Jeden z největších a nejtěžších českých námořních závodů se konal od 11. do 16. dubna v Chorvatsku. Na start se postavilo 38 posádek z České republiky a Slovenska, složených jak ze zkušených jachtařů, tak nadšených amatérů.
Trasa odloženého 21. ročníku Velikonoční regaty, který se měl konat už vloni, ale kvůli covidu se neuskutečnil, vede tradičně do Dubrovníku a zpět. Jenže počasí, Neptun i charterová firma, která dodává lodě, byli proti. První etapa musela být předčasně ukončena v marině Palmižana u ostrova Hvar.
Již na startu foukalo přes 30 uzlů a posádky vyrazily ostře proti silnému jugu. Předpověď slibovala, že by měl vítr postupně slábnout, ale to se nevyplnilo. Spíše naopak, poryvy dosahovaly až 40 uzlů a mělo to tak zůstat i následující den. Mnohé lodě hlásily technické problémy – praskaly otěže od geny a jezdci na kolejnicích, zasekávalo se rolování hlavních plachet, některé lodě byly bez elektřiny, nešly přístroje… Zejména Bavarie 46 z Mariny Hramina nebyly ve zcela odpovídajícím stavu pro závody, nicméně na obranu charterové společnosti je třeba říct, že vzhledem k situaci s covidem, byla nucena propustit většinu zaměstnanců, a tak servis nemohl být zdaleka takový, na jaký jsme byli zvyklí z předchozích ročníků. Navíc i počasí bylo extrémní, a tak nebylo divu, že některé posádky musely první etapu vzdát a zamířily zpět do Hraminy, do Kremiku nebo Rogoznice.
Charterová firma Marina Hramina doporučila závod přerušit, a tak organizátoři z firmy Akita-Yacht v čele s hlavním rozhodčím Karlem Lukschem postavili náhradní cíl mezi Hvarem a Paklenimi otoky. Tam jako první doplula loď SK HALZA kapitána Michala Konupčíka s Martinem Pospíšilem na kormidle. Na druhém místě skončil tým SEA U SAILING Jana Hirnšala a třetí byl v cíli REDSIDE SAILING TEAM Pavla Bělehrada.
V pondělí se stále za silného juga většina lodí přesunula zpět na Murter, neboť bylo rozhodnuto, že další etapa bude odstartována až ve středu z mariny Hramina. V úterý po silném jugu udeřila ještě silnější bora a přinesla také pořádnou zimu.
Druhá etapa začala ve středu po obědě za slabého větru, který postupně na noc zesílil opět ke 30 uzlům. Lodě pluly s genakry k otočnému bodu – ostrovu Svetac – a pak křižovaly zpět k Primoštěnu a do cíle na Murter. Noc byla větrná a ledová, některé chatrné genakry se v průběhu noci poroučely v cárech na palubu. V cíli byla ve čtvrtek v poledne jako první slovenská posádka Borise Vaňa, druhý doplul Jan Hirnšal se svým týmem a třetí tým DRAGONFLY & ESTETIKDENT Jana Čutky.
V součtu to znamenalo vítězství pro tým SEA U SAILING Jana Hirnšala: „První místo a zároveň hatrick. Děkujeme pořadatelům za pružné změny vzhledem k okolnostem a soupeřům za lidsko-přátelskou rivalitu v závodě i na břehu. S ohledem na Covid restrikce, roční pauzu a neúdržbu lodí, které i v nejlepší kondici nejsou ideálem pro větrné podmínky (v nárazech i 37), které panovaly, je vlastně trochu zázrak doplout na Palmižanu. Nedovedu si představit o kolik méně lodí by doplulo ke kontrolním bodu u Korčuly. Druhá rozjížďka na Svetac byla i co do délky velmi důstojnou náhradou se spoustou proměnných k řešení navigátorů. Za tým SEA U SAILING děkuji za výborné zvládnutí výjimečných podmínek a odvahu akci pořádat.“
Druhé místo vybojoval předloňský vítěz REDSIDE SAILING TEAM Pavla Bělehrada. „Díky celé posádce za úžasný výkon, díky všem posádkám za krásné závodění, díky pořadatelům za organizaci, díky všem našim příznivcům za podporu.“
Na třetím místě skončil tým Borise Vaňa, který tvořili pouze čtyři slovenští jachtaři. Mezi smolaře, kteří měli technické problémy, patřili například BENEMEDO Libora Hoška, PGM SAILING TEAM Harryho Löwita ml. nebo tým pětinásobného vítěze Velikonoční regaty Jana Pokorného: „Měli jsme smůlu, naše loď byla opravdu ve špatném stavu. V první etapě odešly všechny přístroje, abychom nahradily několikrát přetržené otěže od geny, vypotřebovali jsme všechna lana, co byla na palubě k dispozici, extrémní zátěž však nemohla vydržet. Navíc se postupně stále více uvolňovala takeláž, i když jsme ji dotahovali. Museli jsme v polovině etapy odstoupit z druhého místa a zamířit do mariny v Kremiku. Ve druhé etapě nás opustil genakr, který byl velmi chatrný a samá záplata. Vydržel tři čtvrtiny plavby k ostrovu Svetac, než se bez varování v tichosti sesenul na palubu. Zbývalo ještě 20 Nm, kdy jsme tak byli jen s genou výrazně pomalejší než naši soupeři.“
Nejstarším účastníkem byl zasloužilý rozhodčí Lubomír Hofmann z týmu Romana Petříka POD PLACHTAMI, nejmladší byla Anna Skořepová z týmu Jana Pokorného.
