Až příliš dramatická plavba z Rhodosu do Athén #1: Prázdné Santoríni

Foto: tomaskudela.cz

Dnes 20.7.2020 čekám, že dorazí posádka k lodi. Loď je vyvázaná v Rhodos marině přímo zádí u nábřeží před správní budovou a restauracemi. Zásoby jsme vyřešili do večera a jsme připraveni vyplout.

V úterý v 9 hodin místního času opouštíme Rhodos marinu. Vítr je západní a náš potřebný kurz také, tak si trochu zakřižujeme. Fouká příjemně kolem 20 uzlů a moře je hladké. Ideální plavba.

Po 29 mílích přistáváme u ostrova Sími v zátoce Pethi. Dno zde poměrně rychle stoupá a pro zakotvení není mnoho místa od pláže. Spouštíme kotvu na hloubce 10 metrů. Vítr zde téměř nefouká a horko je značné. Užíváme si plavání kolem lodi. Na kotevním alarmu však vidím, že pomalinku vlečeme kotvu.

Foto: tomaskudela.cz

Kolem 18 hodiny se zesilují poryvy větru na 25 uzlů a začínáme více splouvat s kotvou. Od místa zakotvení jsme se posunuli o více než 50 metrů a pod lodí je hloubka 23 metrů. Kotvu vytahujeme a znovu spouštíme na 8 metrech hloubky. Couvám a cítím, že kotva se moc nechytá. Nakonec se chytla. Záleží jak se vyvine vítr, jestli kotva bude držet. 

Kotva držela dobře celou noc. Vstáváme s vycházejícím sluncem nad Tureckem. Krátce na to vyplouváme. Dostáváme příjemný boční vítr a pod plnými plachtami plujeme kolem tureckých břehů. Po dvě hodiny nám dělá společnost turecká vojenská loď, která nápadně srovnala svoji rychlost s naší a pluje vedle nás. Teprve, když míříme ven z tureckých vod, vojenská loď se nám vzdaluje.

Foto: tomaskudela.cz

Vítr ustává a jsme nuceni přidat pro pohon lodi motor. Odpoledne vplouváme už do oblasti, kde podle předpovědi má foukat Meltémi. Vytahujeme plné plachty ale jen na krátko. Vítr zesiluje na 25 uzlů a my refujeme. Vítr fouká přímo proti nám, tak zbytek dnešní etapy křižujeme. Vlny postupně rostou a loď se občas těžce protlouká vlnami vpřed. Je to trénink kormidlování proti vlnám tak, aby se minimalizovaly nárazy lodi do vln a nepřicházeli jsme tím o rychlost.

Na večer doplouváme k ostrovu Kos do zálivu Kamari. Kotví tu více lodí a my se na noc přidáváme. Kotva na dně dobře drží, tak i přes vítr, který tady hvízdá kolem lodi, bude noc klidná bez zvuků kotevního alarmu, který nás vždy hlídá na kotvě.

Foto: tomaskudela.cz

Budíme se do dalšího větrného dne. Vyplouváme západním směrem. V průběhu dne rostou vlny a některé dosahují ke 2 metrům. Odpoledne připlouváme k ostrovu Astipálaia, kde bych rád zakotvil. Proti vlnám nás ze severu ostrov kryje, ale vítr nepolevuje. Teprve až při přiblížení ke břehu na kotevní hloubku 7m vítr radikálně slábne. Spouštíme kotvu, která se okamžitě výborně chytá.

Ani na plný chod motoru zpět kotvou nehnu. Ze zakotvení mám dobrý pocit, tak se odhodlám jít s ostatními na pevninu dát si večeři. Samozřejmě mám sebou ruční VHF radiostanici, abych v případě, že by se loď hnula slyšel kotevní alarm, který je na lodi spojen s lodní VHF stanicí. V taverně hned na břehu s výhledem na zakotvenou loď jsme jednomyslně zvolili grilovanou místní velkou rybu.

Foto: tomaskudela.cz

Budíček máme v 6:00. Je potřeba vyplout dost brzy, abychom v cíli na ostrově Ios byli ještě za světla. Trasu jsem nechal přepočítat Wheather routingovým programem. Měli bychom dle výpočtů uplout 70 mil za 13 hodin.

Vesnice za zádí a nás žene předoboční vítr k dalšímu cíli. Bohužel již brzy je jasné, že na ostrov Ios za 13 hodin nedoplujeme ani náhodou. Skutečnost se od výpočtů založených na předpovědním modelu větrů výrazně liší. Rozdíl je především ve směru, odkud fouká vítr. Proti předpovědi fouká dnes Meltémi o 30 stupňů více ze západu a my nejsme schopni držet potřebný západní kurz.

Křižováním se trasa prodlužuje a my jsme stále příliš jižně. Rozhoduji, že přistaneme u ostrova Thíra (Santoríni). Se zbytkem denního světla k ostrovu připlouváme. Teď jenom najít nějakou volnou kotevní bóji. Břehy jsou zde strmé a vlastní kotva proto nepřipadá v úvahu. Ve tmě nalézáme volnou bóji ke které se vyvazujeme. Vím však, že to nejsou bóje k veřejnému použití, ale u těchto bójí stojí místní lodě, které zde vozí turisty. S napětím očekávám, jestli majitel bóje ještě na noc nepřipluje. Po chvíli k nám připlouvá člun a dostávám informaci, že ráno v 8 hodin připluje loď, které patří tato bóje. Tak super, na noc nám to stačí.

Ráno zjišťuji, že vedle nás zůstala volná ještě jedna bóje. Převazujeme loď k ní, abychom uvolnili tu u které jsme stáli přes noc, pro loď, co má přijet. Odplutí odkládáme a jdeme se podívat do města. Jsme zvědaví, jaké to bude bez náporu turistů, které sem přivážejí po tisících obrovské lodě. Letos zde žádná taková není.

Foto: tomaskudela.cz

Je to zcela nezvyklý pohled na prázdné uličky, obchody se suvenýry jsou zavřené. Město, které zde tvoří většinou samé ubytovací prostory, je téměř bez lidí. Když jsem zde byl minulý rok 2019 stejnou uličkou jsem se prodíral davem lidí.

Foto: tomaskudela.cz

Opustili jsme Santoríni a křižujeme proti větru. Večer přistáváme v přístavu na ostrově Ios. Máme tak po mnoha dnech možnost doplnit nádrž s pitnou vodou a pohodlně dokoupit zásoby. Dále plánuji zastávky na kotvě v zátokách spojené s koupáním na více či méně opuštěných místech.

Dokončení příště.

Více reportáží Tomáše Kůdelu zde.