Zkušená jachtařka a skipperka Iva Satková sdílela na Facebooku své zážitky z náročné noci na bóji v zátoce Sv. Ante na ostrově Silba. Silný vítr, lodě unášené i s bójemi a bohužel také plavidla vyvržená na břeh. Její příspěvek obsahuje mnoho důležitých praktických postřehů o tom, jak připravit loď a na co myslet, když udeří nepříznivé počasí. Se svolením autorky jej sdílíme v původním znění ve slovenštině.
Večer v zátoce Sv. Ante na ostrově Silba začalo ve 21:25 peklo. Z úplného bezvětří se během 20 minut zvedl vítr na stabilních 38 až 40 uzlů, v nárazech dosahoval 45 uzlů. Do zátoky se valily přibližně metrové vlny. Trvalo to až do 22:50. Nepršelo, pouze se v okolí blýskalo, ale nárazy byly velmi silné, a to navzdory tomu, že jsme byli ještě relativně v závětří.
Z přibližně dvanácti lodí měly pouze tři nastartované motory. Pomocí kormidla a motoru jsme se snažili vyrovnávat snášení lodi od bóje. Zároveň jsme byli připraveni bóji v případě potřeby opustit. Loď se nakláněla jako při plavbě ostře proti větru a fendry vyskakovaly na palubu. Při každém snesení přídě jsem ji dorovnávala prop washem od vrtule. Katamarán vedle nás vítr stáhl i s bójí přibližně o 200 metrů. Naštěstí ho stále unášel do bezpečné vody.
Na palubě jsem byla sama, ale na všechno jsem se včas připravila. Zajistila jsem plachtu ve vaku, uklidila všechna nepotřebná lana od genakru, pojistila uzly na fendrech, dotáhla lana a zajistila samopřehazovací kosatku. Sbalila jsem bimini i sprayhood. Lana na bóji jsem převázala tak, abych je v případě potřeby mohla shodit do vody a odplout. Zavřela jsem okna, vypnula plyn a zapnula motorová a navigační světla i vysílačku. U sebe jsem měla ruční vysílačku a čelovku. Odpojila jsem všechna zařízení od nabíjení, počítač schovala do trouby, sundala prádlo a uklidila loď. Přístroje jsem nastavila do nočního režimu a zapsala si bezpečný kompasový kurz ze zátoky pro případ, že by všechno přestalo fungovat a přišel hustý déšť s nulovou viditelností.
Některé věci jsem už dělala během nejsilnějšího větru, ale myslím, že všechno nejdůležitější jsem zvládla. Jediným nedostatkem bylo, že jsem si přes růžové šaty přehodila pouze růžovou bundičku. Neměla jsem na sobě ani záchrannou vestu. Stále jsem však byla přivázaná k bóji, tak mi to odpusťte. Kdybych se rozhodla odvázat, obléknutí vesty by bylo další prioritou. Posádka mezitím dorazila na břeh. Dostala pokyn vytáhnout dinghy na souš a počkat tam, protože dostat se v tu chvíli k lodi by bylo příliš nebezpečné.
Jakmile vítr zeslábl přibližně na 10 uzlů a začalo slabě pršet, posádka se postupně dostala na palubu. Ve chvíli, kdy se nalodili, jsem však uslyšela strašné rány a uviděla loď na skalách. Ze břehu vybíhá do zátoky skalnatý výběžek. Na mapách však po skalách není ani stopy, jak můžete vidět na fotografiích. Vítr už ustal, ale zůstaly vlny, které narážely přímo na skály a házely na ně loď.
Pokusila jsem se přes 16. kanál navázat s lodí spojení, přestože jsem nevěděla, o jakou loď jde. Mezitím jiná loď odvysílala upozornění pro všechna plavidla, že jedna loď ztroskotala, a snažila se jí přivolat pomoc. Předtím jsme upevnili dinghy na palubu, poté jsme se odvázali od bóje a pokusili se ke ztroskotané lodi přiblížit z druhé strany a komunikovat s kapitánem. Držela jsem naši loď zádí proti vlnám a jeden člen posádky se z přídě pokoušel navázat kontakt.
