Mooring – noční můra

MANÉVROVÁNÍ V MARINÁCH S MURINGOVÝM LANEM

Většina českých jachtařů je s muringovými marinami dobře obeznámena a mnozí si mariny s jinými způsoby vyvázání ani neumějí představit. Platí to především pro nováčky, neboť zápočtové plavby, které jsou pro získání průkazu osobní způsobilosti „C“ povinné, česká školicí střediska prakticky nikde jinde než v Chorvatsku neorganizují. A dalmatské pobřeží, kde jiné mariny neexistují, je cílem drtivé většiny českých jachtařů, kteří opět z muringových marin vyplouvají na pronajatých lodích. Také naprostá většina regat organizovaných českými subjekty, včetně MR v námořním jachtingu, má základnu v některé z chorvatských, tedy muringových marin. Nicméně není pravda, že jiné mariny na Jadranu nenajdete. Možná vás to překvapí, ale v mělkém Terstském zálivu s písečným či bahnitým dnem, avšak s rozdílem hladin mezi odlivem a přílivem větším než metr, naleznete mariny kůlové.

Základní manévr

Je třeba předeslat, že do stání v muringových marinách se zpravidla zaplouvá zádí napřed, tedy couváním. Za klidného počasí se jediným větším problémem může stát omezená schopnost couvání konkrétní lodě. To byl i případ Oysteru 39 Freelord, s nímž jsem na Jadranu plachtil v letech 1997–2000. Při couvání uhýbala záď vlivem reakčního momentu vrtule na levobok (z pohledu kormidelníka stojícího čelem k zádi doprava) tak zběsile, že se přímý směr nedal udržet a loď někdy nechytila stopu ani po desítkách metrů. Vymyslel jsem tedy způsob přibližování jakýmisi „krabími přískoky“. Najížděl jsem zádí co nejblíže k vyhrazenému stání, stočil se do jeho osy a vyložil kormidlo úplně na levobok. Poté jsem zařadil zpátečku, načež záď okamžitě začala utíkat, ale přesto loď  couvala. Když měla alespoň nějakou rychlost, přeřadil jsem na dopředný chod a přidal plyn. Odchýlený vrtulový proud (a reakční moment obráceného směru) záď posunul vlevo (z pohledu kormidelníka), přičemž setrvačnost nedovolila, aby se loď začala okamžitě pohybovat opačným směrem. Než k tomu došlo, byla záď dostatečně posunuta vlevo, takže jsem mohl zase zařadit zpátečku a získat další metr k molu. Jakmile se záď opět nebezpečně stočila vpravo, přeřadil jsem znovu na dopředný chod, abych ji srovnal, a tak stále dokola, než jsem se „krabími přískoky“ konečně dostal k molu. Chorvatští asistenti se při pohledu na moje počínání chytali za hlavu a neustále mi ukazovali, abych přeložil kormidlo na druhou stranu, neboť znali jen moderní laminátové jachty, kde je couvání v drtivé většině případů bezproblémové.

Jestliže spatříte v Chorvatsku námořní plachetnice, které jsou v marinách připoutány k molu příděmi, zjistíte, že se obvykle jedná o Seveřany, Dány, Švédy či Angličany, kteří jsou z kůlových marin zvyklí přirážet přídí a couvání jim příliš nevoní. Mají k tomu vybavené lodě, nejčastěji nerezovými žebříky, které je možno zavěsit na přední koš, takže jim vystupování přes příď nevadí.

