
Kterou loď prověřit jako první, když se v přístavu objeví podezření na znečištění? Zadarský tým Bronx Croatia navrhl propojit plovoucí senzory, údaje o polohách lodí a rozpis přístavních stání. S nápadem vyhrál regionální soutěž. Nasazení v běžném přístavním provozu však zveřejněné zprávy zatím nedokládají.

Ne viník, ale pořadí kontrol
Bronx Croatia získal první místo v regionálním hackathonu EIT Water 2026 – soutěži týmů vyvíjejících řešení problémů spojených s vodou, mořem a pobřežím. Finále se konalo 5. listopadu 2026 na Univerzitě v Zadaru. Podle univerzitní zprávy zveřejněné na portálu 023.hr soutěž pořádaly univerzita a digitální inovační centrum Innovamare ve spolupráci se Zadarskou župou. Vítězové dostali 3 000 eur.
Princip jejich návrhu je jednoduchý: plovoucí senzory mají sledovat stav vody a aplikace má jejich měření spojit s polohami plavidel z automatického identifikačního systému AIS a s rozpisem stání. Správa přístavu by tak podle zveřejněného popisu dostala seřazený seznam lodí, které má prověřit přednostně.
To je podstatný rozdíl proti automatickému označení znečišťovatele. Seznam má pomoci určit, kde s kontrolou začít, nikoli nahradit zjišťování příčiny a odpovědnosti. Ze samotné polohy lodě u senzoru nelze vyvodit, že právě z ní něco uniklo.
Zadar jako možné první místo
Člen týmu Vice Škrokov v rozhovoru převzatém portálem 023.hr uvedl, že studuje elektrotechniku a informatiku na Pomorské fakultě ve Splitu. Zájem o lodě, samostatně fungující systémy a programování ho přivedl i k tomuto návrhu. Název Bronx Croatia si tým podle něj zvolil podle zadarské čtvrti, odkud pochází.
Jako jednu z prvních oblastí možného využití Škrokov zmínil právě Zadar. Není to ale oznámení pilotního provozu: ve zveřejněné zprávě není uveden partner, který by návrh nasadil, ani termín zkoušek.
Škrokov za častý problém označil nákladní lodě, dále velké výletní lodě, trajekty a další plavidla. Jde o jeho názor, nikoli o žebříček doložený statistikou. Stejně tak jeho zmínka o inspiraci technologiemi z Rotterdamu neobsahuje název konkrétního projektu, s nímž by bylo možné návrh porovnat.
AIS ukáže jen část obrazu
AIS může být pro podobné hledání užitečný, nesmí se však zaměnit za úplný záznam přístavního provozu. Mezinárodní námořní organizace IMO vysvětluje, že systém automaticky předává identifikaci, polohu a další údaje o plavidle. Zároveň v doporučení A.1106(29) upozorňuje, že AIS nemají všechny lodě. Chybět může například na malých rekreačních nebo rybářských plavidlech.
Ani přijaté údaje nejsou bezchybné. Podle stejného doporučení může nesprávně nastavené nebo kalibrované lodní čidlo způsobit vysílání chybných hodnot. Příjemce tedy nemůže předpokládat, že každý zobrazený údaj přesně odpovídá skutečnosti.
Z doporučení také neplyne, že lze AIS libovolně vypínat. Má být v provozu za plavby i na kotvě; velitel jej může vypnout, pokud by jeho chod ohrožoval bezpečnost nebo zabezpečení lodě. Rozhodnutí a důvod se zaznamenávají do lodního deníku, případné hlášení příslušnému orgánu má stanovené podmínky a po pominutí nebezpečí se má vysílání obnovit. V přístavu se provoz řídí přístavními požadavky.
Pro zamýšlenou aplikaci z toho plyne jednoduché omezení: loď může být v přístavu, i když v datech chybí. A loď, která v nich je, není jen svou přítomností usvědčena ze znečištění. AIS by tu mohl pomáhat s výběrem míst a plavidel ke kontrole, ne rozhodovat o vině.
Co teprve ukážou zkoušky
U senzorů zveřejněný popis neuvádí konkrétní sledované látky, přesnost ani četnost měření. Neříká ani to, kolik čidel by přístav potřeboval a jaká by byla jejich údržba. Bez těchto údajů zatím nelze posoudit, jaké znečištění by návrh dokázal zachytit a s jakou spolehlivostí. Zpráva rovněž nedokládá, že tým předvedl funkční bóji se senzory.
Soutěž ostatně hotový výrobek nevyžadovala. Oficiální výzva organizátorů připouštěla rané nápady i projekty s funkčním prototypem. Účastníci měli rozvíjet a ověřovat proveditelnost svého řešení, nikoli nutně předložit zařízení připravené k nasazení.
Podle univerzitní výsledkové zprávy se do finále dostalo jedenáct týmů; v průběhu programu bylo přihlášeno 22 projektů z 18 zemí. Vítězství týmu Bronx Croatia je tedy úspěchem návrhu. Teprve zkoušky v konkrétním přístavu by mohly ukázat, zda jeho propojení měření a lodních údajů skutečně usnadní hledání zdroje znečištění. O tom by rozhodovala spolehlivost měření a výsledky kontrol, ne samotná cena ze soutěže.
Podobné články
- Manipulace s AIS: další riziko pro námořní bezpečnost?
- Sláva satelitům: EPIRB, PLB, MOB–AIS
- Stížnost u kapitanátu: jak v Chorvatsku podat oznámení, které nezapadne
Použité zdroje
- 023.hr: výsledková zpráva UNIZD, 6. 11. 2026 – vítěz, návrh, soutěžní údaje a vyjádření člena týmu.
- DIH Innovamare: oficiální výzva – datum finále, pravidla a vývojové fáze přijatelných návrhů.
- IMO: AIS transponders – účel a povinné vybavení AIS.
- IMO: rezoluce A.1106(29), primární PDF – zejména příloha, odst. 3, 22 a 32–39.
Jachtařský průvodce Chorvatsko Slovinsko
První část jachtařského průvodce Chorvatskem a Slovinskem pokrývá pobřeží od slovinského Koperu po chorvatský Split. Pobřeží a ostrovy rozděluje do jedenácti oblastí, které fungují jako návrhy plavebních tras s popisem míst, kde zakotvit či vyvázat se, i s informacemi o památkách a zajímavých místech na břehu. Obsahuje 167 barevných fotografií a 162 map a plánků.
