Šestnáct osamělých jachtařů, lodě navržené před rokem 1988, sextant místo GPS a před nimi přibližně 30 000 námořních mil. Golden Globe Race (GGR) se 6. září znovu vydal kolem světa.
Zavod GGR je postaven na odkazu prvního závodu osamělých jachtařů kolem světa. Princip zůstává podobný: sólově, bez zastávky a bez vnější pomoci obeplout svět podobným způsobem, jakým to v letech 1968–1969 dokázal Robin Knox-Johnston na Suhaili. Dobrodružství má mít přednost před vítězstvím a výsledek má stát především na umění jachtaře, nikoliv na moderní technice, elektronice ani na týmu na břehu.
Závodníci používají sériové laminátové plachetnice dlouhé 32 až 36 stop, jejichž konstrukce vznikla před rokem 1988, s dlouhým kýlem a kormidlem připojeným k jeho zadní hraně. GPS, chartplotter, elektronický autopilot nebo personalizovaný weather routing zůstávají zapovězené. Polohu závodník určuje sextantem, počasí získává z HF rádia a weatherfaxu a většinu času loď řídí mechanické větrné kormidlo. Bezpečnostní satelitní technika na palubě samozřejmě je, ale za normálních okolností k navigaci neslouží.
Ročník 2026 právě vyrazil
Čtvrtý Golden Globe Race v historii, respektive třetí ročník obnoveného závodu, odstartoval z Les Sables-d’Olonne 6. září 2026. Na cestu se vydalo 16 závodníků. Nejmladšímu je 21 let, nejstaršímu 70.
V době psaní tohoto článku probíhal závod teprve třetím dnem. Flotila se potýkala se slábnoucím větrem v Biskajském zálivu a příchodem tlakové výše. V takto dlouhém závodě jsou první tři dny z hlediska průběžného pořadí téměř bezvýznamné.
Která loď má největší šanci doplout?
Kdo hledá loď na GGR, často hledá Rustler 36. Rustlerů 36 na GGR odstartovalo celkem čtrnáct (z 50 lodí napříč 3 ročníky). Čtyři z nich závod dokončily v hlavní klasifikaci. V roce 2018 obsadili dokonce všechny stupně vítězů a v roce 2022 na Rustleru doplul Abhilash Tomy druhý. Polovina všech závodníků, kteří dokončili poslední dva ročníky, plula právě na Rustleru. Jde o těžší laminátovou plachetnici s dlouhým kýlem, chráněným kormidlem a klidným chováním v bouřlivém moři. Silnou stránkou je jednoduchost, schopnost naložit hodně zásob a vybavení a dostatečný vnitřní prostor pro dlouhé měsíce na moři. Není nejrychlejší lodí, kterou je možné dle pravidel použít, ale nabízí velmi dobrý kompromis mezi rychlostí, ovladatelností, odolností a schopností přežít dlouhou plavbu.
Ertan Beskardes na Rustleru 36 Lazy Otter soutěžil v roce 2018 a znovu v roce 2022. Po druhém pokusu loď prodal Švédovi Päru Nymanovi. Ten s ní nyní odstartoval v ročníku 2026. Beskardes se na start postavil potřetí také, ale na jiné lodi – na někdejším vítězném Rustleru 36 Matmut Jean-Luca Van Den Heedeho.
Co závodníky zastaví
Častým důvodem odstoupení z předešlých ročníků je větrné kormidlo. V roce 2018 kvůli němu odstoupili nebo museli zastavit čtyři závodníci a byl to také průběžný zdroj starostí pro další.
V roce 2022 to nebylo lepší. Dva závodníci odstoupili. Simon Curwen přišel o vedení celého závodu poté, co se mu před Hornovým mysem poškodil horní úchyt a musel zastavit v Puerto Montt. Abhilash Tomy měl také poruchu větrného kormidla, jenže vezl kompletní systém jako zdroj náhradních dílů a dokázal pokračovat.
Dalším důvodem byly problémy s takeláží a dokonce ztráta stěžně. V roce 2018 přišlo o stěžeň pět závodníků, často dosti dramaticky. V roce 2022 se to zlepšilo: ze dvou předčasných konců byl jen jeden způsoben ztrátou stěžně po převrácení.
