Gaia: Pád stěžně a byrokratická válka v Řecku

V polovině září, konkrétně ve čtvrtek 9.9. při plavbě na hrubém moři v blízkosti ostrova Aegina spadl Skipřence na Gaie stěžeň. Foukalo slušně, i vlny byly slušné (nicméně to nebyla bouře století), buď jak buď, stěžeň i takeláží a oběma plachtami se z ničeho nic poroučel do vln. Na palubě byla Skipřenka a šest jachtařek – začátečnic – na Skipřenčině obvyklé “babské” plavbě. Nikomu se nic nestalo, kromě leknutí tedy. 

Gaia bez stěžně. Již v závětři ostrova, kam ji snesl vítr.

Stěžeň ve vodě je situace značně nebezpečná. Protože tohle se vám nikdy nestane na rovném moři, ale na vlnách, mlátí sebou stěžeň připoutaný takeláží přímo proti trupu lodě. A velmi rychle v něm umí vyhlodat díru a poslat plachetnici i s posádkou do hlubin. Nemůžete použít motor, protože ve vodě kolem lodě povlává veškeré lanoví a pokus o plavbu na motor by znamenal na 100%  namotání lana do propeleru a tím další velký problém na krku.

Skipřenka velmi rychle zjistila, že vlastními silami nebude schopná přeštípat takeláž a stěžně se zbavit a zavolala mayday na kanále 16. Provedla to přesně podle dobré námořní praxe, nicméně bohužel tak dostala Gaiu i do hledáčku Port Police (nejvyšší námořní autority v Řecku). Kdyby plula v normálních vodách, bylo by to v pořádku. Ale ve vodách řeckých tím spustila byrokratický kolotoč, který bychom si byli velmi rádi odpustili. 

Pak tu novinu zavolala mně, do Čech. Vzhledem k tomu, že jsem za ta léta, co se plavíme v Řecku (od roku 2010) už s Port Police měl tu čest, a vzhledem k tomu, že jsem znal příběh spadlého stěžně Tomáše Kúdely a také identický příběh katamaránu Žaba, věděl jsem co bude asi následovat. A taky to následovalo.

Stěžeň ve vodě fungující jako kladivo

Okamžitě jsem volal Jordana Kanonise, šéfa boatyardu (loděnice) na Aegině, u kterého Gaia pravidelně zimuje a poprosil ho o pomoc. Skipřenka mu volala také, takže Jordan vyslal Antonia s jeho bratrem na lodi pomoct Skipřence s takeláži a odvléct ji do boatyardu. Pak nezbylo než čekat.

Jako první, asi po hodině a půl, dorazila ke Skipřence Port Police na motorovém člunu. Naši neovladatelnou loď mezitím vitr snesl více za ostrov, takže vlny se zmenšily. Ovšem policisté na motorovém člunu přijeli ve skluzu a třikrát na plný plyn Gaiu obkroužili kolem dokola. Vlny, které tím zvedli, probudili k činnosti ponořený stěžeň, který opět začal silně a radostně bušit do trupu. Pak došlo na nějaké to domlouvání a pak na transfer posádky na policejní člun. Skipřenka zůstala na palubě sama. Policejní člun se vzdálil asi na 200 metrů a začal s výslechem posádky (!). Nastalo další čekání.

Uplynula hodina a dorazil Antonio s bratrem a s lodí. Hodili Skipřence lano a i se stěžněm ji začali vléct do přístavu Aegina. Na mělčí vodě, blízko přístavu, odřezal Antonio takeláž a stěžeň i s plachtami majestátně spočinul na dně moře. Gaiu Skipřenka zaparkovala na kotvu zádí k molu po okny Port Police. Byla už skoro tma. 

A začala další fáze bitvy. Horší než moře.

Shrneme si to. Gaia je loď pod českou vlajkou. Přišla o stěžeň. Nikdo nebyl zraněn. Lod mohla plout bez takeláže a stěžně bez problemů na motor, trup pod čarou ponoru nebyl poškozený (jak potvrdil Antonio, který se pod něj potopil). Loď je pojištěná, k úniku paliv nebo maziv nedošlo. Potřebovali jsme doplout do boatyardu na Aegině, 8nm podél pobřeží, dát Gaiu na břeh a začít řešit opravu. Navíc Skipřenka měla letenku na úterý 14.9. aby se mohla zúčastnit pohřbu mojí maminky. Já sedím v Praze a nemůžu prakticky nic dělat.

Dalo se to zvládnou v klidu a pohodě. Ale Port Police řekla ne.

Ještě ve čtvrtek večer 9.9. strávila Skipřenka asi dvě hodiny na Port Police sepisováním a podepisováním spousty papírů o nehodě. Zabavili jí papíry od lodě. Nicméně jí slíbili, že druhý den, 10.9. v pátek se může nechat odvléct do boatyardu. To vypadalo nadějně. Skipřenka zajistila hotel stávající posádce, zajistila hotel posádce na další týden (která byla téměř na cestě) a vcelku v klidu ulehla hodně dlouho po půlnoci do kajuty.

Ovšem druhý den v pátek 10.9. prohlásila Port Police, že loď není plavbyshopná a že bez odborné kontroly nesmí vyplout. Prohlášení potápěče Antonia jim nestačilo, protože Antonio neměl tu správnou akreditaci (že jim loď bez problémů kotví na vodě pod okny pro ně taky nebyl argument).

