OSAMĚLÁ PLAVBA KOLEM SVĚTA V ROCE 2015 BUDE POKRAČOVAT
AHOJ VŠEM!
Vy, kteří sledují mou plavbu okolo světa, víte, že jsem v prosinci loňského roku doplul na Nový Zéland, kde jsem se potřeboval schovat před hurikány a také vyřešit velký problém celého pokračování plavby a vlastní existence projektu.
Už před cestou na Nový Zéland jsem se dostal do nepříjemné finanční situace. Ačkoli je Nový Zéland úžasné místo, pobyt na něm nevychází zrovna nejlevněji. Navíc díky velmi přísným omezením vstupu s lodí na území jsem si nemohl dovést potraviny, které by mi jinak dlouho vystačily. Přemýšlel jsem, co dělat dál.
Mé svérázné plavby si už dříve získaly pár opravdových fanoušků, kteří často pomohli, ale tentokrát to nestačilo. Bohužel, v dnešní době není možné si cestou přivydělávat psaním článků, jak činili jachtaři dříve, a tak mi záhy na účtu zbylo jen pár korun.
Vzhledem k tomu, že mi v minulosti spousta přátel nabídla možnou finanční pomoc, rozhodl jsem se před Vánoci zveřejnit prosbu o podporu mé plavby kolem světa. Za tímto účelem jsem vytvořil samostatný účet Alya II.
Ti, kdo mi v této chvíli dokázali pomoct, se pro mě stali opravdovými hrdiny. Byli to nejen úplně cizí lidé nebo mí úžasní přátelé, ale třeba i náš starosta města Petr Fiala. Dokonce i hasiči Letohrad mi odhlasovali pomoc! Nechci na někoho zapomenout, konkrétní seznam ještě zveřejním na konci své plavby. Díky této skvělé a okamžité finanční pomoci jsem byl schopný dokončit první polovinu plavby kolem světa a schovat se do přístavu Opua na Novém Zélandě a získat tak čas řešit situaci dál…
Byl prosinec, čas před Vánoci, práce v nedohlednu, a já si byl vědom toho, že pracovní povolení na Zélandu je možné sehnat až v březnu roku 2015. Abych nějak využil čas, rozhodl jsem se přijmout velkorysou nabídku mého kamaráda Jirky Musila bezúročné půjčky na letenku do České republiky. Tento tah byl pro mě opravdu hodně riskantní. Mohl jsem však odprezentovat úvodní film k celé mé plavbě okolo světa „Atlantic Ocean“ zpracovaný Pepou Prokopem a společně s mými materiály popisujícími mou dosavadní plavbu tak vytvořit program, který jsem nabízel jak veřejně, tak i na několika školách v okolí mého bydliště. Každý, kdo se zúčastnil jakéhokoliv z mých vystoupení, tím podpořil mou plavbu. Bylo velice těžké všechno v krátké době zorganizovat, proto velké díky patří všem, kteří to pochopili a vyšli mi vstříc.
První vystoupení bylo v Trhových Svinech, kde se organizace chopil Pepa Prokop. Šlo hlavně o premiéru úvodního filmu v jeho rodném městě, při čemž toto vystoupení posloužilo i na podporu výroby filmu. Koncem ledna následoval LETOHRAD, celému městu a opět i panu starostovi patří opravdu VELKÉ DÍKY. Sál KD byl totiž zcela zaplněný a všechna místa vyprodána.
Jsem opravdu hrdý, že mohu na své plavbě reprezentovat naše město Letohrad, kde je tolik skvělých lidí a přátel, kteří mě přišli podpořit ve správnou chvíli. Velké díky patří také mé rodině, konkrétně i mému strýčkovi Vladimíru Zamazalovi, který se chopil ozvučení na většině mých vystoupení a mé tetičce Janě Zamazalové, která mi poskytla keramické lodičky též k podpoře projektu. Lodičky jsou už velice známé a rozdával jsem je na různých místech naší zeměkoule od začátku mé plavby.
7. února jsem se zúčastnil srazu jachtařů České republiky, jako už poněkolikáté, kde jsem dostal prostor přednášet. V půlce února následovalo hlavní město Praha, kde se organizace i propagace chopil Jarda Foršt z redakce KRÁSA JACHTINGU, která se zajímá o mé plavby i články od samého začátku. Pomohli mi už v několika těžkých situacích, zaplatili mi nový fotoaparát Canon v Pacifiku a i tentokrát se rozhodli zajistit i zafinancovat prostory, zvuk i propagační materiály jako jsou plakáty a pozvánky ke všem mým vystoupením. Sál byl opět plný a atmosféra úžasná. Hostem večera se stal i Jiří Brožek, který nám představil krátký film Brandaris Race. Jako zakladatel Sailing Clubu se rozhodl mě finančně pomoci v zakoupení záchranného ostrůvku a v koupi satelitního telefonu.
