Titulek tohoto článku je mírně zavádějící, protože vlastně nemám na mysli baterii, ale akumulátor, tedy dobíjecí elektrický článek. Nicméně se mu mezi jachtaři stejně akumulátor neříká a v hovorové jachtařštině se užívá slovo baterie nebo baterka. Akumulátor (chcete-li baterie) je takový dělník v temné díře. Tiše pracuje, dodává energii do všech možných systémů na lodi, startuje motor a vůbec o něm nevíte. Jeho existenci si člověk uvědomí, až když ty elektrické systémy na lodi začnou kolabovat. A pak si dojde na větu, která je v titulku článku.
Každá plachetnice (no dobře, skoro každá) je vybavena jedním až třemi (větší lodě více) dvanácti voltovými akumulátory (na některých lodích existují i 24 voltové), které mají různé určení. Na standardní charterovce najdete dva velké akumulátory (v Řecku ze zákona tři), z nichž jeden je určen jen a pouze pro startování motoru a ten druhý na všechno ostatní. Ten první akumulátor, startovací, se nesmí nikdy vybít, zatímco u druhého, „domácího“, to až tak kritické není, i když je to nepříjemné. Proč? Protože motorem, který nahodíte ze startovacího akumulátoru, vždycky už ten druhý dobijete – je to jako v autě přes alternátor. Pokud se vybije startovací akumulátor, motor nejde nastartovat a dojde na přehazování kabelů, jiskření, sakrování a tak dále. Proto jsou akumulátory striktně oddělené a nedoporučuje se na ten startovací připojovat cokoliv jiného.
Ale o tom dnešní článek být nemá. Podívejme se na situaci, kdy se některé elektrické systémy začnou chovat tak podivně, že vás napadne: „Sakra, baterka je v háji“. Takže teď si povíme, jak ten „háj“ poznat.
Kontrola akumulátorů
Potřebujeme měřící přístroj zvaný Voltmetr a najít ty baterie. Většinou jsou pod postelí v některé ze zadních kajut, ale fantazie výrobců nezná hranic, takže je můžete najít opravdu kdekoliv. Dobrým vodítkem jsou hlavní odpojovače, které vám měl ukázat technik při převzetí lodi. Jakmile najdete odpojovače, akumulátory by měly být nedaleko.
Když už akumulátory najdete, je první kontrola vizuální. Neteče z nich něco? Nejsou nafouklé? Nejsou velmi horké? Nekouří se z nich? (všechny tyhle stavy jsem za ta léta na moři opravdu zažil). Pokud na některou z těch otázek odpovíte ano, je akumulátor v háji a nastal čas ho odpojit a jste-li na charteru, tak volat charterovou společnost. A pro jistotu si najít hasící přístroj.
Jsou-li akumulátory vizuálně v pořádku, podíváme se, zda nemají „magické oko“. Magické oko je malý průhled do nitra akumulátor, kterým můžete zkontrolovat jeho stav. Pokud v něm vidíte zelenou, je akumulátor OK, pokud černou, je třeba jej dobít a pokud bílou nebo červenou, je akumulátor na konci svého života. Ty barvy se pohříchu můžou měnit podle výrobce baterie, ale je to na ní většinou nakresleno.
Další kontrola je kontrola kontaktů na elektrodách baterie. Prostě jemně zacloumáme kabely, jestli nejsou uvolněné a od elektrod třeba neodpadly. Něco podobného jsem řešil na lodi naposledy. Část objímky na elektrodě se ulomila tak šikovně, že to nebylo vidět. Stačilo to ale k vytvoření velkého přechodového odporu, což bylo zvlášť zákeřné. Elektrické systémy vypadávaly jen při zatížení (třeba když se vytahovala kotva, tak se vypínal hloubkoměr a další), ale bez zatížení se všechno tvářilo v pořádku. Baterie po změření také vypadala jako nová (rok stará) a nemohli jsme na to přijít. Pluli jsme s tím víc jak měsíc, než jsem závadu na objímce kontaktu našel.
Když máme za sebou kontrolu pohledem a čichem, dojde na měření voltmetrem. Je velmi vhodné vypnout na lodi všechna elektrická zařízení, aby akumulátory na sobě neměly žádnou zátěž. Jestli je to možné, vypneme odpojovače – ale pozor, abyste nevyřadili nějaký důležitý systém, jako například hloubkoměr nebo navigaci v okamžiku, kdy plujete v noci mezi mělčinami. Ono tyhle servisní hrátky je dobré nechat někam do klidné zátoky za dne nebo do mariny.
Napětí změřené voltmetrem bez zátěže:
Plně nabitý funkční akumulátor 12,9 – 13,2 V
Akumulátor nabitý na 75% 12,5 V
Akumulátor nabitý na 50% 12,2 V
Akumulátor nabitý na 20% 12 V
Vybitý akumulátor méně než 12V
Pokud se akumulátor jeví v pořádku a jako nabitý, je dobré vyzkoušet jej pod zátěží. Stačí rozsvítit nějaká světla, zapnout přístroje. Napětí na funkčním akumulátoru by se zátěží nemělo klesnout o více jak 0,1 – 0,2 V. Klesne-li výrazně více, není akumulátor v pořádku.
Kontrola alternátoru voltmetrem
Problémy s dodávkami proudu může také znamenat vadný alternátor, který za běhu motoru akumulátory v lodi dobíjí (je to stejné jako v autě). Kontrola je velmi snadná. Spustíme motor a za jeho běhu změříme napětí na startovací a domácí baterii. Alternátor má výstupní napětí max. 14,4 V. Napětí na startovací baterii při spuštěném motoru by tedy mělo být v rozmezí 14 V – 14,4 V. Je-li menší, alternátor nedobíjí, je-li větší, alternátor naopak přebíjí. V obou případech bude dobré se na něj podívat, případně ho vyměnit. Měření napětí akumulátoru za běhu motoru opakujte vícekrát a motor nechte běžet aspoň 5-10 minut, aby napětí na akumulátoru mělo čas se ustálit.
Poznámka: Domácí baterie je často nabíjena přes nabíječku, takže vzrůst napětí nemusí zaznamenat, protože nabíječka jej ořízne. Proto je pro kontrolu funkce alternátoru lepší používat akumulátor startovací, který je (zpravidla; nemůžu mluvit za všechny lodě) dobíjen přímo z alternátoru.
Na kontrolu akumulátoru a alternátoru se dají pořídit za pár stovek i speciální měřící přístroje, kdy neodečítáte napětí na displeji, ale na přístroji jsou diody, které svítí – zelená ok, červeno není ok. Není tedy nutné si pamatovat ta čísílka napětí, přístroj si je pamatuje za vás. Já ale myslím, že pamatovat si čísílka je lepší a nebo si někam schovejte odkaz na tenhle článek. 🙂