La Grace přes Atlantik – Z GIBRALTARU DO ITALIE 3

Píše Iva Muflonek Endrychová

První odpadlíci opouštějí loď

Na programu máme ostrůvek Tabarca. Z Cartageny vyplouváme brzo ráno. Cestou se opět trošku udělaly vlny a dva pasažeři se rozhodli, že se na Ibizu dopraví sami.

Téměř celou cestu do Tabarky odkormidloval Viky. Měl to tak trochu jako psychoterapii, protože pasažeři si přáli zřídit na střední palubě sundeck, což obnáší přívázání plachty na otěže stěhovek a to on nelibě nese.

Vlny byly opět trochu větší a některým pasažerům to opět dělalo problémy. Zase zbylo několik porcí oběda.o) Pro dva pasažery to už byla konečná. Rozhodli se, že další etapy cesty na Ibizu vynechají a dopraví se tam sami trajektem.

Tabarca je nádherný zapadlý ostrůvek. Celý se dá přehlédnout z lodi. Usoudila jsem, že vyloďovat se nebudu. Kapitán totiž ohlásil noční přeplavbu na Formenteru a u kormidla jsme se měli střídat jen ve čtyřech. Takže jsem raději konečně vyprala, a pak šla ve spánku konsolidovat síly na večer.

Nakonec se u kormidla chtěli střídat i pasažeři, takže to nebylo tak hrozné. Moře bylo klidné a v dálce jsme pozorovali několik lodí. Asi dvě z nich nám zkřížily cestu. To si raději kormidlo ode mne vzal Viky. Nějak mi to totiž tuhle noc nešlo udržet před loděma stejný kurs a nemást je.

Viky je s La Grace totiž sžitý. Na její palubě má napluto tak 16 tisíc mil, to se s mýma necelýma dvěma tisíci nedá srovnávat, prostě ještě nemám La Grace tak v rukou. Kapitánovi a strojníkovi jsme službu předali asi o půl čtvrté a odebrali se spát.

Na Mallorce

Ostrov Mallorka je konečnou této skupiny.V noci jsme se u kormidla střídali s Vikym. Cestou jsme se bravurně vyhnuli asi třem bouřkám. Do zátoky, kde jsme zakotvili jsme dopluli dopoledne.

Z Ibizy jsme vypluli asi po půl druhé v noci. Večer byl totiž fotbal a pasažeři s kapitánem vyrazili na televizi. Viky se mnou a strojníkem jsme hlídali loď a večer si zpříjemnili sledováním dalších filmů. Pepa opět taxikařil, takže byl na telefonu. Když odjel pro pasažery s kapitánem, nějak jsme s Vikym v zajímavém propletenci vytuhli na lavici v kapitánské kajutě.

Vzbudili jsme se asi po hodině. Posádka stále nikde. Měli jsme o ně docela strach, než jsme jim však zavolali, tak dorazili. Při odkotvování jsem opět zapadla do kotevny a tahala jsem řetěz. Klukům jsem pak pomohla upevnit kotvu a vypluli jsme směr Mallorka.

Chvilku nám u kormidla dělali společnost další pasažeři, ale jakmile spadlo pár kapek, zapadli do svých kajut a šli spát. U kormidla jsme zůstali tři, ale kadet to po hodině také zabalil. S Viky jsme u kormidla osiřeli.

Moře bylo nepřívětivě šedivé a zvlněné. Kolem nás se honily asi tři bouřky, ale dařilo se nám jim vyhýbat. U koridla nás po svítání vystřídal Martin s Pepou. To už byla Mallorka na dohled. A my upadli do komatu. Předtím jsme ale ještě instruovali kuchaře Ivoše, aby se nás ani nepokoušel budit, jinak mu Viky zneškodní fujaru.

Kuchař slovo dodržel, fakt nás pískot vůbec nevytáhl ze spacáku. Až teprve kolem půl desáté musel Viky na palubu. Byli jsme na Mallorce a bylo třeba zakotvit. Jakmile však loď stála na kotvě, vrátil se pokračovat v započatém spánku. Z kajuty jsme vylezli až kolem pozdního oběda.

Během odpoledne se pasažeři postupně zdekovali. Na svou afterparty na ranči jedněch z nich nám unesli Ivoše a loď zůstala prázdná. Zbyli jsme tu jen kapitán, bocman, strojník a já. Kotvíme totiž v dosti otevřené zátoce a fučí silný vítr. Musí se hlídat aby kotva nepovolila.

Hlídali jsme loď a koukali se na Star Wars – epizoda III. Večer nás ještě překvapili dva kadeti z příští skupiny, kteří požádali o azyl už o den dříve. Za odměnu, že se nalodili předčasně, drželi celou noc kotevní hlídku.

Ivoš se překvapivě vrátil nad ránem. My jsme se ráno postupně trousili z kajut na palubu na snídani. Dopoledne jsme uklidili loď a čekáme na novou skupinu kadetů.

Další díl: La Grace přes Atlantik- Z GIBRALTARU DO ITALIE 4