Jachting v Egejském moři, jehož je Sarónský záliv součástí, je obecně považován za náročnější než v Chorvatsku nebo v řeckém moři Jónském, které se nachází na západní straně Peloponésu. Je to způsobeno dvěma činiteli. Především je to rozlehlost. Ostrovy v Egejském moři jsou od sebe prostě vzdáleny dál než ostrovy třeba v Chorvatsku, takže plavební úseky jsou prostě delší. Druhým činitelem je slavný vítr Meltemi, který přes Egejské moře vane od nepaměti. Meltemi je znám z archaických časů a je to on, kdo je odpovědný za desetileté putování Odyssea od Tróje domů, které tak nesmrtelně popsal Homér.
Meltemi je fenomén, který v Egeji ovlivňuje vše. Je to silný severovýchodní vítr, který se začne objevovat na začátku léta a utichá až s jeho koncem. Přes léto pak střídavě vane s průměrnou silou 15-25 uzlů, není pro něj ale problém foukat 35 uzlů, v poryvech i více, zejména mimo chráněné vody Sarónského zálivu. Vane téměř nepřetržitě, umí si ale dělat několikadenní přestávky. Obecně je silnější ve dne a slabší v noci, ale nemusí to být pravidlo – jednou jsem plavbu naplánoval na noc s nadějí, že Meltemi zeslábne, ale udělal pravý opak.
Meltemi vzniká jako důsledek trvalé tlakové níže, která se na začátku léta vytvoří nad tureckou pouští. Tlakový gradient pak generuje téměř trvalý severovýchodní vítr v Egeji. Meltemi umí velmi zesílit, podpoří-li ho tlaková výše nad Peloponésem nebo Jónskými ostrovy, případně nad Albánií. Pak řádí s velkou silou i v Sarónském zálivu a nejen plachetnice, ale i velké trajekty nevyplouvají. S podzimem, až se tlaková níže nad Tureckem začne vyplňovat, začíná Meltemi slábnout, až zcela zanikne. Meltemi je nejsilnější na Kykládách, Severních Sporádách a rád si došlápne i na Dodekanesii. Sarónský záliv je docela dobře chráněn Attikou (pevninou u Athén), i když ani tady se samozřejmě Meltemi nesmí podceňovat.
Pohříchu musím říct, že i když si v minulosti člověk mohl podle Meltemi skoro řídit hodinky, v posledních letech to neplatí a počasí je více nevyzpytatelné. Účinky Meltemi, jak již bylo výše napsáno, tlumí severovýchodní strana Sarónského zálivu. Obecně platí, že čím blíže jste Athénám, tím větší vítr vane a menší vlny se objevují (blíže pevniny nestačí vyrůst). Naopak čím dále od Athén na západ či jihozápad, tím je Meltemi slabší, má ale čas zvednout větší vlny (větší rozhon). Kdykoliv se tedy budete vracet za Meltemi do Athén, budete se probíjet proti větru, ovšem blíže k Athénám budou vlny slábnout. Vítr ale bude sílit.
Meltemi je zrádný hlavně pro nezkušené jachtaře, co byli zatím jenom v Chorvatsku (byl jsem samozřejmě v minulosti taky takové ucho – Meltemi mě vyškolil hned mou první řeckou sezónu :-), pozn. aut.). Již jsem potkal sebevědomé posádky, poprvé v Egeji, co na konci července nebo v srpnu chtěly za týden dát plavbu Athény – Santorini – Athény. Když jsem se jich ptal, jak to plánují vzít zpátky, sebevědomě tvrdily – vykřižujeme to. Hm. Možná.
Taková plavba totiž vyžaduje odolnou posádku a zkušeného kapitána. Což o to, na jih k Santorini to celkem jde. Meltemi fouká ze zadoboku a loď jede dolů jako drak. Pokud se posádka nepozvrací za zadobočních vln, jsou u Santorini cobydup. Problém nastane s plavbou zpátky. V této oblasti mezi ostrovy generuje Meltemi klidně vlny 4 m vysoké, v závětří hornatých ostrovů vznikají silné katabatické větry a navíc se za ostrovy umí tvořit zpětné rotory (jako na řece ,,zabaláky”), které umí z ničeho nic fouknout z druhé strany. Třeba u jihozápadního pobřeží ostrova Andros (severní Kyklády) je za silného Meltemi pro plachetnice zákaz plutí, protože Řeky už nebavilo tahat jachtaře z vody.
V takových podmínkách je křižování iluzorní věcí. Charterové plachetnice obecně plují proti vlnám nerady, protože díky plochému profilu trupu začnou brzy do vln silně tlouct a postup se velmi zpomalí. Pak nezbývá, než použít s plachtami i motor, se všemi jevy a efekty, které k ,,naftingu” na vlnách patří s tím, že postup může být velmi pomalý, až nemožný. Tyhle sebevědomé nezkušené posádky pak končí většinou hned první den na některém z blízkých ostrovů, většinou Kea, případně se vrací do Athén trajektem a loď si pak přiveze charterová společnost sama (s patřičným nadšením). Prostě Kyklády za Meltemi mají svá ,,špecifiká”, ale pro zkušenější posádky jde o nezapomenutelné a krásné dobrodružné plavby.
Ukázka z knihy Jachtařský průvodce Řeckem I.
