Na našich toulkách Kykládami při sbírání informací pro Jachtařského průvodce Řeckem, 2. díl. jsme nemohli vynechat jeden z nejslavnějších antických ostrovů – Delos. Ostrov je jedno velké archeologické naleziště antického Řecka, doby, kdy Delos byl centrem náboženství, obchodu a kykládského souostroví vůbec. Však byl taky zakládajícím členem Délského spolku. Delos je považován za rodiště Artemidy a Apollóna a již od archaických časů, tedy v období Illiady a Odyssey byl náboženským centrem par excellence. Procházka po ostrově je opravdu působivá, včetně výstupu na nejvyšší bod ostrova, odkud je nádherný výhled na okolní moře a ostrovy.
Pohříchu bylo tedy děsné vedro a nejen že nebylo možné se na ostrově nikde schovat ve stínu, ale ani nebylo možné si někde koupit něco k pití. Bohužel nás nenapadlo si vzít s sebou pití vlastní. Kotvili jsme v zátoce docela daleko a ke vstupu jsme pluli dinginou. No přežili jsme to, ale bylo to náročné. Takže jestli Delos navštívíte, nezapomeňte si vzít láhev vody, ať nedopadnete jako my.
Jestli vás Jachtařský průvodce Kykládami zajímá, klikněte zde, kde je možné se registrovat a já vám pošlu další informace.
Když jsme se tak toulali po jednom z nejslavnějších řeckých ostrovů vůbec, po Délosu, napadalo mě jediné. Světská sláva, polní tráva. Respektive světská i náboženská sláva, polní tráva.
Délos je malinký ostrov schovaný mezi blízkou Rhinii a Mykonosem. Ze severu jej zakrývá poněkud dále položený Tinos a vyplujete-li z Délu na jih, jste po necelých patnácti námořních mílích na Naxosu. Ostrov sám je opravdu malý. Na délku měří necelých 5 km a v nejširším bodě má slabých 1,6 km. Nejvyšší bod ostrova, Kynthos, má 106 metrů a na ostrově je jediný slabý zdroj vody. Přesto zde v době největší slávy ostrova žilo na 25.000 lidí a Délos byl rozhodující obchodní, politickou i náboženskou silou v celém Řecku. Proč to mu tak bylo, když je Délos opravdu je velký a pustý kámen?
Podle historika Ernie Bradforda je to tím, že Délos leží vlastně v ohnisku Kyklád, na křižovatce obchodních plavebních cest starověku a to jak severo-jižních tak východo-západních. Díky ochraně Rhinie, Mykonosu a Tinosu disponuje Délos, cituji, “posledním a nejlepším kotvištěm mezi Evropou a Asií”.
No, při vší úctě k panu Bradfordovi, já bych z toho kotviště zas tak nadšený nebyl. Mezi Délosem a Rhinií je úzká tryska, kterou se Meltemi prohání jedna radost a že by byla délská kotviště v takovém případě kdovíjak chráněná… Faktem ale je, že v antických dobách byl přístav krytý výrazně lépe než dnes. Vlnolam prý původně chránil převážnou část úžiny a na délské straně bylo pět bazénů, kde kotvily lodě. No. Buď jak buď, Délos byl antickým centrem první velikosti, doslova středem světa a proč se tak stalo, můžeme se dnes jen dohadovat.
Starověký Délos je považován za ostrov, kde se narodila Artemis a Apollón a ostrov byl odedávna zasvěcený Apollonovu kultu, později pak kultu Dionýsovu. Stal se slavným a důležitým ještě před perskými vpády. Mezi Délosem a Delfami čile proudily delegace a informace, díky čemuž se obě tato místa stala politickými hráči nejtěžší váhy tehdejšího Řecka.
V roce 543 př. n. l. nechal Pereistratos Délos očistit a od té doby nesměl být ostrov znesvěcen nejen smrtí, ale ani narozením. Všichni umírající stejně jako budoucí rodičky byli odváženi na blízký ostrov Rhinia, který se stal obrovskou antickou porodnicí a hřbitovem zároveň.
Prosperity dosáhl Délos zejména po perských válkách, už v rámci Délského spolku. Na ostrově se soustředili příspěvky všech členů spolku (hlavně peníze a lodě) a pořádali se zde setkání jeho, dnes bychom řekli, vrcholných představitelů. A nebyly to malé akce, členy délského spolku bylo tehdy na 300 řeckých měst.
Členem Délského spolku byly i Athény, kterým se vedoucí pozice Délosu moc nezamlouvala a tak jednoho dne sebrali společné peníze, poklady a majetek a všechno přestěhovali do Athén. Také iniciovali přejmenování spolku na Athénský spolek a ostatní členy uvedli do závislosti na Athénách. Athénští už nikdy nedokázali vyvrátit podezření, že si Parthenon na Akropoli nepostavili z peněz spolku.
