Píše Pepa Dvorský:
19.8.2015 středa
Vyplouváme na Amsterdam. Organizátoři nám dali na palubu skupinu 15lidí, co s námi poplují „Sailparádu“, ale ti nejdříve přišli brzy a pak zase pozdě, takže to vypadá, že jim buď ujedem, nebo to zmeškáme všichni. V poslední minutě naskakují a jedem. Čtyři plná zdymadla tallshipů jsou připravena a když se otevřela, nevěřil jsem vlastním očím.
Za nimi řeka plná lodí, mezi nimiž není vidět voda ani pro kanoj, natož pro nás. Z rádia se ozvalo „prst na klakson a jedem – všichni ven“. Mám pocit, že to nemůžou myslet vážně. Ty lodě jsou tu tak natěsno, že ani nemají kam uhnout. Ship Stad Amsterodam vyplouvá a razí cestu ostatním. Plachty tahají jen ti neodvážnější. Lodě se pletou jedna druhé, ale relativně to jde. Na každé malé lodi se pije a ve vzduchu jsou cítit oblaky trávy. No, je mi jasné, že bude hůř. Všichni jsou ale veselí, mávají a je to super. Když konvoj získal alespoň trochu stálou rychlost kolem 3kn, taháme plné prádlo na příčných ráhnech. La Grace vyrazila rychlostí 4kn. Tedy každou chvíli nás musím brzdit motorem, abych neskočil na záda Goteborgu. No mazec, cestu jsme si razili střelbou z děl, což nám dělalo prostor. Mávali jsme na české lodě a modlili se, aby se nám nikdo nepřipletl do cesty.
„Captains recepcion“ se dnes odehrávala na Dánské vojenské lodi a já z její paluby pozoruju nespočet lodí, kteří stále plují řekou. Například Polskou loď Pogoria, která měla plout s námi, vidím připlouvat až po tmě. Popíjím pivko, večeřím maso s rýží a říkám si, jak jsem rád, že už jsme v bezpečí.
Zajímavostí je, že mezi námi sedí i Dánská či Holandská princezna. No, upřímně řečeno, princezny jsem si představoval trochu jinak. Mladší, blonďatější, prsatější a štíhlejší atd. – ale asi jsem se díval na špatné pohádky.
Na lodi je zatím mejdan od Holandské pobočky firmy Avnet.
20.8.2015 čtvrtek
Na lodi jsou celý den prohlídky. My co máme volno, jsme si udělali dopoledne procházku po městě. Amsterdam je super. Spousty kanálů a dalších lodí, policisté na koních, nahé holky ve výlohách i „Caffé shopy“, ve kterých vlastně žádné kafe nemají!
Po návratu z města nezbývá dost času a tak musíme vyrazit na „Captains dinner“. Protože Atyla nedoplula, organizujeme velkou výpravu na večeři ve čtyřech – na jejich lístky. Já, Romča, Tomáš a Jana. Jaké je naše zděšení, když zjišťuju, že Rodrigo sice nedokázal doplout lodí, ale nelenil a na mejdan dorazil, i když je to tu jiný stát! Hodně jsme improvizovali, ale nakonec Jana a Tomáš vyklidili pole a bylo. Moc mě to mrzelo, ale nedalo se nic dělat.
Večer je na lodi další párty od firmy. Naši lidi si zatím udělali vlastní párty na horní palubě.
21.8.2015 pátek
Celý den pak jsou na lodích prohlídky, na nichž se k nám hlásí mnoho Čechů. Je to náročný den, ale hodně zajímavý. Hodně Čechů tvrdí, že přijeli jen kvůli nám. My s Romčou máme dnes na starost rozhovory do časopisů, radií a TV. Byl tu třeba Objektiv či Radiožurnál. Ostatní si běhají po lodích.
Odpoledne proběhla tradiční „Crewparáda“ a „Crewpárty“ Posádka přišla pěkně rozjetá – evidentně to byla největší zábava ze všech. V průvodu chytali holky, svazovali je a razítkovali na všechny části těla. Prý orazítkovali i tramvaj!