Součástí marin s kruhovým uspořádáním je jakési náměstíčko, do něhož ústí uličky mezi moly. Toto náměstíčko slouží jako manévrovací prostor a takto je uspořádána marina například Zlatna Luka v Sukošanu. Jiné mají řadové uspořádání a tam slouží jako manévrový prostor širší pasáž před moly tvořícími hřeben, obvykle se jedná o část řeky nebo průlivu, jak tomu je v případě ACI mariny Trogir. V tomto prostoru se musíte rozhodnout mezi dvěma možnostmi dalšího postupu – buď se již zde otočit zádí do uličky, do níž ukazuje asistent na mole, zacouvat do ní a za chodu se vytočit zádí do určeného stání – nebo vplout do uličky přídí, zaplout za ukázané stání, zařadit zpátečku, kousek zacouvat zpět a stočit záď do stání z opačné strany. Za bezvětří nebo slabého větru, v dostatečně široké uličce a u stání, které není úplně na konci u nábřeží, je lhostejné, který postup zvolíte. Osobně raději začínám s couváním již do uličky, neboť loď určitě chytí stopu a máte čas si zvyknout, jak je při couvání citlivá na kormidlo a jak na ně reaguje. Navíc vás nezaskočí situace, kdy je stání až téměř na konci uličky, tedy na kraji mola, kde už nemusí být potřebný prostor na nutné vytočení, pokud byste zaplouvali přídí, nebo také dostatečná hloubka. Máte-li však přehled o situaci a rozmyšleno, jak budete couvat ke stání zpět, klidně zamiřte do uličky přídí.

Z hlediska kormidlování je nejdůležitějším okamžikem zatáčení do stání zádí k molu. Nikdy nepouštějte kormidlo do velké výchylky a najíždějte do stání pokud možno širokým obloukem. Z toho vyplývá, že v uličce se držíte na opačném okraji, než na kterém leží vaše stání. Ale nesmíte to přehnat a plout bokem těsně kolem míst, kde se muringová lana noří do vody. Pod stejným úhlem totiž pokračují i pod vaši loď a vy byste o ně mohli zavadit kýlem.

Chce to trošku kvalifikovaného odhadu, abyste věděli, v kterém okamžiku máte zahájit stáčení, abyste nebyli vyneseni mimo přidělené stání, nebo naopak zjistili, že vám to do něho nevychází. Buď můžete zatáčku více utáhnout, nebo naopak povolit. Opět je dobré během zatáčení vyřadit na neutrál, a teprve když záď míří k molu, manévr dotáhnout krátkým zařazením zpátečky a následným krátkým dopředným záběrem, kterým loď stopnete zádí asi půl metru od mola.

Nyní následuje úkon, jímž se muringová marina liší od všech ostatních. A to je podání muringového lana, které provede asistent na mole. Již při zatáčení do stání je vyzvedne ze dna a napne tak, aby se nad hladinu vynořilo silné muringové lano a ne pouze tenká pomocná šňůra, kterou je uvázáno k molu. Takže vlastně couváte podle něho a máte ho buď po pravoboku nebo po levoboku, podle toho, které stání na vás vyšlo nebo – pokud má stání dvě muringová lana – které napadlo asistenta napnout jako první.

Tím se dostáváme k tomu, co je třeba před zaplutím do muringové mariny – a vůbec do každé mariny – bezpodmínečně udělat, tj. přidělit každému členu posádky konkrétní úkol během přístavního manévru. Opět platí, že obsluha záďového manévrového stanoviště má na starosti záďová vyvazovací lana, posádka středolodí fendry a obsluha přídě převzetí muringového lana. Pro tento úkol vyberte z posádky někoho obratného, kdo se dokáže rychle pohybovat po lodi a má již zkušenosti. Tento člověk musí přejít s lodním hákem v ruce na tu stranu kokpitu, kde asistent vyzdvihl muringové lano z vody, a v okamžiku, kdy stopnete, je musí nabrat na lodní hák, vzít do rukou, jít na příď a současně po něm ručkovat tak, aby lano směrem k přídi bylo napnuté a směrem k zádi volné. Jinými slovy, měl by při přecházení na příď lano neustále táhnout k sobě, jako by chtěl loď odtáhnout od mola zpět do uličky – a přitom postupovat co nejrychleji. Za bezvětří není tento postup tak důležitý, ale uvědomte si, že za silného bočního větru bude tah za muringové lano při jeho přenášení dopředu jediným prostředkem, který bude držet příď vaší lodě proti větru.