Problémem bývají také špatně zvolený antifouling, zanedbané čištění trupu a samozřejmě únava, samota, ztráta motivace nebo jiné osobní důvody.
Záchranné operace jsou běžné
V roce 2018 musely jiné lodě zachraňovat čtyři závodníky. Abhilash Tomy utrpěl po převrácení a ztrátě stěžně těžké poranění zad a zachránila ho francouzská rybářská hlídková loď Osiris. Stejná loď evakuovala i Gregora McGuckina. Loïca Lepage po ztrátě stěžně a průsaku převzala japonská nákladní loď Shiosai a Susie Goodall po přemetu lodě přes příď a ztrátě stěžně vyzvedla MV Tian Fu.
V roce 2022 následovaly „jen“ dvě velké záchranné operace. Asteria Tapia Lehtinena se potopila během přibližně dvaceti minut. Jako první k němu dorazila Kirsten Neuschäfer a vytáhla ho ze záchranného ostrůvku, než jej převzala nákladní loď. Ian Herbert-Jones se v dubnu 2023 převrátil v bouři s nárazy přes 90 uzlů, přišel o stěžeň, poranil si záda a hlavu a zachránilo jej tchajwanské rybářské plavidlo. Mark Slats v roce 2018 doplul navzdory podezření na prasklé žebro.
Kdy se GGR rozhoduje?
Na rozdíl od některých moderních oceánských závodů se Golden Globe často nerozhodne v Jižním Indickém oceánu. Obrovské náskoky se mohou ztratit během posledního sprintu v Atlantiku.
V roce 2018 se během prvního týdne vystřídali v čele čtyři různí závodníci. Pak po více než 190 dnech závodu dělilo dva favority v čele jen 28 mil. Teprve potom konečný vítěz Van Den Heede znovu odskočil a vyhrál v čase 211 dní, 23 hodin a 12 minut.
Rok 2022 byl ještě dramatičtější. Simon Curwen vedl už od Biskaje a v čele vydržel přes Atlantik, Indický oceán i většinu Pacifiku. Ještě 27. ledna byl oficiálně první. Po poruše větrného kormidla ale vypadl z hlavní klasifikace. Vedení převzala Kirsten Neuschäfer. Týden před cílem, po přibližně 29 000 mílích a 229 dnech, byly Neuschäfer a Tomy od sebe jen několik mil; Tomy dokonce krátce převzal fyzické vedení, ale Kirsten dostala časovou kompenzaci za záchranu Lehtinena a zvítězila.
Kolik stojí návrat do roku 1968
Retro závod rozhodně neznamená levný závod. Organizátoři tvrdí, že se lze na start GGR dostat s rozpočtem pod 100 000 eur a po následném prodeji lodě mohou čisté náklady klesnout pod 45 000 eur.
Zkušenosti závodníků dávají realističtější představu. Pat Lawless očekával před rokem 2022, že se na start dostane za 100 000 eur. Nakonec ho to podle jeho vlastních slov stálo přibližně dvojnásobek. Pro rok 2026 počítal s dalšími zhruba 117 500 eury, přestože už vlastnil dobře vybavenou loď z předchozího závodu a velkou část práce prováděl sám.
Kirsten Neuschäfer před vítězným ročníkem 2022 odhadovala rozpočet na pořízení lodě, její přípravu a všechno kolem asi na 250–300 tisíc dolarů. Později se uvádělo, že kvůli nákupu a přípravě lodě vytvořila dluh kolem 250 tisíc dolarů.
Pro dobře financovanou účast od nákupu lodě po start je proto rozumné počítat spíše s částkou 150–250 tisíc eur, případně více. Peníze spolykají nová nebo důkladně zkontrolovaná takeláž, plachty, větrné kormidlo a náhradní díly, bezpečnostní a komunikační vybavení, konstrukční úpravy lodě (např. vodotěsné přepážky, kryt kokpitu), zásoby, pojištění, kvalifikační plavby, cesty a dlouhé měsíce práce. Samotné startovné pro rok 2026 činilo 11 500 eur.