Koncem února, těsně před mým návratem na loď, bylo poslední veřejné vystoupení ve městě ŽAMBERK. Zde patří velké díky patří i Danielu Kubelkovi, řediteli FIDIKA, který mi pomohl jak s propagací tohoto vystoupení, tak mi vyšel vstříc s cenou pronájmu.
Uskutečnil jsem také několik vystoupení po školách pro žáky různých věkových kategorií. Chtěl bych moc poděkovat vedení všech škol, které mi to v době prázdnin a lyžařských kurzů umožnily. Patří mezi ně SOS a SOU automobilní Ústí nad Orlicí, ZŠ U Dvora a Komenského Letohrad, Klášterec nad Orlicí, Horní Čermná, Dolní Dobrouč, Lanškrounské základní školy, kde se organizace chopil můj kamarád a jachtař Josef Hajzler a gymnázium Žamberk, ZŠ a zámecké učiliště.
Byl jsem také pozván do Českého rozhlasu Praha do pořadu Casablanca a natočili jsme další rozhovor s Františkem Mifkem pro Český rozhlas Hradec Králové. A také jsem si opět mohl nechat zkontrolovat zuby.
Díky všem těmto aktivitám jsem byl schopný vrátit zapůjčené peníze a pustit se do pokračování své osamělé plavby kolem světa v roce 2015.
Ještě bych chtěl jmenovitě poděkovat dalším dobrým duším, které mě nezištně na mé cestě podpořily. Je to:
Kamil Kolesa z projektu www.windguru.cz , který se mi rozhodl poskytnout dvě kamery Go pro Hero. Rek Matouš, který mě obdaroval starším autopilotem na pinu. Také Martin Kačena, majitel “ Hospůdka a Penzion Imrvere“ – Žamberk, který se rozhodl zaplatit mi stabilizátor kamery pro kvalitnější pořízení video záznamů. Díky jeho zájmu o mou plavbu a pochopení možného dalšího finančního nedostatku se rozhodl v případě nutnosti poskytnou finanční obnosy na „přežití a jídlo“ v podobě půjčky po dobu plavby do míst, kde si už budu moct přivydělat a částky vrátit.
V březnu 2015 jsem se vrátil opět na loď s tím, že se budu snažit pokračovat. Z důvodu nutných příprav, oprav a s tím spojenými výdaji jsem se musel vzdát všech možných výletů spojených s objevováním krás Nového Zélandu. Bylo tu také velmi špatné počasí. Mířil sem hurikán PAM, který zdemoloval ostrovy Vanuatu.
Momentálně jsem se svou lodí v suchém doku, kde ji připravuji na další plavbu. Dostala nový nátěr jak po bocích, které byly už hodně poškozené, tak i pod vodoryskou. Podařilo se mi sehnat jiné solární panely a zakoupil jsem si úspornou ledničku pro lepší uchování potravin. Plánuji pořídit alespoň jednu novou vysokokapacitní baterii, několik metrů kotevního řetěz a stále se snažím sehnat jinou hlavní plachtu. Také jsem musel nechat opravit mou navigaci na iPadu. Dále musím ještě vyměnit oleje jak v motorech, tak i v generátoru, přebrat nářadí i náhradní díly a tak dále a tak dále. Je toho ještě hodně a já moc děkuji všem, kteří jsou tu teď kolem mě a umí mi pomoci a třeba i poradí.
Co všechno konkrétně zahrnovala příprava na plavbu dál kolem technického stavu, osobních příprav i nutných zásob potravin, kudy se přesně vydám, o tom se zmíním hned v následujícím článku, kdy už budu i já sám vědět více.
Moc DĚKUJI opravdu všem, kteří mi jakkoliv pomohli, a dále všem, kteří stále fandí, drží pěsti a umí třeba i jen povzbudit.
Když vše dobře půjde, má plavba bude v tomto roce směřovat opět do království Tonga, pak na Fiji, Vanuatu a dále indickým oceánem přes Madagaskar do jižní Afriky do Kapského města, kde bych měl strávit Vánoce, a poté přes Atlantický oceán do Karibiku. Čeká nás s Alyi více jak 15 000 NM, na které je potřeba se dobře připravit.
Moc Vás všechny zdravím a přeju krásné jarní dny!
KPT. Martin Doleček, 25. 4. 2015, Nový Zéland