1.9.2016 čtvrtek
Dopoledne se cvičí plachty. Panák to zvládá a tak jsem se rozhodl, že si vezmu houbičku a půjdu mejt do vody trup. Výcvik se prokládá koupáním a skákáním z lana až do odjezdu. Plujeme na východ Elby. Cestou se zastavujem v Cavo. Do večera jsme ale doplachtili až do Porta Azzura. Lidi nám běhají po městě – je tu krásně.
2.9.2016 pátek
Dopoledne jsme se prošli do brusíren a pak vyrazili na Calamitu. I další partu nadchla pláž plná kamenů a chodby do země v lomu. Potkali jsme se tu s Belinou a nechali si od nich nafoukat potápěčské flašky. Večer na pláži se ale neukázali. My si to ale užili moc fajn. Čtyři kytary jeli naplno, a jedna z nich dokonce ve španělštině. Antonio z Barcelony se živil hraním po barech, takže hraje fakt výborně.
3.9.2016 sobota
Dobře uvázáni za břeh jsme pozorovali jak Slovenský katamaran po rouškou noci utekl z kotvy. Naštěstí se nic nestalo, fouká od břehu.
Ráno vyplouváme. V noci fičelo 20kn, ale teď už jde vítr dolů. Vytahujem plné prádlo a míříme na Giglio. Letos jsme tam ještě nebyli, tak proč se tam zase nekouknout. 30NM nám trvá uplout až do večera. Je to dlouhá a poměrně nudná plavba – ostrov ale za to stojí.
Škoda, že se tu tak blbě kotví. Naše oblíbené místo před městem zabrala Costa Concordia a i teď, 1,5 roku co je pryč, je tu zakázané stání v nejhezčí zátoce.
4.9.2016 neděle
Po snídani se koupeme. Voda je krásně teplá, a tak nespěcháme. Naším dalším cílem je souostroví Formiche. Překlad i skutečnost je souostroví Maravenci. Uprostřed moře zde trčí soustava útesů. Zastavujeme tady, a šnorchlujeme kolem nich. Příjemná je i procházka, ovšem jen pro ty, co si vzali boty. Ostré kameny tu trčí z moře jako hroty šípů. Nechtěl bych tu být trosečníkem
Trochu se zvedá vítr a tak taháme plachty. Kurz sever a městečko Castiglione della Pescaia. Nebyl jsem tu cca 20let. Rybářské město na řece pod vysokým hradem je krásná kulisa za námi. Večerní procházka bude super – už se na ni těším!
5.9.2016 pondělí
Hned po ránu plujeme dál. Míjíme výběžek Punta Ala a podél ostrovů Cerboli a Palmaiola míříme do Cava. Čekáme na vítr. Někteří se koupou, jíní se vypravili do hrobky na pobřeží a ostatní jen tak lenoší. Je horké letní odpoledne. Do večera jsme dopluli a do Portaferraia.
Stojíme na kotvě a na návštěvu přišel můj kamarád. Ukázalo se, že za dobu co jsme se neviděli se z něj stal fotograf a lovec hadů, pavouků a divokých jedovatých žab. Žije v Kostarice na stromodomě atd. No, větší cvok než já a to vždycky potěší.
6.9.2016 úterý
Dopoledne tankujem vodu a naftu. Někteří lidi vyrazili na Volteraio – zříceninu hradu a jiní jen tak do města.
Odpoledne odplouváme – fouká 15-20uzlový vítr a tak se jde pořádně jachtit. Je to paráda. Sundáváme člun a vozíme lidi kolem. La Grace pod plnými plachtami vypadá úžasně.
Po přiblížení k Italské pevnině se ale blížíme do bouřky. Vítr sílí a půl oblohy zahalují černo černé mraky. O chvíli později se objevilo ostře rudé slunce a zbarvilo všechno kolem do zlatě oranžové barvy. Hned na to se objevila duha před celý horizont. Jak někdo trefně poznamenal – no je to „fotografický orgasmus!“
Noc na kotvě byla klidná, i když okolní počasí tomu nenašvědčovalo!
7.9.2016 středa
Narychlo střídáme posádku a v 13hod. vyplouváme. Fouká příznivý vítr, ale není ho zrovna málo. 25-30kn na předobočák není zrovna klidná plavba. Posádka je nová, nezkušená, ale hlavně unavená po náročné cestě k lodi. Velké vlny trápí hodně z nich mořskou nemocí. La Grace uhání 7-8uzle ke Capraie a kolem Cap Corse. K večeru vítr trochu slábne – pomáháme si motorem, abychom nepřišli o vysokou průměrnou rychlost. Ztrátu si nemůžu dovolit.
8.9.2016 čvrtek
Noční plavba byla nádherná. Obloha mi moře září množstvím hvězd.
Dopoledne jsem chytil velkou rybu – na palubu se nám ji ale dostat nepodařilo – utrhla se a tak k obědu dojídáme včerejší řízky.
Nebyla ale až tak velká jako plejtvák myšok líně proplouvající kolem naší lodi. Dalšího mořského kytovce jsme už minuli o 100metrů a tak startuju motor a vracím se k němu. Ve vzdálenosti cca 50metrů vypínám motor. On ale na nic nečeká a mává nám ocasní ploutví na rozloučenou. Smutně stojíme na čelenu a pozorujeme, jak se mizí pod hladinou. Náhle se však objevuje znova. Vyletěl z vody těsně před La Grace a divoce cákl o hladinu. Asi jsem ho naštval, ale to mi nevadí – stálo to za to. Divoký Vorvaň a takhle blízko – to se jen tak nevidí.
