Stání na bóji může být, a velmi často je, pohodová záležitost. Drží to dobře, loď se točí na minimálním poloměru, kapitán se v klidu vyspí – a to je prostě fajn. Jenže – není to pocit falešného bezpečí? Drží ty bóje vůbec? A tady to zaačíná být zajímavé. Když jsou bóje nové a nájemce se o ně dobře stará, není důvod, aby dobře nedržely. Ale jak to má chudák kapitán vědět?
Letos dubnu jsme se Skipřenkou brázdili Jadran a za docela silného juga (20 uzlů, v nárazech možný 30 uzlů) jsme chytali bójku v zátoce Potkučina na Kakanu. Ve dvou lidech fajn zábava, takže jsme se trochu zapotili. Byla to ta černá velká bóje vzbuzující důvěru, (jak jsem posléze zjistil, je z takového tenkého plastu), vypadala nově. Když jsme se s ní konečně doprali, koukám, že bar je nějak blíž než byl, když jsme na tu bóji zajížděli. O hodně blíž! Naštěstí vítr se stáčel podél pobřeží, takže nás nehnal přímo na pláž. Pořádně ve mě hrklo – my tu bóji vesele vlekli! Než jsme si toho při jejím uvazování stihli všimnout, potáhli jsme ji bratru o 150 metrů! No fuj tedy. Takže odvázat a najít jinou. Ta už držela dobře.
Dá se to zjistit dopředu? Prakticky nedá. Když to dovoluje počasí, ke každém bójce si vždycky zaplavu a potopím se, abych zhodnotil její stav, stav lana a stav bloku na dně moře. Ale to není možné pokaždé a také se to špatně hodnotí…
Pamatujte ale, že za stav bóje nenese nájemce žádnou odpovědnost, aslespoň vzhledem k vám jako ke kapitánovi. Respektive jinak – pokud odplujete v noci i s bójkou a skončíte na pláži, vždy je to kapitánova vina. Je kapitánovou povinností postarat se o loď tak, aby se jí a posádce nic nestalo. Neměl tedy stát na vadné bójce. Jistě, můžete se posléze soudit, ale buďme realisté, moc šancí mít nejspíš na Balkáně nebudete.
A to je důvod, proč si v divokém počasí i na bóji zapínám kotevní alarm a před spaním se pomodlím, aby bójky všech okolostojících lodí byly v pořádku. Inu kapitán, ten tvrdej chleba má…