Freelord: Fantastická cesta začíná, aneb jak je důležité mít správný pas

Není to tak dlouho, kdy jsem psal informace o velké plavbě lodi Freelord přes Atlantik severní cestou, která začíná u Washingtonu DC a vede přes New York, Boston, Island až do Evropy na Balt. A nyní je to tady. Již v pátek odlétám do Ameriky, abych se přidal k posádce, která je celá již na místě a abych absolvoval alespoň první část plavby. Freelord kotví v Oxfordu, nedaleko od Washingotnu DC a je připraven vyplout. Moje cesta do Ameriky ale není prosta zvratů a zmatků.

Je to trochu zmatek, předevčírem jsem se vrátil ze skotského moře a pozítří odlétám na další plavbu. Ale aspoň mám čas si přeprat, původně jsem měl na pobyt v Česku mezi lety ze Skotska a do USA jen 12 hodin. Budiž můj příběh výstahou ostatním troubům jako já.

Jsa si vědom toho, že náš styk s Amerikou je bezvízový, nevěnoval jsem byrokratickým vstupním ceremoniím téměř žádnou pozornost. Ale ouha. Jakási obdoba víza je do Ameriky nutná. Žil jsem ovšem v přesvědčení, že stačí vyplnit dotazník na internetu a bude to. Jo. To byla pravda. Tedy aspoň byla do té doby než jsem zjistil, že k tomu musí mít člověk biometrický pas. A hádejte jaký pas vlastním? Od října 2006 se vydávají pouze biometrické pasy. Ten můj je z května 2006.

Můj počateční úsměv rychle zhasl když jsem zjistil, že dva týdny před odletem si už nestihnu nechat nový pas vyrobit. Zbývala jediná cesta. Klasické vízum získané na velvyslanectví USA. Ale dva týdny před odletem už nebyl čas domluvit si schůzku na rozumný termín. Prostě první volný termín na velvyslanectví byl přesně v den, kdy jsem měl sedět v letadle. Když jsem navíc zjistil, že návštěva velvyslanectvi přijde na 4500 Kč, přešel mě humor docela. Ale nebylo jiné cesty než se objednat na velvyslanectví, přebukovat letenku a pomodlit se, že mi to vízum dají.

Konečný účet za blbost byl děsivý. 4500 Kč za vízum a přebukování letenky stálo jako letenka nová (pak mi něco ale vrátili) . Jestli někdy budete hledat v naučném slovníku heslo „za blbost se platí“, tak vedle něj bude moje fotka. Ale snad bude můj příběh poučením pro ostatní, že je dobré pořídit si biometrický pas.

No snad je vše zlé už za mnou, v pátek odlétám a pokusím se vám, čtenářům Krásy jachtingu, zprostředkovat první etapu plavby pomocí online reportáží. Vlivem pár změn se musela vypustit plánovaná první etapa plavby směrem na jih, do Charlestonu, takže vyplouváme rovnou na sever, po ose Wahington, Filadelphia, Baltimor, New York a Boston. Přejte nám dobrý vítr.!

Jarda Foršt