Píše Otakar Hons:
V roce 2009 jsme jako dva starobní důchodci vypluli ze Švédska na cestu kolem světa. S rodinou či kamarády jsme se posouvali na naší Hallberg – Rassy 40 podél pobřeží Evropy na Gibraltar a pak na Kanárské ostrovy. Společně s dalšími loděmi v rámci ARC jsme přepluli Atlantik do Karibiku. Ostrovy Martinik, Svatá Lucie, Grenadiny, Grenada, Trinidad, Bonaire, Aruba, San Blas.
Velkým zážitkem bylo proplutí panamským průplavem. Panama – na dlouhý čas poslední levné místo pro naskladnění potravin a alkoholu. Plavba na Galapágy a pak 24 dní na Fatu Hiva na Markézách. Snad nejvíce vzpomínáme na atol Fakarava v souostroví Tuamotus. Několik dní plavby na Tahiti, rozloučení s kamarády a dále už jen sami dva. Moorea, Bora Bora, Raiata, Maupiti, Huahine.
Několik dní jsme strávili na ostrůvcích Suwarow s dvěma rangery tohoto Národního parku a pak před blížící se hurikánovou sezónou pluli přes Niue a Tonga na Nový Zéland. Po několika měsících kempování a treků na obou novozélandských ostrovech pluli přes Fidži , Vanuatu a Novou Kaledonii do Bundabergu v Austrálii.
Od ostrova k ostrovu. Velkým bariérovým útesem až na sever Austrálie a pak Torresovým průlivem do Darwinu. Plavba Indonésií přes zapomenuté ostrůvky. Noční honička s rybářskou lodí, která snad chtěla přehodit špatného ducha na naší loď. Turistické destinace Lombok a Bali. Konečně Singapur. V Malackém průlivu nás čekaly stejně jako v Indonésii opět odpadky, neosvětlené rybářské lodě, bójky a sítě. Užili jsme si pobyt na Langkawi a v Thajsku. Malackým průlivem zpět do Indonésie. Průlivem Sunda mezi Javou a Sumatrou vstupujeme do Indického oceánu.
Cocos Keeling, Rodrigues Mauricius, Réunion. Na každém z těchto ostrovů jsme si po plavbě divokým oceánem rádi odpočinuli. Plavba do Durbanu, kolem pobřeží Jižní Afriky a kolem Mysu Dobré naděje probíhala v náročných podmínkách, tak jak se dalo očekávat. Konečně Haut Bay u Kapského Města. Zbývá uplout už „jen“ posledních více než 5000 Nm do Karibiku.
První tři dny příjemné plachtění v zadobočním větru, vlny do 2m. V zádech máme proud Benguela o síle kolem 1 uzlu. Obrovský asi 15kg žlutoploutvý tuňák ukončil na dlouhé dny potřebu rybolovu. Pátý den v 01:10 jsme na 011°27,8 východní délky což je souřadnice švédského Ellosu odkud jsme před 6 lety vypluli. Takže jsme přetnuli všech 360 poledníků.
6. až 11. den v zadním větru uplujeme na motýla v průměru 120Nm. V následujících třech dnech pak celkem 55 hodin musíme motorovat. Poslední den opět hezké plachtění až na kotviště u Jamestownu na Svaté Heleně. Je vybaveno udržovanými mooringy za 2 libry denně. Doplňujeme naftu a vodu.
12.2. zvedáme kotvu. Vyplouváme na naší nejdelší nonstop plavbu. Příjemné moře, slabý vítr, denně kolem 120Nm. Sedmý den máme 150Nm na traverzu ostrov Ascencion. Směřujeme na 032°30.0W na rovníku, kde by měla být konvergenční zóna nejužší. Pro případ nouze máme v záloze zastávku na brazilském ostrově Fernando de Noronha.
9.a 10. den nám život komplikují squals ale vítr nepřesahuje 25 uzlů. 13. den se vítr neustále mění. Několikrát předěláváme motýla na dvě kosatky na sobě a zase zpět. 15.den odpoledne jsme 100 Nm pod rovníkem. Přichází rovníkové počasí. Dusno, slabý vítr, různé směry, žádný vítr. Rušíme motýla. Moc nám posloužil v jihovýchodním pasátu po celou cestu ze Sv. Heleny. Ale sundávat na moři dvě kosatky najednou ve dvou lidech je tak trochu akrobacie. Motorujeme i další den, kdy už fouká slabý NNE. 16. den 27.2. v 1935 GMT překračujeme rovník. Trochu euforie, i Neptun dostává svůj díl. Konvergenční zóna neobyčejně úzká. Máme štěstí. V podstatě jsme jí projeli za 24 hodin.
Tak jako pod rovníkem foukal stabilní SE pasát, začíná nad rovníkem foukat pasát NE. Zpočátku slabý NNE Pak 5 dnů v ENE síly 4 a s proudem 0,8 – 1,5 děláme 160Nm denně. Příjemná plavba končí. Vítr zesiluje na stupeň 6 až 7 a stáčí se k východu. Mlátíme se ve vysokých bočních vlnách. Konec dobrý, všechno dobré. Předposlední den pouze na kosatku v klidném moři. V noci již vidíme záři a blížící se světla ostrova. Po 29 dnech 12.3. 2015 v 05:20 kotvíme v Carlisle Bay u Bridgetownu na Barbadosu.
Čtyři dny odpočinku v marině v Bridgetownu. Před námi je poslední krok, posledních asi 140 Nm. Tak trochu slavnostní pocit když se zvedá most a my marinu opouštíme. Ve slabém větru pomáháme téměř celou cestu motorem. Je 18.3.2015 14:00hodin. Spouštíme kotvu u nábřeží ve Fort de France. Kruh se uzavřel. Stisky rukou, objetí. Je za námi 6 let putování a uplutých 37121Nm. Z toho 23978 Nm pouze ve dvou.
Otakar Hons *1947, Jana Honsová *1951