Pokračujeme až před Hyeres.
9.9.2016 pátek
Vstáváme už v 5:15 hod. abychom to stihli včas. Nefouká. Vytahujeme kotvu a vyplouváme. Prosekat se přes administrativu vojenského přístavu Tulon nás ovšem zdrželo více než plavba samotná. Máme krásné místo přímo na promenádě – bokem k nábřeží. Vždycky je ale něco za něco. Příjezd sem je prima tak pro 5metrové motoráky Ještě že jsme secvičený tým.
Dopoledne připravujeme loď na vyjížďku. V 12 hod. vyplouváme na palubě máme třicet VIP osob se kterými máme vyhrazen speciální prostor na startu. La Grace je zde jako dekorace, ale zároveň tribuna. Je to pecka! Jediné co tomu chybí je vítr, což je tady v Tulon velká výjimka.
10.8.2016 sobota
Dopoledne na La Grace probíhají prohlídky a v 12 hod. opět vyplouváme ven z přístavu. Dnešní rozjížďky už ale dopadli super. Vítr byl sice slabý, ale o to více bylo vidět umění posádek. Plout ve větru dokáže každý! Dívali jsme se na ty krásné lodi a fandili Švédům!
11.9.2016 neděle
Dopoledne probíhají prohlídky na lodi pro veřejnost, ale stálá posádka využívá toho, že loď stojí v klidu a dotahuje naši takeláž.
Odpoledne vyplouváme opět na start Amerického poháru. Dnes už trochu fouká, i když vítr do 10kn neslibuje žádný velký adrenalin.
Nicméně to stálo za to. Máme nejlepší místo s výhledem přímo na cíl. Ty katamarany jsou fakt rychlé, a i když jsem ho neviděl letět na křídlech, i jízda po jednom plováku je super zážitek. V 17hod. se vracím zpět do Tulon.
Večer jsme pobyli na lodi. Přišel si pokecat kamarád Vojta, co tu už léta žije a tak jsme to strávili nad sklenkou moravského vína. Na celkový závěr byl nad našimi hlavami ohňostroj.
Detailněji o závodech Americu’s Cup, včetně fotografií, čtěte zde.
12.9.2016 pondělí
Ráno vstáváme na čas, ale s odjezdem se nám moc nedaří. Pořád ještě někdo něco potřebuje v obchodě a tak vyplouváme později. U výjezdu z Tulonské zátoky mám kamaráda a tak jsme si na něho připravili malou kulišárnu s našimi kanóny. Jaké ovšem bylo naše překvapení, když mu přímo před barákem stála letadlová loď Charles de Gaul. Usoudili jsme, že je to lepší oddíl, udělali pár fotek a pokračovali v plavbě na náš oblíbený ostrov do port Cros.
Stálá posádka se pustila do prací na lodi (bylo potřeba dotáhnout lana na čelenu a zadělat díru po kabelech na hlavním stěžni) a kadeti běhali celé odpoledne po tomto nádherném národním parku a koupali se. Noc na „naší“ bojce byla tak klidná, že jsem dokonce nechal venku spanker.
13.9.2016 úterý
Po snídani a koupačce odhazujeme lana z bóje a vyplouváme na východ. Nefouká, takže kluci dokončují rozdělanou práci ze včerejška. Do odpoledne jsme se ale dotřepali až do Saint Tropes. Je to tu hrozná snobárna, ale jednou za život se to prostě vidět musí!
14.9.2016 středa
Hned ráno vytahujeme kotvu a vyplouváme na moře. Pod plnými plachtami křižujeme podél pobřeží k severu východu. Naším původním cílem bylo Antibes, ale křižování zabralo tolik času, že jsme dopluli jen před Cannes. Házíme kotvu před městskou pláží. Začíná pršet, takže večer už nikdo nikam nejde.
15.9.2016 čtvrtek
1 hod. po půlnoci mám s Romčou hlídku, sedíme v parapetech záďových oken a sledujeme blesky. Je to nádhera. Ve 3 hod. nám končí služba a tak si jdem lehnout. Dlouho ale neležím, počasí se horší. Zvedáme kotvu a preventivně odjíždíme. Nárazy větru jsou už 35kn a rychle se zvedají vlny. Do 3 minut už z moře jdou vlny 3 metry vysoké. Motor je v zátěži jiné, než je zvyklý. Z převodovky se ozývají nezvyklé zvuky. Ve 4 hod. ráno začíná vynechávat a loď začíná driftovat do pobřeží. Házíme kotvu a na 50 metrech hloubky vyhazujeme 180 metrů řetězu. Loď se ale stále pomalu posouvá.
Pro jistotu voláme „pan, pan, pan“
Ozývá se nám VTS a slibuje pomoc na ráno. Vyhazujeme druhou kotvu i s malou pluhovkou na konci. Splouvání se zastavilo.
V 6hod. přijíždí pomoc pobřežní stráž. Vytahujeme kotvy a pod jejich asistenci a dozorem přejíždíme do Porto Canto v Cannes. Nechtěl jsem riskovat ohrožení lodi.