To byla čára přes rozpočet. Naštěstí Jordan někoho takového znal, ovšem ten má dovolenou a dorazí až v úterý. Ale to už byl pátek a i když Skipřenka chodila na Port Police v sobotu i v neděli, nic se nedělo, protože přece až v pondělí, že jo. Datum odletu se blížilo.

Jediné, co se přes víkend dělo bylo, že Port Police požádala Skipřenku překotvit, a to dvakrát, aby na ni z okna lépe viděli. Vážně, nekecám! Kdo víte, jak se kotví v Řecku kotva-molo, tak víte, že v jednom člověku to není legrace.

Gaia v Aegině, foceno druhý den za světla. Odsud Skipřenku dvakrát nechali přejet jinam – pár metrů doprava.

Konečně nastalo pondělí, 13.9. Skipřenka vyrazila na Port Police. A dohodla tam, že zmocní Jordana Kanonise k nakládání s lodí a pak k jejímu přeplutí do boatyardu. Podepsala hromadu papírů a plnou moc v mnoha kopiích, před důstojníky Port Police. Trvalo to půl dne, ale bylo to snad na dobré cestě. Odpoledne ještě dorazila na loď paní od města a zkásla Skipřenku o peníze za stání na mole. Proč ji Skipřenka nehodila do vody mi doteď není jasné. Vím, že určitě chtěla.

V úterý 14.9. odjela Skipřenka trajektem do Athén a odletěla do Prahy.

Ve středu 15.9. se nám ozval Jordan Kanonis, že proběhla kontrola lodě a že nic by nemělo bránit jejímu převezu do boatyardu (mimochodem, ta zcela zbytečná kontrola nás stála 1200 EUR).

Ve čtvrtek 16.9. proběhl v Praze pohřeb mé maminky. Z Řecka žádné nové zprávy.

V pátek 17.9. nám volala česká ambasáda v Řecku, že je kontaktovali Port Police z Aeginy, že jim po okny stojí česká loď Gaia, o které nic nevědí a proč tam jako stojí a co s tím hodlá ambasáda dělat.

Opravdu. Chápete to? Měli jsme pocit, že jsme se ocitli v nějakém absurdním dramatu a nebo ve snu. Copak to nikdy neskončí?

Museli jsme tedy nejdříve vysvětlit české ambasádě, že nejsme žádní podvodníci a hoštapleři, co nechají na Aegině loď bez dozoru a ujedou do Čech. Pak jsme volali na Port Police, co to má znamenat. Po nejrůznější zmatcích (oni opravdu nejsou moc silní v angličtině) vyšlo najevo, že nejspíš tam “levice neví, co dělá pravice” a druhá směna měla jako nějak míň informací nebo co… (což tedy nechápu, protože Skipřenka tam chodila denně).

No ale pak z nich vypadlo, že aby bylo možné Gaiu nechat převézt do loděnice, potřebují plnou moc. Namítali jsme, že ji tam přece od pondělí mají. Namítali, že ta je jen na Jordana Kanonise a on na té lodi nepopluje sám. (slyšíte to hýkání byrokratického šimla?). Nechali jsme si nadiktovat do telefonu přesně znění a jména těch, co to povezou, jako majitelé lodi bleskově udělali plnou moc, opatřili to vším možným co vypadlo oficiálně a poslali to mailem na Aeginu. 

Odpoledne přišla odpověď, že je to hezké, ale oni potřebují, aby vstup na Gaiu schválila česká vláda. (nekecám, opravdu psali Czech government!). Snažili jsme se jim vysvětlit, že Gaia je náš majetek a vláda tohle nemá co schvalovat… Nic. Mleli svojí. Volali jsme na ambasádu, jestli nám můžou pomoc, ale absurdita toho požadavku zaskočila i je. No a byl pátek odpoledne a Port Police nasadila standardní taktiku. O víkendu nic, všechno až v pondělí. 

Tak jsme se večer se Skipřenkou pěkně opili, aby nám ten víkend lépe uběhl.

V pondělí, 20.9., 11 dní po nehodě jsme začali zase jednat. Zkrátím to, nakonec se s pomocí přátel a jejich přátel povedlo dodat na Port Police dokumenty, které se jim tedy zamlouvaly a v úterý Jordan s lodí přeplul do boatyardu, kde ji vytáhli na břeh.

Gaia konečně v boatyardu těsně před vyzvednutím z vody

Bezmála 14 dní trvala naprosto absurdní a zbytečná (a pro nás taky pěkně drahá) operace, při které jsme se hodně naučili o balkánské mentalitě. Kdysi jsem už jednu mimořádku zažil v britských vodách, takže můžu porovnávat. Přístup Britů byl tedy hodně hodně jiný. Řekl bych, že výrazně civilizovanější.

Je to smutný – vy víte, že mám Řecko a Řeky rád, vždy jsem je obhajoval… ale můj vztah k nim dostal tedy hodně tvrdou ránu… 

A malý dovětek – ozval se Jordan, že k vytažení stěžně a plachet, co jsou teď před aeginským přístavem na dně, potřebují povolení Port Police. Tak jsem vážně zvědavý, co za papíry zase budeme shánět. Povolení od ředitele Zeměkoule?

Momentálně jsme zase v Řecku a řešíme to všechno na místě. Gaia je pojištěná, tak snad s tím nebudou větší problémy. I když, to jsem o našem vyplaveném skladu říkal taky.

Něco mi říká, že tenhle článek bude mít ještě zajímavé pokračování. Budu vás informovat.