Už loňské počasí bylo plné extrémů, vzpomeňme například středomořský hurikán Zorbas loni na podzim, a letošní nezůstává zatím nijak pozadu. Silné bouře doprovázené průtrží mračen, krupobitím a velmi silným větrem dokonce letos i zabíjejí – viz nešťastný incident, kdy v obytném autě v Chalkidiki zahynuli dva čeští turisté, přičemž účet bleskové bouře nakonec vyšplhal na sedm mrtvých. I Řekové jsou zaskočení – údajně tak hrozná bouře nebyla v Řecku téměř pětatřicet let. Dokonce i v mírumilovném Chorvatsku, kam směřuje každoročně většina jachtařů, řádí místy velmi silný vítr a vrhá lodě na břehy. Prostě matka příroda je letos poněkud naštvaná a kdo ji chce čelit, musí být připraven a počítat se vším.
Všechno tohle se týká i jachtařů a zejména kapitánů a skipperů. Kapitán je na lodi první po Bohu, což může být k příjemnému vychutnání, když fouká mírňoučká bríza a dívky se sluní na palubě nahoře bez. Ovšem ke kapitánskému řemeslu patří také to, že ve špatném počasí musí ochránit posádku a loď a dopravit obé bezpečné do cíle plavby. Nejeden kapitán už za bouře, vln, nebo v noci zapochyboval, zda byl ten kapitánsky průkaz opravdu tak dobrý nápad, jak se to jevilo za sluníčka. Posádka se může zavřít v kajutě, tiše si tam zvracet a modlit se. Ale kapitán lodi musí všechny problémy řešit! A to je samozřejmě velká zodpovědnost.
Dnes se podívejme na klasickou běžnou situaci, kdy stojíte v zátoce na kotvě, ať už přes den, nebo na noc. Jako odpovědný kapitán jste zakotvili v zátoce proti směru předpokládaného větru, to jest – vítr který fouká, nebo bude foukat, jak jste si zjistili z předpovědi, bude foukat od pevniny. Řečeno námořnicky – v závětří je volná voda a máte ji za zádí. Na vlny způsobené větrem od pevniny jste krásné krytí. (Pokud se postavíte do zátoky, do které již fouká vítr, tedy tlačí vaši loď k pobřeží, koledujete si o problémy hned od začátku).
Podívejme se co se stane, bude-li vítr sílit, případně měnit směr. Předpokládejme, že do zátoky nevnikají jiné vlny než dané větrem, který popisujeme. (V reálném životě se docela často setkáte se situací, kdy vítr fouká sice od pevniny, ale do zátoky vnikají vlny z opačného směru – swell. Bývají to ty nejhoupavější noci na kotvě 🙂 )
Žádný až slabý vítr
Za žádného až mírného větru je to idylka. Řetězu kotvy stačí trojnásobek hloubky, posádka se koupe nebo je v městečku a pokud se podmínky nezmění, čeká vás klidná noc na kotvě. Vlny nejsou prakticky žádné
Střední vítr od pevniny
Loď začíná na kotvě „rejdit“ zleva doprava, jak se snaží natáčet se větru výbokem – což je vlastní všem plachetnicím tohoto typu. Tady jsou keče ve výhodě, stačí vytáhnout kousek bezanové plachty a loď „rejdí“ daleko méně. Občas to někteří jachtaři řeší tak, že se na kotvu pověsí zádí – loď pak nejezdí zleva doprava skoro vůbec. Rozumný skipper popustí řetěz na nejméně čtyřnásobek hloubky. Vlny, které by stály za řeč, nevznikají.
Silný vítr od pevniny
Takový vítr často nastává odpoledne, případně večer, u hornatého pobřeží, které je v Chorvatsku u pevniny často, v Řecku skoro vždy. Jde o katabatický vítr, který vzniká ochlazením vzduchu nad pobřežím a jeho následným „vylitím“ z kopců směrem k moři. Umí být velmi silný, ale nakonec se vyčerpá a noc bývá klidná. Například v řeckém Leonidiu končí tenhle vítr pravidelně v 18:00.
