Píše Vašek Skalický:
Jelikož je Pepa na dovolené v Čechách budu se snažit informovat o dění na lodi já. Předem se omlouvám, že to nebude tak zajímavé jako když píše kapitán, a to ze dvou důvodů. Za prvé při opravách není tolik zajímavých událostí jako při plavbě, a za druhé Pepa má svůj osobitý styl a já se tady nebudu snažit ho nahradit (to nejde), ale pouze přinášet aktuality. Proto název deník berte také s rezervou, bude to spíš občasník . Psát budu pouze pokud bude co a občas se pokusím přidat i nějakou fotku.
Vašek Paseka Skalický
Neděle 08.11 až Středa 11.11
Do Varazze jsme dorazili okolo deváté večerní. V sestavě Jitka, Martin, Martina a já. S Pepou a Čestmírem jsme se minuli o pár hodin, takže nás na La Grace přivítali Tomáš, Panák a Honza Prokop.
Dlouho jsme neponocovali, protože z celodenní cesty jsme toho měli celkem dost. Cesta byla zajímavá, neboť jsme hledáním čerpací stanice s LPG navštívili všechny Německé, Rakouské a Švýcarské pumpy a natankovat se nám podařilo až u Milána . V pondělí jsme se hned ráno pustili do práce. Martin, jelikož je profesí kuchař, se chopil kuchyně a předvádí že je mistrem svého oboru. Ostatní se pustili do demontáže stěžňů a já po kompletaci děl jsem se pustil do restaurátorských prací na kotevním vrátku a posléze na ponorných čerpadlech.
V pondělí večer se s náma rozloučil Tomáš Novotný, ktérý se vrátil trajektem ze Savony do Barcelony, kde má studijní povinnosti. Jsem rád, že některé věci se nemění a i proto jsem na Grace doma. Ve středu jsou řízky, v sobotu párky, u jídla se zásadně mluví o …. (všichni víme) a Panák stále kleje. Jen mě chyběl jeden jeho slovní obrat , tak jsem mu hned v pondělí pustil pohádku Princezna ze mlejna 2 a od té doby se na lodi stále ozývá SAKRA PES. Každý den od 20:00 jsme zavedli společný film v jídelně takže musím končit jelikož můj notebook je kino. Brzy zase podám hlášení.
Čtvrtek 12.11 až Sobota 14.11
Přestože jsem psaní deníku předal panu Tůmovi, za jeho nemístné poznámky v komentáři na minulé vydání, zjišťuji že nic nevypotil. Vím, že spousta lidí pokud nemůže být na lodi, čeká na zprávy z Grace na facebooku. A proto budu psát dál až do doby, než začne někdo prudit, že to není moje práce. Píšu to ve svém volnu, takže mé pracovní výkony na lodi to neovlivní. Jen pro jistotu poznamenávám, že náš přátelský vztah s Honzou tato malá facebooková přestřelka nenarušila, oba si ze sebe umíme udělat srandu.
Co se týká práce, udělalo se jí poměrně dost, i když si uvědomuju, že Pepa jako správný šéf nebude spokojen nikdy. Ve čtvrtek večer, či spíše v noci, dorazila posila z Čech a to Honza a Milan. Oba se hned zapojili do práce. Horolezecká část dokončila odstrojení stěžňů takže na pních zůstala už jen bedra a naše Lady začala připomínat spíše parník než brygu.
Já se pustil do přední paluby a zjistil, že přetěsňování paluby jde sice lépe, ale zato pomaleji než přetěsňování lodi pod čarou ponoru. Milan demontuje přední kajutu a záchody, což je nutné, aby se mohl vyměnit přední peň a čelen. Panák začal zaplétat ocelová lana a ostatní dělají co je zrovna třeba – rozebírání vantů, pomoc s ocelovými lany,nátěry kladek atd.atd. Zkrátka nikdo, včetně kuchaře, který hned po tom co obstará kuchyň jde a dělá na palubě co je, potřeba se tady nefláká.
Ve čtvrtek jsme měli zpestření – cvičení zdejších hasičů a záchranářů. Hned vedle nás hodili do vody dýmovnici a za okamžik se ozvaly sirény, hasiči tu byli během okamžiku. Se simulovaným požárem si poradili hravě. Hned po ukončení akce si všichni stoupli do řady a začali obdivovat naši Půvabnou. Za zvládnutí situace je Honza odměnil výstřelem z děla a sklidil potlesk složek integrovaného záchranného systému města Varazze. V sobotu odpoledne se k nám připojil další pracovník, elektrikář Miloš, takže se náš osmičlenný kolektiv rozrostl na devět, což se ale dnes změnilo neboť Martina odjela domů a má v plánu vyzkoušet většinu dopravních prostředků. Z lodi pojede autem, vlakem, autobusem, letadlem(tím poletí) a metrem. To je ode mě ze slunného Varazze vše a pokud máte cestu kolem zastavte se.
Neděle 15.11 až Středa 18.11
Po odjezdu Martiny a příjezdu Miloše se stav pracantstva na La Grace ustálil na osmi kusech, což netrvalo dlouho. V pondělí se k nám připojil další brigádník s velice nezvyklým jménem Honza. Takže stav pracovníků je devět a z toho plná třetina jsou nositelé jména Jan. Takže po zvolání „Honzo“ se vám neozvou dva ale hned tři kamarádi. S obvyklým rozdělením na Drába a Krtka si zde nevystačíme a tak bylo nutno i nově příchozího Jana opatřit přezdívkou. Na dotaz či nějakou má odvětil že mu říkají Hans. Tedy máme zcela jasno. Plíšek je Hans, Prokop který se neustále zdokonaluje v Italštině je na vlastní žádost Giovany a Tůma i přes vlastní protesty je Jóhan, jelikož je do práce jako vítr.
Co se týče prací, vše směřovalo k přípravě demontáže stěžňů k čemuž dnes došlo a obešlo se to bez větších problémů. Hlavní peň musel být uříznut nad palubou, jelikož jeřáb se nedostal dostatečně blízko lodi aby ho vyzdvihl. Přední a čelen už vyškubl v kuse, takže z našeho krásného dvojstěžníku se stal trojdírník.
Ráno se u lodi objevil očekávaný náklad z Valašského Meziříčí. Složit nové součásti takeláže už bylo dílem okamžiku. Co se ostatních prací týče, já dále pracuji na přetěsňování přední paluby v čemž mě od včerejška začal pomáhat Miloš. Panák řídí zaplétací a omotávací práce na lanech. A dnes po složení stěžňů se začíná s doodstrojením původních a nastrojováním nových.
Jinak se máme dobře, každodenní kino je neodmyslitelnou součástí života na lodi a mojí kajutě se přezdívá promítárna (hlediště je pochopitelně v jídelně). Můj včerejší pokus o rebélii Dráb zhatil hned na počátku. Jelikož je La Grace české území a já pracuji na palubě dožadoval jsem se volna protože v Česku je státní svátek. Jóhan mě pohotově vysvětlil že svátek můžu oslavit prací a pokud mám potřebu mohu se svátečně obléknout. To je z Varazze vše a koukejte dorazit potřebujeme každou ruku.