Již pátý den bojuje Martin Doleček se svojí lodí Alya (překližková šarpie 25 stop) na mělčině u pustého pobřeží severní Austrálie, v samém srdci Velkého bariérového útesu. Alya leží kýlem v mělké písečné jámě a jakékoliv pokusy o vyproštění komplikuje vítr a příbojové vlny. (více také v předchozím článku).
Jsme s Martinem ve spojení přes satelitní telefon Inmarsat – jinak tam samozřejmě není mobilní signál, nejbližší osada je den cesty buší autem a má asi tři domy. Místo, kde nyní Martin je je velmi pusté, obývané jen krokodýli, hady a divokými prasaty.
Pomoc zvenku je velmi komplikovaná a Martin se zatím pokouší dostat se z písku sám. Volání Mayday si nechává jen jako úplně poslední možnost – v současné situaci znamená přijít o loď. Komerční lodě, co plují bariérovým útesem jsou v manévrování velmi omezeny a ač jsou na dohled, pomoci nemohou. Martin je ve spojení s letadly pobřežní stráže, která ho kontrolují. V nebezpečí ohrožení života zatím není.
Čas mezi pokusy o vyproštění daných přílivem věnuje i průzkumu pobřeží.
Martin: 8.9. 3:20 (našeho času)
03:20 Vrátil jsem se z průzkumu. Jako první jsem našel mrtvou asi metrovou želvu. Ještě nezapáchala, ale nechám ji sníst místním. Došel jsem až ke skaliskám a bos vylezl na kamenitý kopec. Divnou úžovku jsem tam potkal. Už tam nejdu.
Ted zkusím vyproštění. Když to nevyjde, vydám se na druhou stranu, měla by tam ústit řeka. Chtěl bych potkat krokodýli na divoko.
10:57 Dnešní pokus o vyproštění bez efektu. Jen náročné tlumení rázů od vln. Stále mi chybí asi půl metru. První škody na upevnění větrného pilota a zadní konstrukce (řešitelné). Malé sáknutí na zadních šroubech kýlu. Prasklé kladky.
Letecky mě hlídají, pomoc nechci. Divoké břehy mě odreagovávají. Sežrat se tam nenechám MAMI! Prasnice se bojí vody, už to vím.
11:28 Kdybych to bral násilím, možná bych si utrhl kotvu, zničil naviják nebo urval kýl. Alya je tam dobře zaháknutá. Každým dnem bude větší příliv, ale také zákeřnější vlny. Teď je to o pevnosti trupu a nového kormidla. Nevím jak ji ještě odlehčit, aby to vydržela. Pouštím si Vondráčkovou, abych přehlušil ty skřeky lodi.
Naší redakci se ozval i Petr Ondráček, osamnělý sólový jachtař, který se pokusil nonstop obeplout zeměkouli s radou, jak Alyi přes stěžeň naklonit natolik, aby z pískové jámy vyklouzla. Je to potenciálně nebezpečná metoda, protože velmi namáhá stěžeň a celou takeláž vůbec.
Přepis komunikace:
9.9. 0:45 našeho času
Jarda: Ozval se mi Petr Ondráček, dal jsem mu na tebe satelitní kontatk. Navrhuje natáhnout kotvu přes stěžeň a pokusit se položit loď skoro na bok – tak by se mohla uvolnit.
Martin: Na bok, to není prdel, když je příliv voda se tu pode mnou vaří a vlny se zalamují před přídí. Měl jsem tu 35uzlů vítr, když jsem si v noci škrtnul o dno. Loď šla hned na bok a přímo na břeh. Ještě že jsem hned zareagoval a vyskočil s kotvou. To bylo hodně vostrý rodeo, to ti teda povim.
Jarda: Na FB máš spoustu vzkazů, všichni ti přejí, ať to zvládneš. Snad ta pozitivní energie doletí až k tobě.
Martin: Díky všem. Aspoň můžu být příkladem, proč se námořníkům přeje aspoň stopu vody pod kýlem. Mě by stačilo i čtvrt. Jen ať už se Alya víc netrápí.
9.9. 1:30 (našeho času)
Martin: Jdu na další průzkum pevniny. Ani bych se nedivil, kdybych byl první člověk. Na odliv se vrátím a posunu kotvu. Položit loď na bok se docela bojím. V příboji jsou hrozný škubance a ty kladky by to nemuseli vydržet. Stěžeň potřebuju fukční. Dám ostrůvek do síte a zkusím loď odsadit. O ničem těžším už v lodi nevím, snad lednička…
9.9. 7:57 (našeho času)
Martin: Stáhnu ji úplně na bok po ondráčkovsku s Vondráčkovou. Má vše připravené. Zariskuji. Závadu na stěžni opravím, vyviklaný kýl ne. Ostrůvek vystuží trup.
Jarda: Vážně není na dosah někdo kdo by ti pomohl? Nemůže některý z tankerů spustit člun?
9.9.8:18 (našeho času)
Martin: tady pomoc neni, leda komercni za tezky prachy ..bud se ted neco poradne posere nebo to vyjde. Ozvu se,vlny jsou dost,mam hodinu do akce.
Byl to téměř úspěch! Martinovi se Alyi povedlo dostat z pískové jámy, ale vlny ji nakonec usadily zpět – při přílivu nebylo dost vody, aby se loď posunula směrem na hlubší moře. Martin to ale nevzdává a na další vrchol přílivu připravuje další pokus.
9.9. 10:55 (našeho času)
Jsem ve stejne jámě, jako před tím, před sebou mam navíc ještě o něco méně vody. Zas to podepřu. Pokračovani zítra.
Mezičas vyplnil Martin průzkumem pobřeží:
Dnešní průzkum, nádhera! Vzal jsem si už boty a velký nůž. Ve vodě je spousta rejnoků a velký želvy! Mají hlavy jako člověk, to se lekám, vypadaj jako zombie. Došel jsem k řece a tam jsem se bál. Všude čerstvý stopy a nikde nic. Jako by mě pozorovalo vše okolo. Pak zachrochtala prasata, tak jsem utekl. Úžasný kokosy na pití tu jsou.
10.9. 2:00 našeho času
Martin se připravuje na další pokus.
10.9. 2:17 (našeho času)
Martin: Aktuálně – Alyi je lehlá na bok, 3/4 stále v písku. Viditelné praskliny barvy u kylu. Poloha nekomfortní. Lezu na stěžeň. Kolem horního sálingu uvážu silné lano. Přes boční kotvu se pokusím udržet co nejdéle v náklonu až do nejvyššího přílivu. Pak se budu přitahovat vrátkem přes přední kotvu. Teoreticky brnkačka. Nesmí povolot kotvy.
10.9. 6:26 (našeho času)
Tak vše připraveno. Voda už stoupá. Alya je krásně vyleštěná a já mám taky do zlata opálený zadeček. Holkám bychom se určitě líbili. Jen jich tu moc není. Držím stěžeň dole dvěma lany. Dám si teď škeblovitý rizoto a jdu na to. Bude to rodeo, snad ne moc bolestivý. Ozvu se.
10.9.6:54 (našeho času)
MAM ALEPROBLEM ZAS MI NEKAM ZAPADLA POSLEDNI VIDLICKA..A NEVIM KAM..NADOBI
SI UMEJU POZDEJI VYPADA TO AKCNE JSEM TU JAKO MAC GIVER
10.9.10:30 našeho času
Bohužel, ani další pokus o vyproštění se nezdařil 🙁
Zůstaňte s námi. Další informace budou následovat.