Tak pro letošek máme Ochechuli zase na vodě. Kdo spouštíte loď na skluzu u Slapské přehrady tak víte, že tam občas bývá plno a taky že tam mám přednost traktor převážející lodě přes přehradu tam a nazpátek. Respektive traktor má vyhrazené hodiny a ve zbytku času se tam tísní nebozí jachtaři se svými přívěsy a loděmi.
Takže jsme to letos vzali hopem po usouzení, že hladina už dolů výrazně nepůjde, jsme Ochehuli hodili na vodu už 20.4. v sobotu a to v sedm ráno. A pršelo, jen se lilo. A i zima byla. A můžu říct, že tam za a) nikdo nebyl a za b) traktor ještě nevozí. Začne vozit až od 1. května a do té doby je brána otevřená a loď se dá spustit bez časového omezení.
Samotná akce neproběhla úplně hladce a to díky mé vynalézavosti. Vzhledem k tomu, že má Ochechule kýl, musíme ji spustit hodně daleko a hluboko do vody. Autem s vozíkem napřímo to nejde a tak jí spouštíme na laně uvázaném za autem, které tak stojí bezpečně daleko od vody. Letos jsem to chtěl vylepšit a spouště vozík na laně, které budu brzdit obtočené kolem koule na stojícím autě. No. Jak praví klasik. Nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré. Dvě otočky kolem koule zažného zařízení třely moc, jedna otočka strašně cukala, a když jsem tedy obtočil lano jen na půl otočky, rozjel se vozík dolů značně rychle a začal brát šmejra směrem do řeky přesně na ten podvodní zlom, který tam místní znají. (jednou jsme tam málem vozík utopili). Samozřejmě jsem neměl rukavice. Rozjetý vozík s Ochechulí a Terkou na palubě jsem brzdil zběsilým ručkováním a snahou o řízený prokluz, aby mi to totálně nespálilo ruce. No. Nakonec to dopadlo dobře, ale museli jsme loď z vody znovu vytáhnout a spustit autem pomalu, jako obvykle.
Takže opatrně s těmi novotami!
Dál už se nic nečekaného nestalo, kromě zaseklého sklápění kormidla, které jsme vyřešili hravě a sezóna tak mohla začít. Sláva ji!