A jak hodnotí letošní ročník pořadatelé z firmy Akita-Yacht? „Uspořádání letošního ročníku nebylo jednoduché a mělo pro nás několik rozhodujících aspektů. Ten základní byl, zda za situace, která počátkem letošního roku byla jak v ČR, tak v Chorvatsku, bude vůbec možné závod uspořádat. Situace v Chorvatsku se lepšila a u nás zhoršovala. Po vyjednávání s chorvatskou stranou a oslovení všech účastníků jsme se rozhodli, že závod bude. Nechtěli jsme regatu odkládat na později, jelikož jsme se obávali, aby charterové firmy další rok ještě fungovaly a nějaké lodě vůbec byly. Nebyl by to první a bohužel asi ani poslední případ.
Další překážkou bylo cestování, a to hlavně návrat zpět, podmínky se neustále měnily… Další problém byl Dubrovník, který měl zvláštní covidová opatření a nechtěli nás tam, opět to dopadlo dobře, veškerá potřebná razítka nám v Hramině vyřídili a po dlouhém jednání pro nás marinu otevřeli. Nakonec jsme tam stejně nedopluli.
Za posledních sedm ročníků, kdy závod pořádáme, došlo na to, co jsme nikdo nechtěli, a to je předčasné ukončení etapy. Opravdu to nebylo vůbec lehké rozhodnutí, ale vzhledem k předpovědi, apelu z charterovky a stavu lodí jsme se museli velmi rychle rozhodnout a určit náhradní cíl. S odstupem času se vše může hodnotit jinak, ale rozhodnutí musí padnout v tu danou chvíli. Jedinou možností, kam takto početnou flotilu schovat, byla marina Palmižana. Nezbylo tedy nic jiného, než se snažit alespoň druhou etapu udělat co možná nejdelší a jachtařsky a navigačně zajímavou a podle některých reakcí myslíme, že se povedla.
Celý rok jsme měli obavy, zda a v jakém stavu charterovky minulou sezonu přežily. A myslíme, že zcela tomu odpovídal stav lodí, na kterých se samozřejmě podepsal téměř rok stání a nedostatečného servisu. Nechceme tímto nikoho žádným způsobem omlouvat, opravdu to bylo u některých lodí na pováženou, a my doufáme, že se letos situace zlepší a charterovky dají lodě do pořádku. My samozřejmě budeme před dalším ročníkem apelovat, aby lodě před závodem byly lépe připravené. Děkujeme všem za účast, kameramanům za příjemnou spolupráci, posádkám doprovodných lodí i hlavnímu rozhodčímu Karlu Lukschovi za pomoc, Tomášovi Strakovi za zprostředkování sledování lodí na SeeSea, sponzorům závodu, generálnímu partnerovi společnosti Helly Hansen, nakladatelství IFP Publishing a provozovateli portálu Krása jachtingu, výrobci lan společnosti Yachting Ropes by LANEX, časopisu YACHT a portálu Lodní noviny.
Velikonoční regata 2020/21 je za námi, všichni se již těší na 22. ročník závodu, který se pojede na jaře 2022. Více informací a kompletní výsledky na www.velikonocniregata.cz.
Pokud byste chtěli zažít podobný offshore závod ještě letos na podzim pořádá Akita Yacht Palagruža Cup, což je komorní závod nebo spíše společná plavba na známý ostrov Palagruža a zpět. A pokud byste si chtěli opravdu zazávodit, Český svaz jachtingu ve spolupráci s firmou Seawolf připravil v termínu 16.–22. října Czech Sailing Grand Prix 2021 – Seawolfcup Adventure, který má ambice se stát největší českou ORC regatou a získat status Mistrovství české republiky. Více informací a přihlášky na www.seawolfcup.cz
Tisková správa: Eva Skořepová, PR manažerka Českého svazu jachtingu