Jadran: Potopení lodě Selena

Redakci Krásy jachtingu se povedlo získat vyjádření přímo kapitána, Jiřího K., který se smolné plavby zúčastnil a lodi velel. Dejme mu teď slovo:

Byl jsem skipper na poslední plavbě lodě jménem Selena v Chorvatsku a zažil to, co nikdo zažít nechce. Nejprve několik základních údajů:

Selena byla Jennau Sun Odyssea 39i, posádka sedm lidí včetně mne. V posádce jsem měl samé nejachtaře a dvě děti 12 a 17 let. V kritický den v poledne jsme byli na kotvě v zátoce u Žutu nedaleko ostrova Tovarnjak.

Během oběda se začal zvedat vítr, ale přicházející bouři jsme bohužel viděli až na poslední chvíli, protože ze severní strany je poměrně vysoký kopec. Nechal jsem ukončit oběd, převázal dinghy, který byl po koupaní ve vodě, na madle na „krátko“ 2-3m, zavelel jsem zavřít všechny poklopy a looknu a rozdal vesty. Během 15-20 minut byly v kanále mezi Žutem a Pašmanem 2m vlny. Bohužel i v závětří zátoky byl vítr na tolik silný, že kotva začala povolovat a SSV vítr nás po kouscích tlačil na břeh. Spustil jsem motor a nechal vytahovat kotvu. S motorem „volnoběh vpřed“ jsem uvolňoval kotevní řetěz. Nevím, zda vlivem vln nebo větru, ale v okamžiku, kdy byla hlášena kotva na hladině, s velkou ránou z pod lodi vystřelil gumák a o několik vteřin později se zastavil motor. Lano od dinghy se namotalo na lodní šroub a zablokovalo ho. Byli jsme bez motoru.

Hned jsem nechal povytáhnout hlavní plachtu, aby byla loď alespoň trochu ovladatelná. Hlavní plachta byla roll systém Seldén, kdy je plachta refovaná do stěžně ovládaná nekonečným lanem z kokpitu. U stěžně je páčka ráčny, jejíž poloha určuje, zda se refuje, nebo naopak rozrefovává. Pokud si situaci dobře vybavím, (byl to fofr),  tak jsme z kotvy odpadli přes levobok do kurzu po větru, kdy jsme vytáhli plachtu na půl ráhna a přehodili páčku ráčny do správné zajišťovací polohy. Pokračoval jsme ve změně kurzu, abych se vyhnul Žutu. Ale ve chvíli, kdy se do plachty opřel levoboční vítr, i přes přehozenou ráčnu se vyrolovala ze stěžně celá. Takže jsem dotočil na ostře proti větru a dva lidi z posádky se snažili stáhnout plachtu zpátky, jak přes winchnu, tak přímo na stěžni. V dané chvíli jsem volil protivítr ve snaze o zrefování. Za celou dobu driftu se mi podařilo dostat hlavní plachtu dvakrát do flatru a kluci ji stahali tak 10 čísel do stěžně, ale pak vždy znovu vyjela. Až do ztroskotání se posádce nepodařilo plachtu zrefovat.

Zbytek už byl boj. Ve 40 uzlovém větru na levobok s plnou hlavní plachtou jsem udržoval kurz ostře proti větru, což nás pomalu tlačilo do kanálu. Když jsem se do kanálu dostali, jedna z vlna přehodila loď na pravoboční vítr a v silném větru na vlnách s plnou plachtou nešlo udělat re. To, že nás přehodila vlna z levobočního větru na pravoboční byla „náhoda“. Byl jsem rád, že jsem ji udržel jakž takž proti větru. Chvílemi ani to nešlo. Otěže hlavní plachty byly dotažený na krev a občas jsme byli v takových náklonech, že jsme namočili plachtu o vlny. Pak už jsem jiný kurz než proti větru nezkusil. Vítr a vlny  nás dotlačili až na ostrov Tovarnjak levým bokem. Kde jsem okamžitě nechal vystoupit posádku, sám otevřel luknu a sjel do kajutu odmáčknout Distress a taky vystoupil na břeh. Dvoumetrové vlny opakovaně naráželi Selenu na břeh a do deseti minut ji potopily.

