Holandsko očima Jirky Houby
Toto je můj subjektivní pohled na Holandsko po jedné jachtařské sezóně.
Celé to začalo zjištěním, že se v Holandsku dá koupit starší loď za slušný peníz. Původní plán byl koupit vlastně cokoliv, nějak to dostat domů a začít to chystat až jednou budu moct vyplout. Denně jsem pročítal inzeráty, odpovídal na nabídky, třikrát se vydal do Holandska na otočku si loď prohlídnout. Na potřetí jsem vybral plachetnici Dufour 2800 v dobrém stavu a za super cenu. V tu dobu už jsem věděl, že v Holandsku je i kotvení dostupné a bylo rozhodnuto. Mým domovským přístavem se stal Herkingen a já majitelem plachetnice Second Life. Pokud někdo tvrdí, že majitel lodě má radost, když ji kupuje a pak až když ji prodává, tak mu nevěřte. Pokaždé když na loď přijedu, tak si užívám ten pocit, že můžu plout kam chci, vrátit se kdy chci, prostě téměř absolutní svoboda. Loď je stará 35let, má nějaké šrámy a kosmetické vady, ale je to solidní tovární práce z doby kdy se lodě stavěly pro plavbu po moři a ne pro parádu.
V Holandsku jsem byl v minulosti pouze jednou a to ve Stavorenu, jako člen posádky při přeplavbě do Irska. Sice jsme tenkrát skončili po třech pokusech na prahu La Manche a museli to otočit (když nám potřetí za tři dny odešlo kormidlo), ale Holandsko se mi zalíbilo a věděl jsem, že se sem určitě vrátím. U nás si Holandsko každý spojuje s plavbou na motorové lodi po úzkých kanálech, ale to je tak maximálně 20% lodí. Holandsko je ideální revír pro plachetnice. Najdete tu lodě všech velikostí a typů, zajímavý je podíl lodí do 10 metrů. Tady to opravdu není o tom mít co největší a nejnovější loď, ale mít tu možnost plout. To, že tady se dělá jachting srdíčkem je prostě vidět, možná proto je nejčastější posádka „dědek s bábou“. Za celou sezónu jsem nepotkal ani jednu uřvanou nebo jinak neohleduplnou posádku. Je tu hodně velký provoz, ale všude, ať je to v komorách, v marině nebo při plavbě při vyhýbání, se potkáte se slušností. Běžně se tady vyvazujete k druhé lodi a pokud dodržíte pravidlo menší na větší, tak vás čeká úsměv posádky na druhé lodi, která vám pomůže se vyvázat.
Další samostatnou kapitolou je používání záchranných prostředků. Vesta je samozřejmostí, voda je tu studená, harnessy jsou občas velmi příjemné, záchranný ostrůvek není jen balík co někde překáží, ale část výbavy, která umožňuje plout i v horších podmínkách (ten jsem zatím nevyzkoušel :-).
To co pro mě dělá Holandsko ideálním revírem, je vítr. Sice jsem tady zažil i bezvětří, ale pokaždé nám nakonec fouklo a krásně jsme se svezli. Vítr kolem 20 uzlů je zcela běžný a často atakuje hranici 30 uzlů a víc. Další výhodou je možnost plout ve vnitřním moři, kde i při silném větru jsou vlny maximálně metr, možná trošku víc. Při plavbě v těchto vodách je potřeba vždy vědět kde jste, protože i zdánlivě velká vodní plocha skrývá rozsáhlé mělčiny a i ve vnitřním moři je třeba si hlídat příliv a odliv, to samozřejmě platí i v kanále La Manche. Sice tady prší častěji než u nás, ale nikdy jsme nemokli tak, aby se to nedalo vydržet. Když plujete na 8 metrové lodi a fouká 30 uzlů, tak to skoro nevnímáte :-). Pokud je pro někoho jachting spojený především s koupáním v zátokách, tak ten si to v Holandsku asi neužije, ale to je jediná nevýhoda na kterou jsem tady narazil. Pokud vyhledáváte kotvení ve městě, tak si i v Holandsku přijdete na své. Městečka jsou kouzelný a je jich tu hodně, všude vysoký standard za dobrou cenu. Kotvení ve městě za loď 8 m a 3 osoby se pohybuje 15-20 Eur, v marině 20-30 Eur.
Od března do listopadu jsem vyplul na 12 plaveb, uplul téměř 1 200mil a strávil mnoho hodin na moři. Pluli jsme ve čtyřech, ve třech, ve dvou, plul jsem s rodinou, plul jsem i sám a nikdy jsem nelitoval těch 960 km které prostě ujet musím. Zažil jsem krásnou první sólo plavbu, podívali jsme se do Anglie, kde jsme si po 30 hodinách dali večeři a druhý den vyrazili zpět. Pluli jsme v silném větru, v dešti, v mlze a klepali se zimou, taky jsme se smažili na sluníčku za bezvětří, ale pokaždé to byl zážitek. Tohle všechno se dá zažít za jednu sezónu, když máte štěstí, pochopení v rodině, vlastní loď a chuť vyrazit.
Sezóna 2016 definitivně skončila a je čas se zamyslet nad tou následující. Rád na palubě opět uvítám všechny co se mnou letos pluli. Přestože jsem několikrát vyplul i s lidmi které jsem viděl poprvé při odjezdu, pokaždé se to povedlo, na lodi byla pohoda a měl jsem možnost potkat zajímavé lidi. Trošku asi pozměním dobu strávenou na lodi, víkendové plavby budou pravděpodobně 3 denní a to čtvrtek až sobota (odjezd z Prahy ve středu odpoledne). Neděle je na cestu domů a taky rezerva v případě nepřízně počasí a podobně. A kdyby se ozval někdo z ostřílených kapitánů, můžeme naplánovat delší a náročnější plavbu. Minimálně týden si nechám pro sebe na sólo plavbu. Chtěl bych ji strávit na volném moři bez přistání a zjistit jestli mě to baví:-).
Každý může plout….
Jirka Houba