Nestačí si koupit Rustler a přijet do Francie
Dostat se na start je téměř samostatný závod. Účast funguje na pozvání organizátora. Nový závodník musel podle pravidel 2026 před žádostí doložit nejméně 4 000 oceánských mil, při předregistraci už 8 000 mil a k tomu minimálně 2 000 mil sólo. Následovala nejdůležitější kvalifikace: 4 000 mil sólo a non-stop přímo na lodi určené pro GGR během posledních 18 měsíců. Při ní musí závodník používat větrné kormidlo a doložit také záznamy astronomické navigace. Veteráni předchozích GGR mají zjednodušenou kvalifikaci na 2 000 mil.
Startující potřebuje radiotelefonní licenci, registraci EPIRB a PLB (individuální lokátor), kurzy přežití a zdravotní péče na úrovni STCW nebo uznaného ekvivalentu a lékařskou a zubní prohlídku. Loď musí projít konstrukční prohlídkou trupu a paluby i kontrolou stěžně a takeláže. Organizátor požaduje mimo jiné zkoušku nouzového oplachtění nebo praktický test použití nouzového řízení…
Nejtěžší závody kolem světa
V mnoha ohledech je Golden Globe Race náročnější než například Vendée Globe. Především je to výrazně pomalejší závod. Zatímco Vendée trvá přibližně 70 až 80 dní, GGR může zabrat až 280 dní. Lodě i posádky jsou tak mnohem déle vystaveny nárokům moře a počasí, přičemž žádný z účastníků GGR nemá před startem takové zázemí a možnosti přípravy jako špičkoví závodníci na lodích IMOCA.
Ti navíc díky rychlosti svých speciálů, podrobným meteorologickým datům a palubním počítačům dokážou nepříznivému počasí lépe uniknout nebo ho naopak využít ve svůj prospěch. Závodníci GGR mají k dispozici pouze omezená data získaná například prostřednictvím HF rádia a na starších jachtách musí bouře přečkat tradičními metodami – s využitím mořské kotvy, bouřkových plachet nebo tím, že loď uvedou do driftu. Pokud vás zajímají techniky přežití bouře, doporučujeme knihu Jachting v bouřích.
Účastníci GGR jsou navíc sami i při řešení technických problémů. Závodníci Vendée Globe mohou své potíže neomezeně konzultovat s technickými týmy na pevnině, zatímco v Golden Globe Race je taková externí pomoc výrazně omezená.
Čím starší, tím lepší?
Průměrný věk startujících v roce 2018 byl 51,7 roku. V roce 2022 průměr stoupl dokonce na 53,6 roku. Letošní flotila je výrazně mladší, s oficiálně uváděným průměrem 46 let. Za tři moderní ročníky tak dostáváme průměr kolem 50 let.
Ještě zajímavější jsou ti, kteří závod skutečně dokončili v hlavní klasifikaci. V roce 2018 jich z osmnácti bylo jen pět: Jean-Luc Van Den Heede (73), Mark Slats (41), Uku Randmaa (55), Istvan Kopar (65) a Tapio Lehtinen (60). Jejich průměr byl 58,8 roku. V roce 2022 byl obrázek opačný. Řádně ho dokončili jen tři spíš “mladší” závodníci– Kirsten Neuschäfer (39), Abhilash Tomy (43) a Michael Guggenberger (44) (průměr byl „pouhých“ 42 let).
Neplatí sice jednoduché „starší vyhrává“, ale padesát nebo šedesát let není v GGR zásadní handicap a zkušenost se počítá. Van Den Heede vyhrál v 73 letech.
Také by vás mohlo zajímat:
- Už je to zase tady: Golden Globe Race 2026–2027
- Ohlédnutí za Vendée Globe 2024/2025
- Nonstop kolem světa: rozhovor s Viktorem Veleckým o přípravách
- Petr Ondráček – nonstop sólo kolem světa
Chcete vědět více o jachtingu v těžkých podmínkách? Doporučujeme knihu Jachting v bouřích.
Nyní v předobjednávce dotisku!
Pro členy Námořního klubu platí sleva 50 %. Nejste členem?
Více informací najdete zde. Nebo se rovnou přidejte.