Dokončení: Maríny, jídlo, lidi, kultura, žraloci a rozpočet
Mariny a zásoby
Jsou ostrovech maríny, kam se dá zaplout na noc?
Jsou tam jachetní kluby, ale v nich se stojí na bójkách. Maríny jako takové tam nejsou. To mě teda hodně překvapilo. Je tam akorát domovská marína, do které můžete zaplout. My jsme si zaplatili první a poslední noc v ní a jinak jsme se nikde jinde nedokázali uvázat.
Zajímavé je to, že nesmíte charterovkou vplouvat ani vyplouvat z maríny, ani přistávat na benzínkách a tak dál. Oni se tam o ty lodě bojí, protože vědí, jaký je problém je servisovat. Na to, že s nimi běžní klienti nepřistávají, tak jsou ty lodě i tak omlácené a odřené. Zřejmě tohle pravidlo bylo zavedené, aby s tím nepřistával každý strejda, co má papíry čtrnáct dní.
Jinak specifikum papírů je zajímavé. V Pacifiku a vlastně i v části Indického oceánu platí jakékoliv papíry. Úplně jakékoliv. Můžete tam být kapitán i s céčkovými papíry, ale musí vám charterovka ty papíry uznat. Byl tam kluk s béčkovými a měli jsme tam tři céčkaře, protože jsme měli těch lodí víc naráz jako flotilovou plavbu. Pokud předem pošlete charterovce papíry a řeknete jim: „Mám jenom céčkové papíry“ a oni je schválí, tak podle jejich předpisů není vůbec důležité, jaké papíry máte. Oni jenom chtějí od vás reference o tom, jak dobrý jste jachtař, kde jste si kdy půjčoval loď a jak umíte jezdit. Tohle všechno, když napíšete popravdě, tak vám schválí i céčkové papíry.
Jaká je tam zásobovací infrastruktura, nafta, voda, potraviny?
Na některých ostrovech špatná. Ale dopředu víte, na kterých. Vzhledem ke vzdálenosti ostrovů od sebe to není vůbec problém. Lodě mají dostatečné nádrže na to, abyste vydrželi, co se týká nafty. Co se týká vody, je to problém, protože to jsou francouzské lodě. To znamená, že nebylo příliš promyšleno, aby fungovaly ve velkých plavbách. Záchody se splachují sladkou vodou, nádobí se myje sladkou vodou, paluba se myje sladkou vodou. Tanky v podstatě posádka úplně vyplácá za jediný den. Nicméně vzhledem k tomu, že tam ví, že se voda špatně doplňuje, jsou všechny lodě vybavené odsolovačem.
S potravinami je to ještě horší. Jsou tam supermarkety, ale s různými cenami. Nejlépe nakoupíte na Raiatea nebo na Huahine. Tam jsou velké supermarkety. Jinde jsou minimarkety, ve kterých seženete tři bagety a konzervu rybiček, ale nedoplníte potraviny tak, jak byste si představovali nebo tak, jak jste zvyklí z Chorvatska nebo z Řecka.
Lidi a příroda
Teď k tomu příjemnějšímu. Vzpomínal jsi lidi, jak se s nimi komunikovalo, jaká byla tvoje zkušenost?
Tahiťané jsou od přírody nejveselejší a nejpříjemnější a nejpřátelštější lidé na světě. Jsem přesvědčený o tom, že v jejich slovníku chybí základní lidská slova jako jsem naštvaný, na někoho se zlobím… Jsou příjemní a snaží se pomoct. A co je velice příjemné, že je to sice bývalá francouzská kolonie, ale domluvíte se tam bez problémů anglicky. Samozřejmě mluví francouzsky líp než anglicky, ale na běžnou domluvu angličtina v pohodě stačí.
Co příroda? Co se tam dá vidět?
Ty ostrovy jsou velmi srovnatelné s Karibským mořem. Jedná se o tropické pásmo, pásmo, kde jsou palmy, divoká příroda, deštný prales, naprostá nádhera. Ale tyhle ostrovy mně přišly hezčí. Možná je to dané tím, že jsem v Karibiku byl třicetkrát a už mi přijde strašně okoukaný. Kdežto tyhle ostrovy pro mě byly větší wow. Co je super, jsou bílé křišťálové písečné pláže a modrá tyrkysová voda, což v Karibiku taky vidíte, ale jenom na pár ostrovech. Jsou tam nádherné výlety do džungle. Krásné výlety do hor. Pokud teda nejste líní stoupat do sedmi set metrů s nádhernými výhledy dolů na laguny.
Jsou nějaká dvě, tři, čtyři místa, která bys doporučil jako ty nejdůležitější, nejkrásnější?
Z pěti ostrovů, které my jsme stihli za čtrnáct dní, se asi nedá říct, který z nich je nejkrásnější. Dělali jsme anketu mezi našimi lidmi a vyhrálo Maupiti a druhé bylo Huahine. Ale mně se třeba líbilo Tahaa, protože já jsem potápěč a šnorchlař a tam je daleko krásnější příroda pod vodou.
Každý ten ostrov je něčím specifický. Raiatea má krásné hory, eh, vodopády a řeky. Huahine má spoustu nádherných zátok, Maupiti má křišťálově modrou vodu. Bora Bora má vysoké homolovité hory, což je taky specifické. Tupai byl extrémně zajímavý spíš svojí historií.
