběžná statistická data, u nichž není jasná příčinná souvislost ani mechanismus působení na kosatky. Údaje shromažďuje Pracovní skupina pro atlantické kosatky (GTOA) ve spolupráci s britskou Asociací rekreačního jachtingu (Cruising Association):
Hloubka / vzdálenost od pobřeží: Data naznačují, že riziko interakce klesá ve vzdálenosti do 2 námořních mil od pobřeží, zejména v hloubkách menších než 20 metrů. Proporčně ale roste riziko spojené s výskytem mělčin, skal a omezením manévrovacího prostoru.
Barva antifoulingu: Srovnávací data naznačují, že černý antifouling může zvyšovat riziko interakce, zatímco antifouling s příměsí mědi ho může snižovat. Pro tuto možnost však zatím neexistuje vědecké vysvětlení a počet hlášení není statisticky významný.
Autopilot: Na sociálních sítích se objevují doporučení vypnout hloubkoměr a autopilota, aby se předešlo přitahování kosatek zvuky, které tato zařízení vydávají. Zároveň je možné, že některé typy autopilotů kosatky naopak odpuzují. Zatím není možné jednoznačně určit, zda váš autopilot kosatky přiláká nebo odežene. Pravděpodobné ale je, že když kosatka poškodí kormidlo poškodí i autopilota. Jeho odpojení tak může snížit rozsah škod.
Denní světelné podmínky: Interakce byly zaznamenány ve dne i v noci. Statisticky se (byť zatím bez dostatečné významnosti) ukazuje, že pravděpodobnost interakce v noci je o něco nižší. Pokud však ke střetu dojde v noci, je záchrana složitější a v oblasti bude pravděpodobně méně rybářských nebo rekreačních lodí, které by mohly v nouzi pomoci.
Příště se podíváme na doporučení pro případ, že kosatky už připlavou a a vaše loď se jim zalíbí.