Ve čtvrtek 7.12. proběhl slavnostní křest knihy Muka v ráji a já vám přináším krátkou reportáž.
Palác knih Luxor na Václavském náměstí je jedno z nejznámějších a nejfrekventovanějších knihkupectví v Praze. Ve 3 patrech naleznete cokoliv, co vás okolo knih napadne, a hned máte chuť utratit zde výplatu. A proto jsme byli moc rádi, když se povedlo právě zde dohodnout prostory pro křest knihy.
V prvním patře hned vedle kavárny a vinylových desek se sešli jak jachtaři, tak dobrodruzi a lidé, které kniha Muka v ráji chytla za srdce. Autorka knihy Henrike Dielen přijela z Německa přímo na tuto akci, aby zde vyprávěla svůj životní příběh popsaný v knize. Před třemi lety byla totiž se svým partnerem Stefanem na Filipínách unesena islámskými teroristy ze své plachetnice. Teroristi je drželi, mučili a vyhrožovali jim smrtí 6 dlouhých měsíců. Henrike i Stefan mají obrovské štěstí, že vyvázli živí. Po návratu domů a v rámci zotavování napsala Henrike knihu, která popisuje celý únos.
Nejdříve proběhlo uvedení knihy a představení přítomných. Kmotrem knihy byl Petr Ondráček, slavný český jachtař, který se pokusil o nonstop solo plavbu okolo světa a strávil více jak 9 měsíců sám na moři. Dále byl přítomen nakladatel Jaroslav Foršt a Petr Šimon se svojí ženou Janou, kteří pomáhali s tlumočením a překladem a s paní autorkou se seznámili na svých plavbách po světě.
Po lehkém vyzpovídání paní Henrike například ohledně její životní vůle udržet si nad situací nadhled a psychicky se s ní vyrovnávat, nebo o další aktivitě této teroristické skupiny, následoval čas pro otázky z publika. Životní příběh únosu paní Henrike je opravdu neuvěřitelný a hrozivý a vyvolal spoustu otázek. Padla třeba otázka, kdy byl během únosu nejhorší okamžik, kdy si Henrike myslela, že to celé dopadne špatně. Bavili jsme se i o jejích dalších plánech ohledně plachtění a asi nejzajímavější téma byla otázka nošení zbraní na palubě. Paní Henrike na to měla naprosto jasný názor, a to takový, že ve chvíli, kdy únosců je 10 se samopaly a vy máte jednu pistoli, určitě vám to přitíží.
Po této diskuzi následoval samotný křest a slavnostní přípitek knize. Všichni knize přáli, aby se dostala do co nejvíce rukou, protože takový příběh stojí za to přečíst. Po přípitku byla autogramiáda a paní Henrike podepisovala výtisky pro všechny, kdo měli knihu s sebou nebo si jí právě koupili.
Musím dodat, že celá akce měla velmi příjemnou atmosféru, ač je samotné téma únosu opravdu hrozné. Paní autorka je energická žena, která se i přes tento hrozný zážitek svých snů nevzdává a zachovává si až nakažlivě dobrou náladu a nadhled.