Co se posádky týče, tak byla na lodi v době krizové situace 20 hodin včetně spánku. Znali fakt jenom základy. Lana, vesty .. apod. Zvládli to skvěle, hlavně jsem měl strach, aby mi při těch náklonech někdo nevypadl a že se mi je podařilo přesvědčit, že kajuta není dobrý místo…

Po dalších 15min. uklidnění posádky jsme se vydali na druhý konec neobydleného Tovarnjaku, v plavkách a bez bot nám to dalo asi 2 hodiny, odtud jsem přeplaval na Žut a došel do hospody. Pak jsme s gumákem dopluli pro zbytek posádky a zavolali kapitanát. Kupodivu loď kapitanátu dorazila poměrně včas, asi za 45 min. Během plavby do Murteru jsem z kapitánem sepsal hlášení a nechal na mola zavolat první pomoc pro jednoho člena posádky, který byl v posttraumatickém šoku. V Murteru už na nás čekal taxík charterovky, který nás odvezl na ubytování, kde bylo již připravené základní oblečení, jídlo a spaní. Zde musím říct, že charterovka se o nás postarala naprosto špičkové a bezúplatně. Samozřejmě všichni jsme vylezli z lodi bez jediného dokladu a jediné koruny. Druhý den jsem sepsal stránkový report v angličtině pro pojišťovnu charterovky a vlastníka, já jsem byl pojištěn při podepsání charterové smlouvy (neskládal jsem kauci ale platil její pojištění). Pak už to bylo úřadování. Zařídil jsem převod peněz do Chorvatska přes Western Union, nechali jsme si poslat náhradní klíče od aut a vyřídili jsme náhradní pasy na konzulátu ve Splitu.

Co se týče financí, žádné jiné než osobní ztráty jsme neměli, tedy ani charter, ani vlastník a ani pojišťovna po mě nic nechtějí, alespoň zatím.

Nejsem nijak zkušený mořeplavec a se člunem jsem se na námořních jachtách vždycky pral… všude překáží a nejraději bych ho nechal v maríně, ale už ho nikdy ve vodě za plavby mít nebudu. Doposud mi není jasné, jak se dostalo lano a člun ke šroubu. Soustředil jsem se na kotvu a hlášení od kotvy, protože ve větru i přes tlumočníka bylo špatně slyšet. Co jsem si jistý, že lano od člunu bylo dlouhé tak 2 až 3 m, zbytek byl smotaný ve člunu. Z toho „špatného“ uzlu na fotkách pod vodou nepoznám, jestli je to konec od člunu nebo volný konec, ale myslím, že je to konec od člunu. Jestli si dobře vybavuji, tak když člun vyskočil z podlodí, nebyl na něm ani kousek lana. Z fotek to není vidět, ale volný konec je maximálně 30 cm.

Členové posádky jsou všichni v pořádku a kupodivu mají dost odvahy vyrazit znovu, dokonce i se mnou (šílenci). Akorát ten jeden, který utrpěl šok, už nevleze asi ani na pramici. Na skipperství jsem rozhodně nezanevřel, ale asi budu do budoucna volit spíše menší posádky.

Poučení:

1. Dinghy nepatří za plavby do vody.

2. Radio by  mělo být u kormidla.

3. Roll systém hlavní plachty je nad 25 uzlu nefunkční.

4. U plavidel pod 45 stop není povinností propojení rádia s DSC.

5. Lepší 200 euro hned za pojištění než později 2000 Euro z kauce.

6. I na lodi je lepší mít pojištěna zavazadla v rámci cestovního pojištění.

Přeji lepší zážitky z plachtění.

Fotografie pocházejí ze serveru www.yachtnet.cz, článek vyšel i na serveru www.jachting.info

Více fotek ZDE