První ročník The Ocean Race Atlantic nabídl přesně to, co se od flotily IMOCA čekalo: rychlosti přes 30 uzlů, tvrdé podmínky, technické problémy i překvapivě těsný závěr. Po více než 3 000 námořních mílích mezi New Yorkem a Lorientem dělilo první dvě lodě necelých devět minut. Nové konstrukce přitom rychlostí ohromily, vítězství si ale odnesla už prověřená loď.
The Ocean Race Atlantic je novým přírůstkem do rodiny závodů The Ocean Race. Šest týmů vyrazilo 1. září z New Yorku, samotný závod však začal až následující den na virtuální startovní čáře přibližně 150 mil od pobřeží. Organizátoři tím chtěli omezit riziko kontaktu s mořskými savci v pobřežních vodách. Před posádkami leželo přibližně 3 200 mil severním Atlantikem do francouzského Lorientu. Lodě měly smíšené posádky tvořené dvěma ženami a dvěma muži. Pátým členem byl palubní reportér.
První část závodu byla mimořádně rychlá. Lodě se snažily dostat před východně postupující tlakovou níži a několik dní se vézt na její přední straně. Vítr přesahoval 30 uzlů a lodě opakovaně pluly rychlostí kolem 25 až 30 uzlů.
Malizia nejrychlejší, ale bez vítězství
Začátek patřil nové Malizii 4 Borise Herrmanna. Loď vedla prakticky od startu a zdálo se, že nová generace IMOCA přinesla výrazný výkonnostní skok. Malizia 4 vznikla ve spolupráci Antoina Kocha, kanceláře Finot-Conq a Gsea Design a na vodu šla teprve v červenci.
Pak ale Malizia při vysoké rychlosti narazila levým foilem do neznámého objektu. Poškodil se systém nastavování úhlu foilu a posádka musela zpomalit a improvizovat s opravou. V průběhu 24 hodin ztratila desítky mil a z vedoucí pozice se propadla na čtvrté místo. K tomu už předtím řešila problém s balastní nádrží.
Do čela se následně dostala 11th Hour Racing Francescy Clapcich a v přední skupině se držely také United by the Ocean Paula Meilhata a zcela nová DMG MORI Global One Kojiro Shiraishiho. Po pěti dnech se tyto tři lodě dostaly před nejhorší část tlakové níže, zatímco Malizia je pronásledovala s poškozeným foilem.
Pak se charakter závodu změnil. Silný vítr vystřídal hřeben vysokého tlaku a rozdíly mezi loděmi se začaly znovu zmenšovat. Necelých tisíc mil před cílem dělily první tři lodě pouhé čtyři míle a ani Malizia na čtvrtém místě nebyla ze hry.
Rozhodlo posledních několik mil
Ještě ráno před dojezdem držela vedení nová DMG MORI Global One a první čtyři lodě dělilo méně než 25 mil. U francouzského pobřeží ale vítr zeslábl a pořadí se znovu zamíchalo.
11th Hour Racing zvolila jižnější cestu kolem souostroví Glénan, zatímco United by the Ocean se držela severněji. Francesca Clapcich krátce převzala vedení a obě lodě se v posledních hodinách prakticky střídaly v čele. Nakonec vyšla Meilhatova severnější varianta.
United by the Ocean zvítězila v čase 7 dní, 23 hodin, 39 minut a 11 sekund. 11th Hour Racing dorazila jen o 8 minut a 56 sekund později. Na trase dlouhé přes tři tisíce mil je to rozdíl téměř zanedbatelný.
Třetí DMG MORI Global One dokončila závod za 8 dní, 4 minuty a 40 sekund – tedy jen zhruba 25 minut po vítězi. Pouhých pět minut za ní dorazila čtvrtá Malizia 4. První čtyři lodě se tak po osmi dnech plavby přes Atlantik vešly do rozmezí přibližně půl hodiny.
V době uzávěrky článku zbývaly na trati poslední dvě lodě. Embrace the Challenge Olivera Heera držela páté místo a MSIG Europe Conrada Colmana šesté. Švýcarský tým ztratil kontakt s čelem po vážném poškození hlavní plachty při refování, kterou posádka následně opravovala na moři. MSIG Europe doplácela především na to, že jako jediná loď ve flotile neměla foily a v dlouhých rychlých pasážích nedokázala držet tempo s loděmi nové generace.
Super Sprint – závod uvnitř závodu
Novinkou The Ocean Race Atlantic byla také soutěž Super Sprint. Fungovala podobně jako bodovací sprinterská soutěž v cyklistice.
Každý den během stejného dvacetiminutového úseku organizátoři prostřednictvím GPS změřili, jakou vzdálenost jednotlivé lodě překonají. Nejrychlejší loď získala šest bodů, druhá pět a tak dále. Výsledky se sčítaly do samostatného pořadí. Soutěž zároveň každý den nabídla krátký závod, který bylo možné sledovat během živého vysílání z palub.
Celkem proběhlo osm Super Sprintů. Čtyři z nich vyhrála Malizia 4, která se stala i celkovým vítězem sprintové klasifikace. Druhá skončila DMG MORI Global One a třetí 11th Hour Racing. Dvě zcela nové lodě tak obsadily první dvě místa v soutěži, která nejvíce odměňovala okamžitou rychlost.
Musí se to sejít!
The Ocean Race Atlantic potvrdil poučku oceánského jachtingu: nejrychlejší loď nemusí být ta, která dorazí první. Malizia 4 předvedla největší čistý rychlostní potenciál flotily, zatímco DMG MORI vedla ještě několik hodin před cílem. Paul Meilhat však dokázal na osvědčené a dobře známé lodi spojit rychlost, spolehlivost a správnou taktiku ve chvíli, kdy na tom záleželo nejvíce. A po 3 200 mílích rozhodlo devět minut.