Na lodi zatím proběhla další a už poslední párty firem. Co se nevypije a nesní se výborně hodí do našich žaludků…
22.8.2015 sobota
Střídáme jako každou sobotu. Je to vždy hodně práce a úklidu. Jako zpestření dopoledne jsme absolvovali prohlídku opravdové ponorky. To bylo něco nezapomenutelného nejen pro malého Filipa. Vnitřek připomínal kosmickou loď a doteď nechápu, kdo se ve všech těch trubkách a ventilech vyzná. Samostatnou radost mi udělala prohlídka kapitánského můstku, torpédového odpaliště, ubytovacích prostor i strojovny. Odpoledne stěhujem nové a večer naprosto unavený odjíždím našim člunem s Romčou na živý koncert Pirátů z Karibiku do koncertní síně na vodě. Je to pecka. Na plátně běží film a do toho hraje 200 hudebníků na živo. Když vše skončilo, lodičky na kterých seděli diváci, se rozjeli na řeku a v tu chvíli tam byl ještě větší zmatek než jindy. V spleti lodí náhle nacházím Shtandart. Nenápadně přivazuji člun k jeho boku a šplhám po jeho boku jako by šlo o přepadení této lodi. Aniž by se někdo nadál, znenadání jsem stál před samotným kapitánem na můstku. Jeho nervy z toho zmatku kolem pracovali na plné obrátky a tak tam stál v šoku a nevěřícně zíral, kde jsem se tam vzal. Uprostřed řeky a suchý! Když jsem ho pozdravil a přeskočil zábradlí jeho lodi, nevěřícně se za mnou díval, dokud mu to celé nedošlo, že to byl vtip.
Večerní párty – ale tentokrát už jen naše. Pečeme buřty plněné špekem, paprikou a cibulí – no, to je ňamka.
23.8.2015 neděle
Ráno vstáváme tradičně a připravujeme loď na odplutí. Odplouváme v 17hod. Opět se k nám přidávají mraky lodí. Otáčíme se, střílíme a vydáváme se na řeku. Opět hraje česká hymna. Náhle se však stala katastrofa. Prasklo lanko plynu a La Grace je neovladatelná a se zadním větrem nezadržitelně zrychluje, ať dělám cokoliv. Jeden Honza se to snaží rychle opravit tím, že tahá rezervní bovden, druhý mi razí cestu gumákem a já se snažím točit kolem ze strany na stranu a zachovat si klidnou hlavu aby si nikdo ničeho nevšiml. Mezi mě a Belem se nesmyslně nacpala nějaká vojenská loď a plete se mi v cestě. Tribuny řvou: „střílejte, střílejte“, ale na to teď fakt není čas. Podařilo se to opravit, hluboce jsem si oddechl! Zbytek plavby je nuda, lodiček kolem ubývá a se silným východním větrem se dostáváme až před Ijmunden do tmy. Po proplavení se komorou a vyplutí na otevřené moře vyplouváme směrem na jih, na Belgii.
24.8.2015 pondělí
Nad ránem jsme v Belgických teritoriálních vodách, ale pokud se tu teď zastavíme, ztratíme poslední pěkný den. Na následné dny meteorologové hlásí 7-8°Bf a pak dokonce 9-10°Bf. Rozhoduji se rychle a měním kurz na Anglii. Cesta přes kanál s východním větrem rychle utíká. Cestou míjíme velké lodi a lesy ohromných větrných elektráren.
25.8.2015 úterý
Brzy ráno odplouváme z Ramsgate. Bohužel musíme plout na motor. Zvedá se protivítr a vlny. Proud nám také škodí. Na Temži ale taháme plachty a tak nám přiskočili dva uzle na rychlosti. Připlouváme do Londýna až večer. Na místě zjišťujeme, že nás dok nevezme. Jsem zmatený, co budem dělat. Na rychlo se nám podařilo sehnat místo u zakotveného pontonu přímo před Greenwichským museem. Zmatků kolem toho, ale bylo až, až. Jako by nikdo nic nevěděl ani o Greenwich festivalu, natož o naší pozvánce!
Držíme kotevní hlídky. Fouká a proud v řece je v některé hodiny i přes 2kn. Po čase ale pontonu začínám věřit.
26.8.2015 středa
Celý den jsem s Romčou strávil vyřizování formalit a sháněním někoho, kdo by mi řekl cokoliv, kde budou lodě dokovat, nebo jak bude festival probíhat. Nikdo však pořádně nic neví. Posádka zatím tráví den prohlídkou námořního muzea a někteří se zašli podívat i na loď Cutty sark. Tento clipper je nádherně zrekonstruovaný a hrdě si tu pluje na skleněné bublině nad suchým dokem. Večer jsem úplně vyřízený a tak s Filipem koukám na komedie na videu.