Píše Pepa Dvorský:
10.9.2015 čtvrtek
Žralok byl super, jen jsme se strašně přejedli. Stání u mola bylo taky super, jen jsme se tady cítili tak moc bezpečně, že jsme nedrželi hlídky a příliv nám utrhl pravou přední lištu kobylice. No, aspoň se nenudíme. Plavba je dnes jen na motor. Na moři je úplné bezvětří, ale zato 4metrové vlny. Je neskutečné, jak moc nás ta zeď v noci chránila, aniž bychom to tušili.
Po pár hodinách na moři vplouváme do nejlépe chráněné zátoky v okolí – do přístavu Ferrol. Ten byl odjakživa pýchou španělského námořnictva. Tentokráte jsme tu ale narazili na blbce na řídící věži. Přestože tu mají uvnitř zátoky dvě značená kotviště, tak nám z nepochopitelných důvodů řekli, že nám nedají povolní hodit kotvu ani na jedno z nich. Na slušnou otázku, jestli k tomu mají nějaký důvod, nám odpověděli, že oni ho mít nemusí – že jsou policie! S velkým zklamáním jsme odpluli a bylo. O záliv dál je přístav Ares a tady s námi jednají všichni úplně jinak. Hodili jsme kotvu a stali se ozdobou městečka. Dnes byl krásný a slunečný den. Nefoukalo, ale to nevadí. Naší cestou na jih jako by se vracelo léto…
11.9.2015 pátek
Po ranní koupačce v moři, kterou za náš team dnes uskutečnil Ondra Tůma jsme odpluli do La Coruňy. To je hodně krásné město, takže jsme si na něj vyhradili celý den. Místo jsme našli v Real klub Nautico. Maríně přímo uprostřed centra. Cadeti mají volno na prohlídku a stálá posádka pracuje na lodi.
S naftou je to taky legrace. Celý den nic a najednou, jako když se všichni zblázni si 50 minut před zavírací dobou vzpomenou, že nás natankují. Necháváme lidi napospas osudu ve městě a vyrážíme 2NM k pumpě. Dokonce jsme nevysadili ani lidi, co jsme měli na palubě na prohlídce. Za 10 minut před zavíráním zjišťujeme, že nás natankují i přes čas (za úplateček), ale že to musíme do mariny nejdřív letět zaplatit. Takže rychlý člun a hurá zpět s penězi. Nakonec bereme 1700litrů a jsme rádi že tu naftu máme.
12.9.2015 sobota
Dopoledne uklízíme a balíme a odpoledne naloďujeme další lidi.
Tomáš se snaží všechny přesvědčit o tom, že když radnice prohlásila, že toto město je „Tall ships friedly“, že to znamená, že tu budem stát zadarmo, ale výsledkem je „jen“ sleva 20%. Prý jim to nedaruje a půjde přímo na radnici.
K večeři jsou kalamáry – ty mám rád. Starost mi ale dělá počasí. Na Portugalsko se žene z druhé strany Atlantiku jedna silná bouře za druhou. Ta první, udeří zítra v 5hodin ráno.
13.9.2015 neděle
V 5 hodin ráno mě budí prudké nárazy větru. Budím Bocmana. Kontrolujeme lana, převazujeme kosatku a stahujem vlajku. Přístav je ale super chráněný, tak jdu v klidu spát.
Dopoledne probíhá na lodi tradiční výcvik nováčků a práce. Loď stojí a nehoupe se, tak toho chci využít.
14.9.2015 pondělí
Už nás to v La Coruně nebaví. Hned ráno hledám díru mezi bouřemi a večerní předpověď mi dala naději. Vypadá to dobře. Vítr se na 12 hodin má zeslábnout, jen s vlnama bude trochu potíž. Tak jedem… Po 10hod. vyplouváme, ale už večer musíme být schovaní někde kolem Capo Villano. Tady byla mimochodem naměřena historicky největší vlna ve Španělsku. Bylo to letos v lednu a měla 28metrů. Cesta dlouhá 60NM byla v klidu, ale hodně rozhoupaná. Atlantické vlny dosahovali výšky 5metrů a to se bavíme o závětrném pobřeží. Náraz všech předchozích bouří byl z jihozápadu a sem se vlny jen zatáčejí. Žaludky některých cadetů se na ty vlny chtěli taky kouknout a tak byli v mžiku mezi námi. Atlantické vlny jsou ale krásné. Jejich mohutnost nebudí strach ale obdiv.
V 18hod. přistáváme v Camarinas. Právě včas. Hromadí se tu velké rybářské lodě ze západního pobřeží. Všichni jsou ale milý a tak máme bez problémů místo na kraji mola. Vrcholí 3metrový příliv, ale pod námi je dalších 8metrů vody. Přístav je nový a vypadá velmi bezpečně. Myslím, že tohle je přesně to, co jsem hledal.
15.9.2015 úterý
V noci začalo pršet, a v 5 hodin ráno mě vzbudily nárazy větru o síle cca 35kn. Přestože držíme hlídky, běžím se ihned podívat ven. Dotahuju par lan, ale všechno se zdá jít podle plánu. Bouře má trvat dva dny a tak v 6hod. ráno odjíždí dva kluci autobusem pro auta z půjčovny do Santiaga de Copostela – známého poutního místa. Mys tady na konci světa je celkově známý svými náboženskými obřady. Tomu nasvědčuje i ohromná stavba kostela (lajk jako já by se ho nebál nazvat chrámem) stojícím na druhé straně zátoky u městečka Muxia přímo na útesech nad mořem. No, na jachting to není ale na výlet autem to bude dobrý.
16.9.2015 středa
Další den bouře. Hlídky se nezastavili ani dnes. Kolem 5. hodiny ranní vítr opět sílí. Na lana působí síla větru 40uzlů. Loď se naklání i bez plachet do úhlu 20°. Šest 40milimetrovích lan je napnutých jako struna. Všechny budím a přidáváme další čtyři. Ne, že bych měl pocit, že by to normálně nestačilo, ale 5 let stáří lan mě nenechává klidným a uvědomuju si, že ačkoli vypadají stále dobře, mohou kdykoliv prasknout bez varování. Kamenná hráz přístavu i protější břeh by dokončil dílo zkázy v pár minutách. Do předpokládaného vrcholu bouře zbývá ještě 9hodin.
To nejhorší už máme za sebou.
