Když jsem popisoval naše dobrodružství z dinginou, zmínil jsem se i o případu jachtařky, která se na jednom z kykládských ostrovů vydala na kotvišti na nákup a našli ji po pár dnech u Kréty. Také slíbil o tom napsat – což se nakonec ukázalo jako dost legrační, protože jsme o tom již psali na Kráse jachtingu v roce 2019! Jen mi to prostě vypadlo z hlavy !(mmch proti vypadávání z hlavy tu máme opatření, kapesní průvodce kapitána) Psal to tenkrát Boris a mě utkvělo v paměti, že jsem to někde viděl. No a to někde bylo tady. Prostě člověk nemládne a nebystří 🙂 , což je tedy škoda. Ale říkám si, že nezaškodí ten příběh vydat znovu. takže tady jej máte.
Jachtařka Kushila Stein (45) z Nového Zélandu byla v roce 2019 na plavbě kolem řeckých ostrovů. V pátek odpoledne zmizela u ostrova Folegandros a v neděli ráno ji našli na palubě gumového člunu uprostřed Egejského moře, 55 námořních mil od severu Kréty. Ženu nalezlo plavidlo pobřežní stráže. Byla vyčerpaná, ale vzhledem k okolnostem byla v dobrém zdravotním stavu.
Spolu s dalším britským jachtařem se plavili kolem Kyklad v Egejském moři a převáželi jeho katamarán z jižního Turecka do Atén. V pátek s katamaránem stáli na severu ostrova Folegandros na jižních Kykladách. Pani Stein si chtěla “provětrat nohy” a udělat si drobné nákupy v přístavu. V jednu chvíli volala na loď, že je na cestě zpátky. Nikdy nepřijela. Při návratu na loď ztratila jedno pádlo od člunu, ztratila nad ním kontrolu a ocitla se daleko od břehu.
Britský jachtař Mike si šel v odpoledne lehnout. Předpokládal že paní Stein si prodloužila pobyt na pevnině, ale když ji nad ránem nenašel na lodi, v 5 ráno zalarmoval pobřežní stráž a v spolupráci s několika civilními plavidly začala pátrací operace.
Kushila Stein byla v tom čase již 12 hodin trosečnicí. Bez vody byla její jedninou obživou lízátka, které měla v batohu. Aby si v noci uchovala co nejvíce tělesného tepla, balila se do pytlů, zrcátkem signalizovala prolétajícím letadlům, sušila navlhlé oblečení, aby byla v noci v suchu a teple. Na bok člunu napsala jméno a telefonní číslo své matky pro případ, že ji naleznou mrtvou.
Reportáž řecké televize.
V neděli ráno pohřešovanou ženu spatřilo plavidlo pobřežní stráže uprostřed Egejského moře. Její člun byl 55 námořních mil severně od Kréty a více než 23 Nm jižně od Folegandrosu. Pani Stein byla v tom čase na moři cca 37 až 40 hodin. Plavidlo pobřežní stráže ji odvezlo do Heraklia, kam dorazilo krátce po druhé hodině odpoledne. Sanitka ji pak převezla na kontrolu do nemocnice. Dle vyjádření její matky měla pani Stein nejenom dlouholeté jachtařské zkušenosti, ale i výcvik v přežití na moři a příležitostně ho i školila.
POUČENÍ
Nově, 19.5. 2022, dodávám pár poučení, jak já je vidím:
Skipper musí mít pořád přehled, kde má posádku. A když se někdo nevrátí z pevniny dle dohody, tak to skipper nesmí jen tak hodit za hlavu. V 5 hodin ráno je vážně trochu pozdě.
Vesla na dingině jsou fajn, motor je ale lepší. Proti silnému větru je velmi obtížné veslovat a od určitě jeho síly i nemožné. Vždycky (no dobře, skoro vždycky) vozím motor. A VŽDYCKY vesla jako záložní pohon. Malé motory, zvlášť ty na charteru, umí hodně zazlobit.
Výcvik přežití je sice fajn, ale v téhle situaci má omezenou působnost. Myslím, že nejdůležitější je nepropadnout panice (k čemuž takový výcvik může samozřejmě pomoct).
Asi není představitelné nosit sebou při výletu na pevninu světlice, nebo vysílačku… ale určitě se hodí vzít si telefon – který je dle mě ten nejlepší záchranný prostředek ze všech. Nezapomeňte si do něj vložit ta správná telefonní čísla!
Podle mě je ale nejdůležitější vždycky si v duchu představit, jak budu postupovat, když se něco stane. Přemýšlet – co když teď chcípne motor, co když teď ztratím veslo… tím se na tu situaci buď připravit a nebo se zachovat tak, aby k ní vůbec nedošlo.