Postup asistenta na mole je následující: přesvědčí se, že pověřený člen vaší posádky převzal muringové lano a jde s ním na příď, a pak si od vás nebo od obsluhy zádě vyžádá jedno po druhém záďová vyvazovací lana. Napřed je třeba hodit na molo lano na té straně, kde právě asistent stojí, on jím obhodí příslušný vazák na mole a lano podá nebo hodí zpět na loď, kde ho můžete upevnit na záďový vazák. Následně si vyžádá druhé lano a po obhození vazáku nebo po provlečení kruhem na mole je taktéž vrátí na loď. Mezitím by měla mít obsluha přídě již muringové lano uvázané na příďovém vazáku na té straně, po níž bylo lano taženo.

Máte tedy loď fixovanou třemi lany, dvěma záďovými a muringovým.

Tím ale není ještě přistávací manévr ukončen. Je třeba všechna lana doladit tak, aby muringové lano bylo napnuto co nejsilněji a vzdálenost zádě od mola nebyla větší než délka vaší přístavní lávky (pasarely) s nutnými přesahy. Není však dobré stát tak, že okraj zrcadla bude 10 cm od mola, jelikož při zesílení větru od přídě a při poklesu hladiny za odlivu (stačí 30 cm) hrozí, že se muringové lano uvolní a vaše loď začne choulostivou hranou zrcadla narážet do mola.

V praxi se postupuje tak, že při vzdálenosti zrcadla asi metr od mola se muringové lano dobere natvrdo, a to dvěma nebo více páry rukou. Pak se posádka přemístí na záď, kde pumpováním dotáhne natvrdo i záďová vyvazovací lana, aby se záď přiblížila na necelý půl metr k molu. Může se vám stát – tak jako mně několikrát, že příliš napnutá lana v noci tak vrzala, že se nedalo spát. Pak je nejlepší nelenit a jít záďová vyvazovací lana trochu povolit.

Zopakujeme si ještě jednou celý postup.

1. Ještě před marinou vyvažte fendry a nachystejte si záďová vyvazovací lana. Rozdělejte panenky, pokud jsou v nich lana na záďovém koši zavěšena, protáhněte je zvenku kolem trubek koše, popřípadě kolem vzpěr bimini, přerovnejte do volných smyček a uložte na lavičky před kormidelním stojanem nebo tam, odkud je může obsluha záďového manévrového stanoviště snadno vzít a hodit na molo. Podívejte se, zda máte po ruce lodní hák, a určete člena posádky, který bude přebírat muringové lano.
2. Po těchto přípravách můžete zamířit do mariny a čekat, než vám asistent ukáže, ke kterému molu máte zamířit a které stání pro vás vybral. To druhé nemusí být hned jasné, nicméně podle toho, kde asistent stojí, můžete odhadnout, jak hluboko v uličce se stání nachází, zda je po větru nebo proti větru. Podle toho si rozvažte, jestli už do uličky budete couvat, nebo se vytočíte až za stáním.
3. Jestliže se rozhodnete pro jistější couvání, informujte o tom posádku a začněte do uličky couvat takovou rychlostí, aby se loď dala spolehlivě kormidlovat, zhruba kolem dvou uzlů, což odpovídá pomalejší chůzi. Nepouštějte kormidlo do velkých výchylek a držte se na opačné straně uličky, než je určené stání.
4. Jakmile uvidíte na mole asistenta, který zvedá nebo již zvedl muringové lano, odhadněte místo, kde musíte začít zatáčet, aby vás oblouk vynesl do určeného stání. Stáčejte loď širším obloukem, s vyřazením rychlosti, a teprve když je kolmo k molu a směřuje k němu podél muringového lana, můžete přibližování dotáhnout zařazením zpětného chodu a poté loď stopnout asi metr od mola krátkým zařazením dopředného chodu.
5. Posádka musí vědět, co má dělat, a to prakticky již bez povelů. Jakmile loď stojí, určený člen vyloví muringové lano lodním hákem a postupuje s ním kolem zábradlí na příď. Přitom je musí dobírat. Asistent obvykle sleduje, zda s muringovým lanem zacházíte správně, a pak vás vyzve, abyste mu postupně hodili nebo podali záďová vyvazovací lana. Obhodí jimi vazáky na mole a vrátí je na loď, abyste je mohli po patřičném dotažení zajistit na záďových vazácích.
6. V této chvíli by již mělo být upevněno i muringové lano na jednom z příďových vazáků a vaším hlavním úkolem je v téhle fázi hlídat, aby choulostivá hrana zrcadla neudeřila do mola.
7. Po vyvázání lan zkontrolujete postavení lodě, všechna lana znovu dotáhnete a vyladíte tak, aby zrcadlo bylo asi půl metru od mola. Potom zkontrolujte fendry, zda nebyly oděrkami nebo fendry sousedních lodí vytlačeny z mezer mezi trupy a zda jsou boky vaší lodě a boky sousedů dobře chráněny. V případě potřeby svoje fendry přemístěte na kritická místa. Pak teprve je manévr dokončen a můžete si dát v kokpitu pivo.

