
Nedávno jsem tu někde zmínil, jak mě manželka zkoušela, odkud že je slovo regatta (z benátského jazyka, ze slova rigatare, což znamená „soutěžit“). No a nedala pokoj. Nedávno šla zase kolem a že odkud je slovo dinghy? Že to zní indsky. Tak určitě indsky. Všichni přece – a díky Googlu už i já – vědí, že úředním jazykem v Indii je hindština. Než abych si musel přesunout pracovní stůl, podíval jsem se rovnou na několik jachtařských výrazů, až zase půjde žena kolem… Jinak použitelné i pro případ, že vám na loď přijde etymolog.
Dinghy – „ḍiṅgī“ (डिंगी), což v hindštině označuje malý člun. Do angličtiny bylo slovo převzato v době britské koloniální přítomnosti v Indii v 18.–19. století. A já musím uznat, že žena měla pravdu.
Jachta – Slovo yacht pochází z nizozemského slova jacht – „lov“. V nizozemštině 17. století znamenalo jachtschip doslova „lovecká loď“ – rychlé a lehké plavidlo, které nizozemské námořnictvo používalo k pronásledování pirátů a jiných hrozeb. Později tyto lodě začali používat bohatí jednotlivci pro rekreaci a dopravu, což vedlo k dnešnímu významu slova jako soukromá rekreační jachta. Výraz se dostal do angličtiny v 17. století, zejména poté, co byl anglický král Karel II. v roce 1660 obdarován nizozemskou jachtou jménem Mary od nizozemské vlády. Karel II. si jachting oblíbil a zpopularizoval ho mezi anglickou šlechtou, čímž se slovo yacht začalo spojovat s luxusem a rekreační plavbou.
Kýl – Pochází ze staroanglického slova cēol, staroseverského kjóll nebo starosaského keol a označovalo obecně loď, případně dlouhou loď nebo člun. Je to také jedno z prvních anglických slov, která jsou písemně doložena.
Halsa – je z němčiny, kde rovněž označuje obrat po větru, a pochází ze slova Hals – krk, nebo halsen – otáčet krkem, případně od „krku“ spodního rohu příčné plachty. Kdo byl na La Grace, ví, že oproti otěžím jsou na přední plachtě lana potřebná pro stoupačku – „halže“.
Ré – Obrat proti větru se v němčině nazývá Wende a v angličtině tack, takže na pomoc přicházejí Francouzi: „au près“ [o pʁɛ], doslova: „na blízko“ nebo „blízko větru“, v námořní mluvě: plachtit ostře proti větru. A z toho, eliminací složitých francouzských tónů, vznikne „ré“.
Vant – je z německého Want, a to pochází ze středoněmeckého want – splétané lano, provaz.
Loď – ta je „naše“. Z praslovanského oldji či oldja vzniklo staročeské lodí a později loď.
Kdybyste to chtěli podrobněji, doporučuji tento článek.