5.7.2016 úterý
Bez pokladu ale po prohlídce krásných jeskyní jsme večer zakotvili před Marina di Campo. Chvíli se všichni cachtali ve vodě a pak vyrazili do městečka. Na lodi se objevila návštěva 24 jachtařů z Libštátu. Bylo to milé setkání.
Ukázali jsme jim naši krásku a popili něco z toho, co donesli. Na závěr využil jeden s návštěvníků příležitost a večerní atmosféru a požádal jednu z nich o ruku. Ona řekla ANO a tvrdila, že to vůbec nečekala. No romantika jako blázen!!!
6.7.2016 středa
V noci byl klid. Dopoledne se všichni koupali a jezdili na našem novém člunu. Zajímavostí dne je, že ti „Blbci“ (omlouvám se za ten výraz) dokázali ztratit kormidlo. Tímto se stal člun krásnou dekorací a je po srandě…
Odpoledne plujeme dál podél ostrova. Nefouká. Naštěstí to rodinám s dětmi nevadí ani za mák! Úplně jim stačí ten rybník za barákem.
Na noc plánujeme grilovačku na Calamitě. Musím vám to napsat teď, protože tam není signál a hlavně to bude splňovat to co v legraci říkám pořád: „Na našem facebooku je všechno ještě dřív, než se to stane!“
7.7.2016 čtvrtek
Dopoledne jsme se vydali hledat plavčíka Rufuse do místních jeskyní. Pro děti i dospělé to byl velký zážitek. Za jeskyní posloužila stará štola, za jeho obydlí důlní bednění atd. Rufuse jsme našli, ale pěkný pohled na chlápka z 18. století to fakt nebyl! Nejen, že byl kost a kůže, ale poklad ukryl do hrobky a zcela nezodpovědně si zemřel. No, co naplat, hra pokračuje.
Náladu ze zklamání si lidi ihned napravili kapsami plnými polodrahokamů a pyritu, který zlato alespoň připomíná.
Odpoledne vyplouváme do porto Azzura. Cestu si krátíme pozorováním skalních výstupků, na kterých bravurně balancují kozy, šnorchlováním u vraku letadla a chytáním ryb.
K večeři jsou řízky – pozdě, ale přeci.
Potom všichni vyrazili do nádherného městečka a stálá posádka si užívala klidu bez dětí!
Dopoledne tankujeme vodu u mola v Porto Azzuro. V lodi už zbylo vody tak na polední polívku. Odpoledne taháme plachet, co se vejde, a vyrážíme plachtit. Cestou nám zabrala velká ryba – konečně. Efekt to ale nemělo žádný. Díky té blbce jsem přišel o 500metrů vlasce i s návnadou. Cca 100EUR v prd…. a nic!
Naše plavba vedla kolem ostrůvků Cerboli a Palmaiola. Vítr ale večer lehá a tak máme po legraci.
9.7.2016 sobota
Neeee, zase střídání a s ním i loučení a práce jako na kostele! Tak žádné psaní ale vzhůru do práce!
Největší radost mi dnes udělal příjezd Filipa a večer u báječných písniček.
10.7.2016 neděle
Dopoledne jsme cvičili a pak vyrazili co Cavo. Sice jsme se připravovali na pirátský festival v Rio Marina, ale ten na poslední chvíli zrušili, takže smůla. Místo toho jsme dopluli do Portoferraia a po procházce jsme si na lodi pustili dataprojektor a do 1hod. ráno koukali na Piráty z Karibiku. To byla fakt pecka!
Dopoledne lítám po technických nákupech, Ivo po nákupech jídla a lidi máme ve městě. Odpoledne plujem po severní straně Elby. Kotvu házíme před městečkem Santa Andrea. Do večera s dětmi šnorchlujem u zdejších skal. Je to super, spousty ryb a jiné havěti.
Noc na kotvě v bezvětří je klidná.
12.7.2016 úterý
Budíček zazvonil už před 4. hod. ranní. Je tma jako v pytli, ale než jsme vytáhli kotvu, na obloze už se pomalu začalo odrážet denní světlo za horizontem. Nabíráme kurz na Bastii na Korsice a házíme do vody návnadu na tuňáky. Loď uhání jako blázen. Rychlostí 6,5kn jsme na snídani u pobřeží ostrova. Zastavujeme a jdem se koupat. Naši pozornost přitáhlo stádo delfínů. To, že se mezi nimi o chvíli později objeví „plejtvák myšok“ nás ale fakt nenapadlo.