Konjunktura Délosu pokračovala i za makednoské vlády (Filip Makedonský a Alexandr Veliký), kdy si obyvatelé Délosu vymohli nezávislost na Athénách a kdy měl ostrov status svobodného přístavu. Díky tomu velmi zbohatl a svou pozici centra světa ještě upevnil. Bylo tomu tak i za příchodu Římanů, kteří nejdříve nezávislost Déloslu respektovali, ale pak podle hesla “rozděl a panuj”, přiřkli Délos zase Athéňanům. Ale ani to Délos nezlomilo a dál se hřál na výsluní. Dost tomu pomohlo i to, že roku 146 př. n. l. Římané dobyli a vyplenili Korint a Délos převzal část jeho obchodů.
Ale nic netrvá věčně a v Řecku zvlášť. Nad Délosem začalo slunce pomalu zapadat. Roku 88 př. n. l. byl ostrov během mithridatických válek s Římem napaden Mithriadem a z velké části vypleněn. Tečku za bývalým středem světa udělali piráti, kteří je vyplenili znovu roku 69 př. n. l. Počet obyvatel dramaticky poklesl a když ostrov v 2 stol. n. l. navštívil Pausiánus, žili na něm již jen strážci svatyní. Krátce na to se Athény pokusili ostrov prodat, ale nikdo ho nekoupil. Deifintivně byl ostrov opuštěn kolem 8. století n.l.
Dnes je ostrov jedním z největších archeologických nalezišť významů Athén, Delf, Olympie a dalších a je přirovnáván k Pompeím. Ne kvůli charakteru vykopávek, ale protože jen na Délosu je možné na velmi malém prostoru najít průřez celou antikou a udělat si ucelený obrázek o způsobu života za téhle slavné lidské éry. I když jsou pamatky časem značně poničené a zdevastované pokoleními našich dvou tisíciletí, zachovaly se zde nálezy nesmírného významu. Terasa lvů, Apollonův chrám, barevné mozaiky delfínů, domy, ve kterých žili tehdejší obyvatelé, amfiteátr.. a spousta dalších. Rozhodně stojí za to se na Délos vypravit a nasát do sebe atmosféru kdysi tak významného místa. Genius loci je tady velmi, velmi silný.
A když už na Délosu budete, nezapomeňte navštívit u muzeum. Když jsme tu byli my, bylo zavřené a doteď mě to mrzí.
Protože je Délos památkou UNESCO, má taky svá pravidla týkající se návštěvníků na lodích, která uvádí řecký pilot EagleRay
Dle pravidla 14 zvláštních pravidel přístavu Mykonos:
- Je zakázáno vystupovat z jakéhokoli plavidla na ostrově Délos, stejně jako se k němu přibližovat (průjezd, pobyt, kotvení) blíže než 500 m.
- Plavidla, jejichž posádka si přeje navštívit ostrov, se mohou přiblížit a zakotvit v jeho přístavu POUZE v době, kdy je archeologické naleziště otevřeno. To znamená denně kromě pondělí od 8:00 do 15:00 hodin. Dále je přístav uzavřen 1. ledna, 25. března, na Velký pátek, Velikonoční neděli – pondělí, 1. května, 25. – 26. prosince.
- Žádosti o přiblížení plavidel ze zvláštních důvodů, v omezených oblastech a hodinách, posoudí přístavní úřad v Mykonosu.
Znamená to, že u ostrova se nesmí kotvit, zejména v noci a ani proplouvat úžinou mezi Délosem a Rhinií. Z druhé ruky jsem ale slyšel o případech, kdy bylo plachetnicím povoleno vplout do délského přístavu po návštěvních hodinách a zůstat tam. Ale to je bez záruky.
My jsme na Délosu stáli v zátoce Fournos (viz foto), kde jsme loď nechali a člunkem se přepravili do přístavu, kde jsme si koupili lístky a prohlédli ostrov. V 15:00 nás vyhnali, my se vrátili na loď a přepluli na Rhinii, kde jsme nocovali. Samozřejmě jsme propluli i úžinou, obeplouvat ostrov by byla hrozná pakárna. Bylo to bez problémů, nicméně to bylo na konci června v covidovém roce 2021, takže tu byl klid. Dneska může být všechno jinak… nicméně za naší návštěvy kotvili plachetnice v úžině bez nějakých problémů. Spíš, že se tam blbě kotví a v sezóně tudy plují lodě z Mykonosu, takže dělají vlny a houkají na vás. A kotva tam drží blbě, zkoušeli jsme to.
Pokud chcete mít jistotu, hoďte kotvu v některé ze zátok Rhinie a přeplujte na Délos na dingině.
Video z našeho průzkumu ostrova Délos:
