Klimatizace na plachetnici je fenomén poslední let. Velké motorové čluny, větší plachetnice a hlavně katamarány jsou v rámci pohodlí stále častěji vybavovány klimatizací, která v teplých krajinách zpříjemňuje posádkám existenci na lodi, zejména v noci. Není to zase zas tak divné, koneckonců, klimatizací je u středozemního moře vybavený prakticky každý hotel a troufám si tvrdit, že pokud není, jde o ten nejlevnější cenový level. Používání klimatizace má ale jedno úskalí. Pomineme-li to, že posádka lodi vybavené klimatizací nikam nechodí, protože to horko venku je příšerné, (bodejť by ne, když se nemají šanci aklimatizovat, že), tak klimatizace může zabíjet. Ale ne posádku, která si klimatizace užívá na lodi, ale vás. Klimatizace může zabít vás, co stojíte vedle lodě.
Přesuňme se nyní do Velké Británie. Na konci letošního léta zemřel na své lodi Mai Oui její vlastník Kenneth Jeffrey, bývalý důstojník královského námořnictva a bývalý lodivod na penzi. Stalo se to v přístavu St. Helier na ostrove Jersey (normandské ostrovy v La Manche). Vyšetřování ukázalo, že Kenneth Jeffrey byl otráven oxidem uhelnatým (carbon monoxide, CO).
Oxid uhelnatý je tichý a rychlý zabiják. Vzniká nedokonalým spalovaním hořících materiálů a je obsažen i ve výfukových splodinách. O případech domácí otravy karmou, plynovým sporákem nebo při topení v kamnech se každou zimu dočítáme v novinách a ze zpráv televize Nova, takže vám asi tento jev není neznámý. Oxid uhelnatý je zrádný v tom, že je bez zápachu, bez barvy a zabijí velice rychle. Nahrazuje molekuly kyslíku a tím se dostává do krve. Vaše krevní řečiště tak místo životodárného kyslíku roznáší smrtící oxid uhelnatý. Kolaps nastává velmi rychle, většinou dříve, než si oběť uvědomí, že není v pořádku. Příznaky slabé otravy jsou motání hlavy, ztráta rovnováhy, bolest hlavy, ztráta soustředění. Když si tohle uvědomíte, můžete ještě stihnout zamořené místo opustit. Pokud se vám to povede, můžete slavit v roce dvoje narozeniny. Bohužel ne každý to štěstí má. V naši rodině zemřela na otravu oxidem uhelnatým babička.
Vyšetřování smrti Kennetha Jeffreyho ukázalo, že se stal obětí tzv. „vagonového“ efektu. Se svou lodí stál u mola a měl motor spuštěný na volnoběh. Atmosferické podmínky okolo lodě způsobily, že spaliny z výfuku se nerozptylovaly do vzduchu, ale hromadily se za zádí a pak začaly proudit dovnitř do lodi. Než si kapitán stačil uvědomit, co se děje, upadl do bezvědomí a zemřel.
A tím se vracíme ke klimatizaci, potenciálnímu zabijáku. Jistě si vzpomenete na případ, že loď stojící na molu vedle vás měla spuštěný motor. Často se tak děje, když jachtař vedle dobíjí baterie. Hluk motoru, šplouchání chlazení a zápach jsou sice nepříjemné věci, ale dotyčný to stejně za pár desítek minut vypne – leze mu to vlastně na nervy stejně jako vám. Jiná situace nastává s klimatizací. Ta je živena buď motorem nebo dieselagregátem, který běží celou noc. Nejenom že musíte hluk agregátu a šplouchání chlazení poslouchat celou noc, celou noc jste navíc zamořeni zplodinami z dieselového motoru souseda. Pravděpodobnost, že si spaliny najdou cestu do salónu a kajut v koncentraci smrtelně nebezpečné pak značně stoupá. A kdo by chtěl následovat Kennetha Jeffreyho?
Co se s tím dá dělat? Především si pořiďte a vozte s sebou alarm oxidu uhelnatého (označovaný jako CO alarm). Je malý a baterie mu, narozdíl od alarmu na zemní plyn, vydrží velmi dlouho. Stačí ho mít položený nebo připevněný někde v kuchyni, což je dobré i pro případ, kdybyste měli problémy s hořáky sporáku.
Další krok je požádat skippera lodi, která má agregát spuštěný, aby jej vypnul. Bude to, bohužel, potenciálně problematické. Skipperovi se do toho nebude chtít, protože jeho posádka bude proti vypnutí klimatizace určitě protestovat. Větší šanci budete mít u někoho ze západních zemí, u východních posádek, zejména u ruských, šance pochodit nebude moc vysoká (moje zkušenost, čest výjimkám).
Nechcete-li nebo nemůžete-li odplout, a situace se zplodinami se nebude jevit dobře, neváhal bych obrátit se na přístavní policii. Je to přeci jen život ohrožující situace a jako kapitán lodi jste za životy a zdraví posádek přímo odpovědný. Dalo by se, s trochou nadsázky, říct, že jde o mayday situaci. Tím nechci říct, že máte volat vysílačkou mayday – bohatě bude stačit skočit na kapitanát. A pak už záleží na službu konajícímu důstojníkovi, vaší výmluvnosti, jazykových znalostech a ochotě dotyčného vzduch otravujícího skippera. Půjde-li o profíka, pravděpodobně se dohodnete. Pokud ne – nedá se předvídat, jak to dopadne. Holt takový je jachting. Přesto myslím, že není možné tak nebezpečnou situaci podceňovat. Rozhodně vše poznamenávejte do deníku a pokud se vám bude zdát, že situace je vážná, udělejte pro svou posádku maximum. I kdybyste měli odplout a strávit noc na kotvě. Koneckonců, taková noc je vždycky lepší, než u hlučného mola.
Tak dobrý vítr přeji!