V některých chorvatských marinách má každé stání dvě muringová lana. Jestliže jste zapluli do takto vybavené mariny, podá vám asistent nakonec z opačného boku druhé muringové lano, které dotáhnete na druhý příďový vazák. Je-li na straně, kde muringové lano nemáte, prázdné stání a z předpovědi počasí víte, že má v noci udeřit silný vítr od přídě, který bude tlačit záď vaší lodě na molo, neváhejte a to muringové lano z vedlejšího stání si „půjčete“. Takto jsem si počínal v ACI marině Palmižana na ostrůvku Sv. Klement naproti Hvaru, poněvadž jsem věděl, že v noci má přijít bouřková fronta se silným větrem jihovýchodních směrů, a příď naší lodě na východ směřovala.

Další věcí, které se musíte vyvarovat, je navinutí muringového lana, respektive jeho pomocné šňůry na lodní vrtuli. Asistenti jsou si této možnosti dobře vědomi, a když se blížíte k molu, napínají muringové lano šikmo od vaší zádě. Proto je nutné je lovit lodním hákem. Někdy vám dokonce budou přikazovat, abyste v poslední fázi přibližování vyřadili na neutrál, a zastaví vás tak, že se opřou do vašeho záďového koše.

Někdy však takovou nepříjemnost, jako je lano namotané na vrtuli, zaviní právě asistent. Stalo se mi to v ACI marině Milna ještě v minulém století s Freelordem. Jak jsem již uvedl, zacouvat s ním do stání vůbec nebylo jednoduché a toho dne válo jugo. Naštěstí mi asistent, takový mladík, ukázal do stání na závětrné straně mola, takže jsem do něho couval proti větru, který mi pomohl svéhlavého Freelorda stabilizovat. Všechno šlo hladce až do okamžiku, kdy asistent nečekaně přešel na mole z levé strany na pravou a začal zvedat jiné muringové lano než to, s nímž jsem při přibližování kalkuloval. Vyřadit se nedalo, vítr by mě okamžitě od mola odnesl. Stalo se, co se stát muselo, muringové lano, respektive jeho pomocná šňůra se navinula vrtuli, zablokovala ji a sama se přetrhla. Freelord zůstal viset na pomocné šňůře, zatímco mladík na mole se začal rozčilovat a vykřikovat, kdo to spraví. Netušil, že mám na palubě profesora tělocviku z Prostějova, vynikajícího plavce a potápěče, absolventa závodu Železný muž, který si bleskově nasadil masku se šnorchlem, skočil do vody, za deset vteřin se vynořil a stručně oznámil, že vrtule je volná a muring navázán. Zbytek manévru již proběhl bez nehod, a když jsem o tom později přemýšlel, dospěl jsem k názoru, že dotyčný mladík byl asi sezónní brigádník, který v podávání muringového lana neměl praxi.