Podle všeho šlo o Chorvata, ale vlny byly stále silné a ústní komunikace se nedařila. Slyšeli jsme pouze nesrozumitelný křik. Ze zátoky už však mířilo na pomoc nějaké dinghy, proto jsme se vrátili k bóji. Pomoci nám přijeli dva muži, podle přízvuku pravděpodobně Italové, kteří nám pomohli s vyvázáním. Řekli, že skipper ztroskotané lodi už byl na břehu a že se na palubě nacházel sám. Záhadou zůstává, jak se tam loď vůbec dostala. Po celou dobu, kdy jsem bojovala s větrem na bóji, jsem si nevšimla žádné lodi směřující do zátoky. Zahlédla jsem ji až po opětovném nalodění posádky, ale v té době už byla na skalách. Dění před lodí jsem nesledovala možná pět až deset minut. V té době však vítr dosahoval pouze přibližně 14 až 16 uzlů, ještě nepršelo a viditelnost byla dobrá.
Zkontrolovala jsem předpověď počasí a nastavila si budík na každou hodinu. Noc už byla naštěstí klidná. Ráno jsme se šli na ztroskotanou loď podívat blíže. Její název se nám nepodařilo identifikovat, viděli jsme pouze registrační číslo UM 1145. Loď s tímto označením jsem však nikde nenašla. Ve vodě jsme cítili zápach nafty. To však nebylo všechno. O dvě zátoky jižněji ležela na skalách další loď. Věřím, že i tam se podařilo posádku zachránit. Název lodi by měl být Felstream, registrační číslo W-25554.
Ze Silby jsme se vydali vykoupat na ostrov Ist. V zátoce U. Mavrela na severozápadní straně byla další ztroskotaná loď od společnosti Pitter Yachting. Její posádka už tábořila na pláži a čekala na odvoz.
Shrnutí:
- O bouřce jsem věděla a chtěla jsem zůstat na Silbě u mola. Bylo však plno, přestože jsme tam dorazili ještě před 15:00. Vybrala jsem proto zátoku Sv. Ante, ale věděla jsem, že budu muset zůstat v pohotovosti.
- Dobrou alternativou v okolí byla ještě zátoka Sv. Nikola na ostrově Olib.
- Neustále jsem sledovala počasí, komunikovala s posádkou a připravovala se na možné krizové situace.
- Je smutné, co se stalo ostatním lodím. Doufám, že jsou všichni v pořádku, stejně jako všichni ostatní, kteří se v té době nacházeli na moři.
- Jachting je krásný, ale je třeba být neustále v pohotovosti.
- Děkuji své skvělé posádce za disciplínu a ochotu pomoci.
- A ještě poznámka pro kritiky: beru v úvahu konstruktivní připomínky a doufám, že se případná debata nezmění v nesmyslnou kritiku.
Aktualizace:
Do aplikace Navionics jsem přidala poznámku o mělčině a skalách. Stačí si mapu přiblížit a uvidíte zelený křížek s poznámkou.
Aktualizace 2:
Na Istu podle dalších příspěvků dosahovaly nárazy větru údajně až 55 uzlů. V marině Veli Rat to bylo údajně až 60 uzlů. Katamarán úplně vytrhl pachole z mola a skončil na jiné lodi. Ani u mola nebo v marině proto nejste vždy v bezpečí.
Noční bouře na Jadranu: lodě na mělčině, katamarán narazil do mostu
Chcete předcházet nehodám na moři? Doporučujeme knihu Nehody plachetnic.
Pro členy Námořního klubu platí sleva 50 %. Nejste členem?
Více informací najdete zde. Nebo se rovnou přidejte.