Majestátně proplaval kolem Grace a pokračoval si na své cestě na sever. Koupačka byla fajn, ikdyž je k nevíře že tam všichni vlezli, po tom co na vlastní oči viděli, že v ní žijou takové potvory!
Před polednem házíme kotvu ve starém přístavu v Bastii. Není to snadné přesvědčit chlápka z kapitanátu, aby nás tu nechal. Podle předpovědi má přijít v noci silná bouře a jeho snahou je velké lodě spíš vyhodit. Nakonec jsme našli řešení. Sice na návětrném břehu, ale uvázáni na kotvě s 80m řetězu, mooringu a třech lanech uvázaných za břeh. Teď La Grace snad vydrží cokoliv…
13.7.2016 středa
Noc byla klidná i přes varování na velkou západní bouři. Po snídani konzultuji počasí s Markem Turbou. Všechny předpovědi říkají, že to bude peklo. Kapitanát už vyhodil velkou loď z přístavu. Já odhaduji, že je šance, že do 12 hod. to bude dobré. Marek říká, že do 14hod.
Vyjíždíme na moře a nabíráme kurz Elba. Abych rozptýlil mysl naší skupiny, dělám 2hodinový kurz a historické navigace, včetně astronavigace. Z rádia se ozývá volání o pomoc.
Francouzská jachta se převrhla severo-západně od Cap Corse a ztratila 4 lidi. Odtamtud přichází silná bouře. My jim pomoc nemůžem a tak to jen sleduju. Děláme výcvik bezpečnosti, i když u nás je zatím klid a koupeme se v bezvětří uprostřed moře mezi Korsikou a Elbou. Dlouho nás však na vítr čekat nebaví a tak pokračujeme k Elbě. Počasí je super a tak ještě stíháme zašnorchlovat u vraku lodi Elvis Scott. Množství ryb plavajících mezi lidmi mě vždycky dostane a co teprve děti. Je to pecka…
Pak pokračujeme do Marina di Campo. Tam bychom se před hlášeným větrem měli dokázat schovat.
14.7.2016 čtvrtek
Chvíli před půlnoci přišla bouře. Loď s na dvou kotvách drží ale mám strach, že okolní lodě utržené z kotvy do nás narazí. Fouká mezi 30 a 40 uzly. Držíme hlídky celou noc. Dopoledne vítr trochu slábne a tak vyplouváme. Zpočátku máme jen přední plachtu a spanker, ale postupně si přidáváme až na skoro plné prádlo. Bez brámů a kosatky. Není to ale až tak fajn jak jsem si po tolika bezvětrných dnech představoval. Buď fouká nárazově a dost, nebo zase málo v místech, které kryje Elba.
V 17hod. přistáváme na Calamitě. Udělali jsme si táborák, opekli naložené maso i buřtíky a všechno se zdálo fajn. Jenže, vítr zeslábl a do naší zátoky se začali zatáčet ohromné vlny. Zatímco loď stála bezpečně na kotvě a za břeh uvázána dvěma silnými lany a děti řádily jako šílený v 1,5metrových hřebenech pláži, já si lámal hlavu, jak se dostaneme domů na loď.
Jediná šance bylo rozdělit lidi na ty, kteří to doplavou a ty, co budou nocovat na pláži. Přiblížit se člunem k pláži prostě nešlo. Polovina doplavala a polovina dál přikládala na oheň a užívala si tohoto stavu podobnému ztroskotání. Vše se zdálo vyřešené.
15.7.2016 pátek
Ve 4 hodiny ráno se obloha zatáhla černými mraky. Oblohu bičovali desítky blesků a spustil se hustý déšť. Lidem na lodi nic nechybělo, ale těm na pláži už asi úděl Robinsona Crusoe přestal vyhovovat. Naštěstí se trochu zmenšili. S Michalem máme hlídku a přemýšlíme, jestli dokážeme ty lidi dostat na loď. To se povedlo, ale bylo kolem toho trocha dobrodružství.
Ráno se nikomu nechce vstávat. Unaveně myjeme loď od písku doneseneho z pláže a chystáme se na plavbu do Porta Azzura. Musíme pro vodu a to i přesto, že fouká vítr 35kn a proti. Plavba do Azzura je peklo. 2metrové vlny a silný vítr brzdí La Grace tak, že plujeme jen 2-3kn. Tady je ale pohodička.