U partnerských dvojic bývá ještě další problém. Ženám se dost oškliví sahat na kluzké a špinavé věci a muringové lano, zarostlé řasami a pokryté různými nasedlými živočichy, jim připadá obzvlášť odporné. Stalo se mi, když nezbylo nic jiného než pověřit vytahováním muringu ženu, že sice lano šikovně lodním hákem vylovila, ale pak váhala vzít je do ruky, což uprostřed přistávání není dobrý nápad. Pro takový případ si vezměte na loď několik párů zahradnických rukavic, které by ostatně měli používat i drsní muži, aby se chránili před pořezáním o ostré hrany malých mušliček, jež bývají přisedlé i na muringových lanech. Sám jsem si tak jednou ruce pořezal a od té doby dbám na to, aby měla obsluha muringového lana pracovní rukavice.

Stejně banální se může jevit rada, abyste se v uličce drželi protilehlé strany a měli tak dostatek prostoru k najetí a stočení zádě do stání. Pozoroval jsem mnoho jachtařů, kteří se z nějakých záhadných důvodů drželi té strany, na níž leželo určené stání, a pochopitelně loď nedokázali vytočit, takže museli vyjet ven z uličky a najíždět znovu.

Může se stát, že loď po vyvázání stojí trochu šikmo nebo se jedním bokem opírá o vedlejší loď s takovou silou, že fendry jsou placaté namísto kulaté, zatímco na druhé straně je půl metru široká mezera. Dobrá námořnická praxe říká, že to tak nemůžete nechat, i když spousta jachtařů nad tím mávne rukou. Musíte loď správně vycentrovat, přičemž můžete postupovat dvěma způsoby anebo je zkombinovat. Především převažte záď. Pro záďové vyvazovací lano najděte na mole jiný vazák, dále od lodi, pro opačné záďové lano pak vazák, který leží blíže. Druhý způsob spočívá v tom, že přehodíte muringové lano na opačnou stranu přídě, což výrazně posune příď do strany, nejméně o půl metru. Před vyplutím však nesmíte zapomenout vrátit muringové lano na původní stranu, neboť jinak by vedlo šikmo pode dnem a téměř jistě by se namotalo do vrtule.

Odplutí

Při odplouvání se postupuje v obráceném pořadí. Rozmístíte posádku na manévrová stanoviště, hlavně na příď a záď. U malých posádek, např. u partnerských párů, má žena na přídi za úkol uvolnit muringové lano, zatímco muž u kormidla si uspořádá záďová vyvazovací lana, aby je mohl uvolnit sám. Nic ale nebrání tomu, aby to bylo naopak, je-li zkušenějším kormidelníkem žena.

Před odplutím nezapomeňte svinout elektrický kabel, hadici na vodu a uklidit lodní lávku. Několikrát jsem viděl, jak se za odplouvající jachtou napíná zapomenutý elektrický kabel. Pamatujte si tyto tři věci jako svatou trojici a radši se dvakrát ujistěte, že je všechno odpojeno a uloženo.

Za bezvětří či slabého větru je odplouvání velmi snadné, prakticky současně uvolníte muringové lano a záďová vyvazovací lana. Vane-li vítr od mola (do zádě), můžete muringové lano uvolnit s předstihem, tlak větru zajistí, abyste zádí nevrazili do mola. Tento postup je dokonce žádoucí, protože po uvolnění muringového lana musíte několik sekund počkat, až lano spadne na dno, a tím se vyloučí riziko, že se namotá na vrtuli. Proto je nutné, aby vám obsluha přídě hlásila uvolnění lana, respektive oznámila, že už padlo na dno. Na průzračném Jadranu vidíte na dno i v marině, takže se to dá poznat.

Z výše uvedeného vyplývá, že při opačném směru větru, tedy do přídě, byste neměli napřed uvolnit záďová vyvazovací lana a nechat se muringem „vytáhnout“ ze stání. Sice to láká, ale musíte myslet na druhý konec muringového lana, který vede na molo, a na zbytek lana doposud volně visící ve vodě podél boku vaší lodě. Jestliže byste se nechali vytáhnout do uličky tahem muringového lana, část vedoucí k molu by se napnula a zvedla k hladině do blízkosti vrtule. Pravděpodobnost, že si touto částí lana nebo pomocnou šňůrou zablokujete vrtuli a šňůru utrhnete od mola, je značná. Záďová vyvazovací lana můžete uvolnit jen s velmi malým předstihem a pak vyčkat, až muringové lano padne ke dnu.

