Naše putování jsme minule zakončili dramatickým přistáním na ostrově Koufonisi, kde jsme se chystali vyladit formu na plavbu k ostrovu Amorgos. Ale osud nám klade překážky. Především tady neskutečně funí – tedy na Malých Kykládách ne, ale mezi nimi a Dodekanésií už týden fouká Meltemi poctivou šestkou až sedmičkou. Vypadá to, že tu asi pobudeme.
Koufonisi jen malý ostrov patřící do Malých Kyklád, krytý velkým Naxosem ze severu. Ostrov je celý turisticky, maličký, s jednou stejnojmennou marinou. Představte si malý Mykonos bez davů turistů, s menšimi domečky a s pár větrnými mlýny – to je Koufonisi. Jinak přímo na ostrově toho moc není, snad jen lom a nějaké ty olivové aleje a taky pár moc hezkých pláží a zátok, kde se dá v závislosti na směru větru i dobře kotvit.
Přesto nebo právě proto má ostrov vlastní kouzlo a pokud byste hledali klid a několik pěkných poráží, je Koufonisos vhodnu volba. Nad marinou je kopec, kde najdete takovou malou choru s obchůdky a řadou restaurací, právě tak akorát na večerní procházku. Je tam také ATM a samoobsluha.
Marina Koufonisos je malá, nicméně jsme se vlezli bez problémů. Jen k večeru je plná daily-trip lodí, které na další den zase vyplouvají. Marinák je mladý kluk, který překvapivě znal Česku republiku, sametovou revoluci a rozpad Československa. Zajímavé.
Marina samotná je relativně nová, ani v Navionicsech není zobrazena celá. Má vodu i eletkřinu a hlavně (!) mooringová lana. Denní stání stojí 25 EUR, takže balada.
Pro nas je Koufonisos ostrovem, kde nám odešla startovací baterie, takže jsme museli sehnat jinou. Malá rada – kdyby vám na Koufonisi odešla baterie, tak ji zde neseženete. My nakonec museli trajektem na Naxos, kde jsme ji nakonec sehnali, viz můj příběh se schody, který bude v dalším dílu.
Samozřejmě jsme si také půjčili skútr a prozkoumali ostrov jednou stopou. Netrvalo to moc dlouho, ostrov je maličký. Co ale musím říct, že má rozhodně nejhorší silnice, co jsem kdy v Řecku na skútru zažil. Jak už jsem psal minule, samotný ostrov je takový malý Mykonosek. Říká se, že co je malé, to je milé, a u Koufonisi to rozhodně platí.
