U Komiže na Visu se znovu ukázalo, jak rychle se může noční požár na lodi změnit v situaci, kde o všem rozhodují minuty a to, zda má posádka připravenou únikovou cestu. Chorvatský server Morski HR zveřejnil svědectví majitelky 22metrové jachty, která nedávno ve vodách u Komiže zcela vyhořela a potopila se.
Podle jejího popisu posádku probudil v 1:40 ráno oheň na zádi. Na palubě byl její manžel a desetiletý vnuk. Protože se plameny šířily od zádě, jedinou dostupnou cestou ven bylo střešní okno na přídi. Trojice skočila do moře a doplavala k nejbližším rybářským lodím.
„Nepřeji nikomu, aby se ocitl v situaci, v jaké jsme byli my,“ popsala majitelka podle Morski HR. Podle jejích slov byla záchrana posádky i sousedních lodí částečně otázkou náhody: požáru si všimli lidé z přátelské lodi, která byla u nich vyvázaná, protože se členka posádky v noci náhodou probudila a šla na toaletu.
Událost se odehrála u ostrova Svetac, známého také jako Sveti Andrija, zhruba 14 námořních mil od Komiže. Jde o místo, kam pomoc nedorazí během pár minut jako v marině. O to důležitější je, že posádka měla kudy uniknout a v dosahu byly další lodě.
Morski HR uvádí, že loď byla v rodině 22 let a před aktuální sezonou ji kompletně obnovili. Majitelka poděkovala hasičům z Komiže za lidskost, podporu a rychlý zásah. Zároveň se ohradila proti části komentářů na sociálních sítích, které podle ní k rodinné nehodě přistupovaly necitlivě.
Rodina bude podle svého vyjádření řešit i znečištění, které potopení lodi způsobilo, přičemž první zjištění naznačují, že jeho rozsah není velký. Příčina požáru v dostupném článku uvedena není, a proto ji nelze bez dalšího ověření hodnotit.
Co je z toho důležité pro jachtaře
Požár na lodi je téma, o kterém se nepříjemně přemýšlí, ale právě proto se vyplatí mít základní věci vyřešené předem. V noci, po probuzení a v kouři, už posádka nemá čas přemýšlet, kde je druhý únikový otvor, jestli jde otevřít, kde jsou záchranné vesty nebo jak rychle spustit člun.
První praktická otázka zní: kudy z lodi ven, když je zablokovaná běžná cesta? Na větších motorových jachtách i plachetnicích má smysl si hned po nalodění projít nejen hlavní východy, ale také nouzové únikové otvory. Nestačí vědět, že existují – posádka by měla vědět, kde jsou a jak se otevírají. V tomto ohledu jsou na charterových plachetnicích nejlepší příďové kajuty, protože je možné uniknout horní luknou. Záďové kajuty bohužel mají většinou pouze jeden vstup a to dveře ze salonu.
Druhou věcí je včasná detekce. Funkční hlásiče kouře a teploty ve strojovně, obytných prostorech a v místech s elektroinstalací nejsou zbytečný komfort. Naopak mohou být rozdílem mezi časem na organizovaný únik a chaosem, kdy se člověk probudí až ve chvíli, kdy je část lodi už v plamenech.
Stejně důležité jsou hasicí prostředky a jejich dostupnost. Posádka by měla vědět, kde jsou hasicí přístroje, pro jaký typ požáru jsou určené a jak je použít. Všechno tohle by mělo být součástí bezpečnostního briefingu, který skipper provádí na začátku plavby.
Noční kotvení mimo přístav má navíc vlastní rizika. Loď může být daleko od profesionální pomoci, mobilní signál nemusí být samozřejmostí a okolní posádky nemusí hned pochopit, co se děje. Před nocí je proto rozumné mít připravený komunikační postup, nabitý telefon, VHF po ruce a jasné povědomí o poloze.
Zpráva z Komiže je připomenutí, že požární bezpečnost na lodi není formalita při přejímce charteru. Je to část plavby, které se vyplatí věnovat pár minut hned první den – než ji člověk musí poprvé řešit v noci, v kouři a v plamenech. (fuj, děsná představa)
Podobné články
Zdroje
- Morski HR: „NISMO IMALI IZBORA, SKAKALI SMO KROZ KROVNI PROZOR“, Jurica Gašpar, 5. 8. 2026