Teprve pak můžete zařadit dopředný chod a začít se pomalu vysunovat ze stání. Obsluha středolodí by měla kontrolovat fendry, zda procházejí mezi fendry sousedních lodí a nezachytily se. Pokud ano, automaticky je uvolní. Vy se mezitím musíte soustředit na vytočení lodě do uličky – dávat pozor, abyste nenajeli do muringových lan lodí stojících naproti a uhýbající zádí neodřeli sousední loď na vnější straně. S menšími námořními plachetnicemi do 36 stop pravděpodobně nebudete mít žádné potíže, avšak s loděmi nad 46 stop by se mohly vyskytnout. Buď si pomůžete příčným pohonem v přídi (který má už většina novějších lodí), nebo se musíte vytočit nadvakrát, což je za bezvětří nebo slabého větru možné.

Vytočíte se, jak jen to půjde, a když bude příď téměř mezi muringovými lany naproti parkujících lodí, zařadíte zpátečku a loď stopnete. Teprve pak přeložíte kormidlo a zařadíte zpátečku. Musíte bedlivě sledovat, kam vám směřuje záď, abyste nenajeli do muringových lan lodí vyvázaných na vašem původním mole. Mějte na paměti, že zádí, kde je kormidelní list a vrtule, se nemůžete přiblížit tak blízko jako „hladkou“ přídí. Obvykle bude stačit zacouvat pár metrů, abyste se po opětovném zařazení dopředného chodu a přeložení kormidla bezpečně do uličky vytočili.

Nicméně dokonce za naprostého bezvětří se můžete dostat do problémů i v Chorvatsku a v tak idylickém místě, jako je Trogir. Stalo se mi to někdy po roce 2000, kdy mě kamarádi nejachtaři, požádali, abych jim ukázal, jak vypadá jadranská dovolená na plachetnici. Jednalo se o klasickou týdenní rekreaci s hojným kotvením v zátokách a koupáním. S pronajatou šestatřicítkou jsme se stavili také v Trogiru a vyvázali se v ACI marině. Když jsme se druhý den ráno chystali odrazit, požádal mě jeden z nováčků, mimochodem zakladatel veleúspěšného serveru na internetu, který na svém studentském nápadu vydělal mnoho milionů korun, že by to rád zkusil. Vůbec nefoukalo, takže jsem neměl námitky, byl to šikovný mladík, nejen co se týče podnikání. Zpočátku šlo všechno hladce, uvolnili jsme záďová vyvazovací lana, nechali muringové lano padnout na dno a loď zamířila ven ze stání. Nepředpokládal jsem, že novopečený kormidelník, snad z obavy, aby nenarazil do protější řady lodí, tak záhy zabočí do uličky. Když  loď srovnal do její osy a neodvratně jsme se blížili bokem k přednímu koši lodě v sousedním stání, a hlavně ke kotvě, která trčela výhružně z držáku dopředu, uvědomil jsem si, že ve hře jsou ještě jiné síly. Snášel nás proud, na který jsem zapomněl dychtivého nováčka upozornit. Nezbylo než paďourským způsobem loď odtlačit, což se spojenými silami posádky povedlo, aniž došlo k nějaké škodě jak na naší lodi, tak na té sousední. Měli jsme štěstí, že se náš kýl hladce přesmekl po muringových lanech vyvázaných lodí a neuvázli jsme.

Od té doby si na proudy v úžině mezi ostrovem Čiovo a starým Trogirem, jež proudí i marinou, dávám pozor a před odražením od mola si vždy zkontroluji, jestli se nevyskytují a kterým směrem proudí.

Autorem textu je František Novotný, ukázka z knihy Za kormidlem v marině (IFP Publishing 2015).