Za silného větru od pevniny bude loď jezdit zleva doprava i s náklony, ale má-li dobrou kotvu a stojíte nade dnem s vhodným povrchem, stání bude bezpečné. Neznalá posádka bude sice trochu vyjukaná, ale protože nejsou velké vlny, noc bude ucházející. Kapitán se sice moc nevyspí, protože loď a podmínky bude třeba pravidelně kontrolovat, ale s dobrým kotevním alarmem bude noc v pohodě. Rozumný kapitán také přidá na řetězu klidně na pětinásobek hloubky, nebo kolik si dovolí vzhledem k podmínkám okolo, hodit. Je-li prostor, klidně celý řetěz.
Důležité: Je nutné si poznačit kompasový kurs, kterým se bude vyplouvat, pokud se podmínky zhorší. V noci se to může velmi hodit.
S dobrou kotvou a dobrým dnem lze takto dle mých zkušeností vydržet i vítr kolem 40 uzlů. Ovšem pozor, když kotva povolí ve větru kolem 40 uzlů a více, spluje loď po větru překvapivě rychle – opravdu je dobré mít za zádí co nejvíce prostoru.
Důležitá poznámka. Pokud budeme féroví, musíme si říct i o jednom negativním aspektu kotvení v zátoce, kdy fouká od pevniny. Protože dno se směrem do moře vždy svažuje, drží na něm kotva hůře. Čím prudší je sklon dna, tím kotva drží méně. A naopak – kotvy nerady šplhají do kopce a tak proti svahu drží lépe. Tímto vás ale rozhodně nenabádám, abyste kotvili při větru, co fouká do zátoky. Jen je dobré o tomhle jevu vědět.
Vítr se otočil, vane od moře
Pokud zakotvíte v pěkné kryté zátoce a vítr se nečekaně otočí a začne foukat dovnitř zátoky, je zaděláno na potíže. Pokud je vítr slabý a nezvedá vlny (nebo jen zanedbatelné), kotva dobře drží, je možné v zátoce zůstat, ale jen s nejvyšší opatrností. Rozhodně si nepůjdete v klidu lehnout a strávíte noc neustálým sledováním podmínek, zda je ještě možné v zátoce zůstat. Můžete zkusit vysypat víc řetězu, ale nezapomeňte, že více řetězu vás také přiblíží pobřeží a zkrátí se reakční doba pro případ, že kotva ujede.
Pokud vítr zesílí a zejména, budete-li si myslel, že má dále zesilovat, je dobré nahodit motor a začít kotvě odlehčovat motorem. Je to takový předstupeň odkotvení a odplutí, který může fungovat, pokud se vám bude dařit udržet příď víceméně proti větru.
Od moře na pobřeží vane silný vítr
Jestliže bude vítr foukající do zátoky sílit, bude stání stále více nepohodlné. Vlny se budou zvětšovat a kotevní řetěz stále více napínat. Na vás jako na kapitánovi bude rozhodnout, co dál. Budete muset zavelet k odplutí.
Tohle rozhodnutí se nevyplácí nechávat na poslední chvíli. Nějaký čas bude trvat, než se všichni připraví a než vytáhnete kotvu, případně naložíte člunek na příď – dobrý kapitán nikdy nenechává člunek na vodě na kotvě přes noc! Jako kapitán si musíte uvědomit jednu věc – zůstávat v návětrné zátoce na kotvě za sílícího větru je pro loď smrtelně nebezpečné! Jediná možná cesta je vyplout na širé moře, kde si loď poradí s počasím daleko spíš než u pobřeží.
Angličané mají jedno přísloví: „Ochraň svou loď před pobřežím a ona tě ochrání před mořem.“
Je to svatá pravda. A jediný správný postup. Když fouká do zátoky moc, vyplujte na moře. Nikdy nesmíte dopustit, aby se loď dostala do pasti návětrného břehu. Uvědomte si, že v silném větru 50+ kts může být problém dostat se pod motorem proti větru i pro silně motorované plachetnice. Vlny můžou vaše snažení silně nabourat a motor nemusí být spása. Poslední instancí pak jsou plachty a motor současně, ale ujišťuji vás, že tohle nechcete zkoušet v noci, za tmy a s bandou zelenáčů na palubě. Proto je třeba rozhodnout se včas!
