Prasklý řetěz kormidelního stroje. Co teď?

Kormidelní list je u naprosté většiny charterových (a i normálních) plachetnic ovládaný kormidelním kolem umístěným v kokpitu. Otáčení kormidelního kola je pomocí kormidelního mechanizmu zpřevodované tak, aby vychylovalo kormidelní list na jednu či druhou stranu. Samotný kormidelní mechanismu může být různý, těch způsobů je více. Počínaje mechanickým řešením, přes elektrické až po hydraulické.

Mechanický systém, který je použitý na drtivé většině běžných plachetnic, je tvořen ozubeným kolem, kterým otáčí kormidelní kolo a které je umístěno v kormidelním sloupku. Na toto ozubené kolo je nasazen relativně krátký řetez, který je dále připojen k ocelovým lankům, které jsou přes kladky vedeny k táhlu kormidelního listu.

Nejběžnější řešení – řetěz a lanka ovládají kormidlo přes kladky.
Pohled do útrob kormidelního sloupku. Ozubené kolo, přes který vede řetěz, je dobře rozeznatelné. Samotný řetěz je demontovaný.

Druhý běžný mechanický systém, který je odolnější a považuje se za lepší, je tvořen tyčí umístěnou ve sloupku v jejíž hlavě je ozubené kolo, kterým otáčí pastorek kormidelního kola. Tato tyč je dole spojena přes kloubová spojení s pákou hřídele kormidelního listu.

Ovládání kormidla přes ozubenou tyč a táhla.
Pohled do prostoru pod kormidelním sloupkem. Vlevo konec lesklé kormdelní ozubené tyč s pákou, na ní je přes klouby napojené táhlo, které je již mimo záběr připevněné k páce kormidle.

Ovládání více kormidelních listů, čí spojení více kormidelních kol pak bývá kombinací výše uvedených systémů. Více si zde teď vysvětlovat nemusíme, protože tématem článku je něco jiného.

Velice zajímavá situace na lodi nastane, když kormidlo, a potažmo kormidlování selže. Vlastně by bylo zábavné sledovat, kdyby to ovšem nebyl takový průšvih, do jaké míry není loď bez kormidla schopna rozumné plavby. Nedejbože v těžkém počasí. Proto by každý kapitána nebo skipper (chcete-li) měl mít v záloze postup, jak bude ztrátu kormidlovatelnosti lodě řešit a to jak v případě poruchy kormidlovácího zařízení (= kormidelní list stále máme) nebo v případě ztráty kormidelního listu. Tím druhým jsou více ohroženy sportovne závodní plachenice, jejíchž kormidelní listy jsou ukotveny k trupu pouze na svislém otočném kormidelním hřídeli. Starší a „normálnější“ plachetnice mají kormidelní list ukotvený i na skegu, což značně zvyšuje pravděpodobnost, že ho neztratíte. Koukněte na obrázky.

Kormidlo Gaiy zavěšené na skegu
Kormidlo zavěšené přímo na svém hřídeli.

Většinou každý ví, že pro případ poruchy kormidelního stroje je na každé plachentici umístěna pína, která se nasadí přímo na kormidelní hřídel, tedy přímo na osu otáčení kormidelního listu. Tuhle pínu musí mít každá loď, problémem může být, kde ji najít, když ji potřebujete. Proto se nikdy nezapomeňte od charterového technika ukázat, kde se pína nachází. K poruchám kormidelního stroje nedochází na klidné hladině za letního slunce, ale většinou se systém poroučí v náročnějších podmínkách, kdy je stresu dost, takže si ho ještě nepřidělávejte zoufalým přerovnáváním bakist na metrových vlnách.

Nicméně každý, kdo kdy držel tuhle „emergency“ pínu v ruce, se minimálně překvapeně zarazí. Ta píne je totiž strašně krátká. Alespon všechny, co jsem kdy viděl, měly tu kormidlovací část, tedy tu, které se zoufale při kormidlování bude držet posádka, strašně krátkou. A co znamená z fyziky „krátká páka“? No jasně – hodně síly. Takže se vám klidně může stát, že to v těžkých podmínkách neukormidlujete, případně budete muset sestavit nějakou delší páku.

Ale ne vždy.

A tím se dostávám k meritu článku. Zapamatujte si. Pokud dojde u lodi k poruše kormidelního stroje, typicky tedy k přetržení kormidelního řetězu, lanka, vypadnutí kladky, nemusíte většinou hned nasazovat záložní pínu. Můžete s výhodou použít autopilota.

Troufám si říct, že 100% charterových plachetnic má autopilota, který je ukrytý v podpalubí v prostoru na zádi. Autopilot je vlastně dlouhé táhlo v pouzdru, které se z tohoto pouzdra vysunuje nebo naopak zasunuje podle pokynů řídící elektroniky. Toto táhlo je napojeno přímo na kormidlo mimo kormidelní mechanismus. To znamená, že když dojde k poruše kormidelního mechanismu, funkční autopilot dál v pohodě kormidluje podle zadaného kurzu. Takže vám stačí sedět v kokpitu a na ovládacím panelu autopilotu šipkami nahoru a dolů zadávat požadovaný kurz. Jak prosté, milý Watsone.

Autopilot Raymarine
Autopilot, s jehož pomocí je možné kormidlovat, i když selže kormidelní mechanismus. Tlačítko „+“ bude točit doprava, tlačítko „-“ bude točit doleva.

Je třeba férově říct, že autopilot má své limity – ve velkých vlnách funguje hůře a opravdu velké vlny nemusí umět přemoci. Ale ve většině případů funguje velmi dobře a poskytne vám klid a čas na řešení toho primárního problému, tedy selhání kormidlovacího mechanismu.

Poznámka pro kapitány. Velmi doporučuji si před plavbou zjisit, kde je umístěná náhradní pína, a jak funguje autopilot. Také velmi doporučuji promyslet si postup nejen pro případ poruchy kormidelního mechanismu, ale i pro případ ztráty kormidelního listu. Neděje se tak moc často, ale děje se to také… a pak může jíž z tlustých do tenkých.

Tak krásné plavby!