Šnorchlování a potápění jde i s místními žraloky?
Člověk si musí zvyknout na to, že žraloci jsou při každém koupání. Bývá to problém na začátku u mnoha lidí, protože se všeobecně lidé žraloků bojí. Jedná se ale o žraloky, kteří jsou do velikosti dvou metrů a lidi úplně nenapadají. Nějaké útoky tam byly, ale většinou se jedná o lidi, kteří střílejí ryby harpunou, takže tam bývá důvod, aby ti žraloci na ně nějakým způsobem zaútočili. Po pěti dnech už se budete běžně koupat mezi pěti dvoumetrovými žraloky. Nafotíte si spoustu krásných fotek a nepřijde vám to divné. Prostě jsou tam, žijí tam, místní lidé je respektují, tak to děláte taky.
Jídlo, kultura a rozpočet
Bude-li chtít někdo chytat ryby, jsou tam nějaká povolení a jaké má šance?
Povolení jsme nepotřebovali žádné. Půjčili jsme si prut přímo v charterovce. Měli jsme i svoje pruty. Měli jsme s sebou dva lidi, kteří dokážou dobře chytat ryby, a můžu říct, že ta oblast byla rybářsky špatná v období, kdy jsme tam byli. Sice jsme chytili tři ryby, ale to mi přijde na čtrnáct dní málo.
Co místní kuchyně nebo restaurace?
Asi bych nedoporučoval Bora Boru, která je sice velmi vyhlášená, ale najíte se tam za dvakrát tolik peněz než kdekoliv jinde. Místní kuchyně je bohatá na ovoce, na zeleninu a plody moře. Kalamáry, chobotnice, tuňáky, mahi mahi ryby, mečouny, to všechno tam skvěle upraví třeba na kokosovém mléce, s mangy, kterých je tam spousta na každém kroku. Umí zajímavé chutě, na které nezapomenete.
Nějaká kultura nebo jiné zážitky, které by člověk neměl minout?
Evropana určitě zaujme tahitská noc. Na mnoha místech restaurace pořádají večeře s tancem a zábavou. Člověk si nemůže nechat ujít místní tanečnice, které tancují do zvuku ukulele a bubnů. To je obrovský zážitek. Já jsem byl třikrát na třech ostrovech. Úroveň je různá, cena je taky různá. Jenom se jako připravte, že takový zážitek vás bude stát třeba tři tisíce korun za jeden dobrý večer s dobrou hudbou, s dobrým jídlem, s tancem, zábavou. Podle mě to za to stojí, ale pořídíte to i za tisícovku.
S jakým rozpočtem člověk zhruba musí počítat?
My jsme jeli s rozpočtem sedmdesát tisíc korun, včetně letenky, dopravy a peněz na místě a vešli jsme se do toho. Také je to vždycky otázka, jak budete na místě žít. Jiné společnosti to nabízejí za sto až sto dvaceti tisíc na čtrnáct dní.
Stálo to za to?
Určitě. Já jsem byl nadšený. Člověk má takovou tu tendenci si říct, že je to místo, kde by chtěl žít. To podle mě tvoří ti lidé. Je tam teplo, teplá voda – třicet stupňů – takže klidně tři hodiny šnorchlování. Rozdíl mezi létem a zimou minimální. Krásně slunečno. Skvělý vlhký vzduch a prostě úplně úžasní lidé. Já si myslím, že to je místo pro život. Jenom se tam asi všichni nevejdeme.
Jezdí tam již hodně lidí?
Rychle zareagovaly obrovské hotelové řetězce a postavily tam takové ty domy na kůlech. A tahle část je podle mě už vyplýtvaná. Toho je tam hodně a dokonce je vidět, že ne všechny jsou obsazené. Ale bavíme se o noci za padesát tisíc korun, takže se to zaplatí, i když jich je obsazená jen třetina.
A pak na těch ostrovech už prostě bydlí hodně domorodci. Čekal jsem, že třeba Bora Bora v centrální části bude plná hotelů, ale není. Je tam pár míst k ubytování a jinak bydlení domorodců. Naopak korálový atol je rozprodaný soukromým osobám nebo hotelovým řetězcům a tam se nedostanete.
Je to místo, kam by se určitě každý člověk jednou v životě měl jet podívat. Dopřát si to, ušetřit si na to peníze. Je jenom otázka, jestli potom bude moct jet ještě někam jinam. Jestli když se potom vrátí do Chorvatska, jestli nebude naštvaný na to, že tam je voda špinavá, na to, že tam nejsou ryby, lidi naštvaní, na to, že tam je předraženo a tak dál. Prostě ve srovnání s čímkoliv jiným je to podle mě top světa, kam by se každý měl podívat. Asi by to měl udělat jako já nějak na konci sezóny, aby předtím měl ještě kam jinam jezdit.
Děkujeme za rozhovor a přejeme ještě mnoho krásných plaveb.
Chcete předcházet nehodám na moři? Doporučujeme knihu Nehody plachetnic.
Pro členy Námořního klubu platí sleva 50 %. Nejste členem? Více informací najdete zde. Nebo se rovnou přidejte.