Danny Drahoš, šéf instruktor RYA a zkušený jachtař doslova říká: „Pokud bude hrozit sebemenší nebezpečí, že bude vítr tlačit loď směrem ke břehu, tak rozhodně vyplout na moře, a to co co nejdál. Lodi na oceánu 50 kn vůbec nevadí, ale srážku s břehem nepřežije. Většina lodi dává 50 uzlů úplně v pohodě, spíš posádka se hroutí 🙂 “
Přichází bouře
Pokud stojíte na kotvě a vidíte, že se přes vás chystá přejít bouře, bude lhostejné jestli zrovna fouká pěkně od břehu. Bouři může doprovázet velmi silný vítr z nejrůznějšího směru, který se navíc možná bude točit – záleží na tom, kde stojíte, odkud jde bouře a podobně. Jako kapitán budete muset včas rozpoznat nebezpečí a stejně jako v předešlém případě včas vyplout na moře. Bouře je nevypočitatelná a nelze spoléhat, že najednou nepřijdou vlny a vítr, které vás hodí na břeh, i když vítr foukal z jiné strany. Prostě opět platí, že svou loď musíte ochránit před pobřežím a vyplout na otevřené moře, kde zůstanete, dokud se živly nevyřádí.
Poznámka: Velice záludný je příchod bouřky v noci. Zatímco za světla ten cumuilonimbus vidíte a vidíte i clonu děště a větru, jak se k vám blíží – v noci nemusíte vidět nic. Jen sem tam blesky. Tak pozor na to! Vyplatí se používat nějakou radar-storm aplikaci.
Vyplouváme na rychlo
Dobrá námořní praxe praví, že kapitán musí být připraven na každý vývoj situace. K tomu samozřejmě patří i nenadále noční opuštění kotviště. Takže na co je třeba myslet před vyplutím hned zvečera, kdy je ještě azůro a klid.
- Člunek je z vody a je dobře přivázaný na palubě. Pokud ho necháte na vodě, bude se vám za silného větru hodně blbě tahat z vody a pokud bude odkotvovat s člunkem za zadkem, máte opravdu velkou šanci namotat jeho úvazové lano na propeler. A pak se ze situace, která je jen náročná, může stát boj o loď a o životy.
- Z lodi nevisí žádná lana do vody, pruty případných rybářů jsou schovány v lodi. Taktéž prádlo visící na relinku je dobré sklidit – i když ulétnutý ručník není zas taková škoda.
- V lodi v salónu je pořádek, nádobí umyté a uklizené. Všechny skříňky a věci zajištěné proti vlnám. Tohle je sice nepopulární, ale důležité. Protože je možné, že se bude vyplouvat za těžkých podmínek, nesmí nic ohrozit bezpečnost posádky a funkci lodních systémů. A stolní olej vylitý na podlahu v salonu bude na vlnách předvádět pravé divy – respektive ty divy předvede každý, kdo se po takové podlaze bude chtít projít.
- Bimini je sbalené a kočárek (sprayhood) dobře fixovaný k palubě. Na bimini se často zapomíná, přitom jeho konstrukce byvá na lodích velmi „vachrlatá“ a když ho odnáší vítr, je pozdě bycha honit. Jednou jsem já osobně na bimini zapomně a pak jsem se půl dne oháněl jehlou jak švadlenka. Kočárek zkontruljte, i když jeho účel jej předurčuje k tomu nějaký ten vítr vydržet.
- Posádka má připravené harnesy, vesty a ví, kde je najíž a jak je použít. Já osobně trvám v noci striktně na tom, že každý, kdo je na palubě, má vestu a harnes přicvaknutý k lodi. Je věcí kapitána dostatečně včas instruovat posádku, jak a kdy se dané bezpečnostní pomůcky použijí. Opravdu nechcete lovit v noci MOB z vody. Nikdy. Doporučuji postoj: kdo nemá harness a vestu, nesmí v noci ze salonu. Platí to i pro kapitána samozřejmě.
- Kurs na volnou vodu. Zapamatujte, nebo si do lodního deníku poznačte, který kurzem leží otevřené moře, a kde v okolí jsou případné překážky, které by v noci mohly být nebezpečné. V noci je snadné ztratit orientaci i v klidném počasí, natož za bouřlivého větru a vln.
Problematika bouří a silného větru na kotvě nebo na moři vůbec je samozřejmě daleko širší a máme v plánu s k ní na Kráse, a i v našem nakladatelství opakovaně vracet. Snad vám ale i tenhle krátký článek přijde užitečný. Takže na závěr přeji co nejlepší vítr a co nejméně bouří!