Kvůli ochraně před povodněmi nebo kvůli využití vodního toku k získání elektrické energie se většina vnitrozemských větších řek přehradila přehradami. Aby byly lodě schopné přehrady překonat, existuje zařízení, kterému se říká plavební komora. Plavební komora neboli zdymadlo je zařízení vestavěné v rámci přehrady, které je osazené vodotěsnými vraty a umožňuje zvýšení nebo snížení hladiny v rámci přehradní hráze, a tím proplutí plavidel.

Protože se v rámci praktické zkoušky k získání osvědčení na neomezený průkaz M musí s lodí plavební komorou proplout, rozebereme si pravidla bezpečného proplutí trochu podrobněji.

Značení

Proplouvání plavebními komorami se ve dne i v noci řídí světly, která uvidíte hned, jakmile připlujete ke komoře.

• Dvě červená světla nad sebou – plavební komora není v provozu, vplutí není možné.
• Jedno červené světlo nebo dvě červená světla vedle sebe – plavební komora je v provozu, ale vplutí není momentálně možné, například už skončily provozní hodiny komory ten den.
• Jedno ze dvou červených světel vedle sebe je zhasnuto nebo jedno červené a jedno zelené světlo vedle sebe nebo jedno červené světlo nad zeleným světlem – vplutí teď není možné, ale připravuje se otevření plavební komory. To znamená, že je pravděpodobně hladina na jiné úrovni, než jste vy, a hladiny se zrovna vyrovnávají.
• Jedno zelené světlo nebo dvě zelená světla vedle sebe – vplutí je možné.

Při vyplouvání je to jednodušší:

• Jedno nebo dvě červená světla – vyplutí není možné.
• Jedno nebo dvě zelená světla – můžete vyplout, vrata jsou plně otevřena.

Pokud na plavební komoře nejsou žádná světla nebo signální znaky, které by je nahrazovaly, nebo pokud nejsou světla funkční, řídí se celé proplouvání pokyny obsluhy komory.

Chování v komoře

Před plavební komorou je vždy místo, kam se můžete vyvázat a počkat, až bude komora otevřená. Je to většinou prodloužení hráze nebo zdi podél komory nebo přehrady. Vyčkávací místo je označené znakem pro povolené stání a bývají tam většinou vyvazovací pacholata. Často jsou ale pacholata příliš velká nebo zeď pro menší lodě příliš vysoká, protože je komora stavěná pro dopravní a obchodní lodě. V takovém případě většinou z pacholat visí do vody lano nebo řetěz, o který se lze chytnout a počkat.

V oblasti plavební komory a v místech pro čekání nesmíte předjíždět.

Každá komora by měla mít ceduli s údajem, na jaké frekvenci VHF lze získat informace. Pokud máte VHF rádio, nalaďte si tuto frekvenci. Většinou se tam nic nedozvíte, ale pro jistotu.

Zaplouvání do komory se děje v tom pořadí, ve kterém lodě ke komoře připluly. Takže pokud připlujete jako první, postavte se co nejblíže komoře v zóně povoleného stání, aby za vámi bylo místo na další lodě. Pokud už před komorou někdo čeká, postavte se jednoduše za něj a při vplouvání do komory mu dejte čas, aby se v klidu v komoře vyvázal. Mějte trpělivost. Kapitán lodi před vámi může být nováček, kterého stresuje už samotné vplouvání do komory, zvlášť když za ním čekají další lodě. Plavidla, která nejsou malými, tedy nad 20 m, vplouvají ale vždy dříve než malá plavidla, nehledě na to, jak připlula.

Při vplouvání do komory musíte snížit rychlost, abyste nenarazili do vrat nebo jiných zařízení a komoru nebo sebe nepoškodili. Pokud jsou v komoře vyznačená místa pro stání, tak přednostně stojíme v rámci těchto označení. Každá plavební komora je trochu jiná a člověk často řeší, jak a k čemu se v ní přivázat. Naprosto ideální jsou plovoucí vazáky, které jezdí nahoru a dolů s tím, jak se zvedá nebo klesá hladina. K takovým vazákům se stačí přivázat jedním nebo dvěma lany, jedno z přídě, jedno ze zádě. V případě jednoho lana je nutné, aby bylo na vazáku pevně a neprokluzovalo. Nemusíte dál řešit nic než jen kontrolu, že se loď nikde neodírá o zeď komory. Taková krásná komora je například ve Štěchovické přehradě, což je mimochodem největší plavební komora v ČR a druhá největší v Evropě.

Jsou ale i náročnější situace. Některé komory mají místo plovoucích vazáků pacholata ve výklencích zdí v několika úrovních. U takového typu komory musí posádka lana rychle přehazovat z jednoho pacholete na druhé s tím, jak hladina klesá nebo stoupá. Abyste si to uměli představit – jste vyvázáni na jednom pacholeti ve výklenku, hladina začne stoupat a pachole vůči vám tedy klesat. O pár metrů nad ním bude další výklenek s dalším pacholetem. Až dojde hladina ke spodnímu pacholeti, musíte  přes horní pachole přehodit jiné lano a to spodní rychle odvázat. Takhle se převazujete výš a výš přes jednotlivá pacholata ve zdi. V tomto případě ale nevažte lano k pacholeti napevno, hrozilo by, že to spodní, v případě klesání hladiny to horní, nestihnete odvázat. Příklad takové komory najdete třeba v Modřanech v Praze.

Bohužel u některých komor jsou mezery mezi pacholaty ve zdi tak velké, že na ně posádka menší lodě nedosáhne. Pak vám nezbyde nic jiného než se držet rukama za vybavení komory, třeba žebřík, který jde po celé výšce komory. Oficiálně se to dle vyhlášky nesmí, ale co vám zbývá, že… To je případ třeba komory ve Vraném nad Vltavou.

Když tedy připlujete ke komoře, otevřou se vrata a rozsvítí se zelené světlo, můžete vplout dovnitř a vyvázat se o nějaké pachole nebo vazák.

Během pobytu v komoře je nutné:

• Mít vypnutý motor.
• Mít úplně zvednutou kotvu. To platí i na vyčkávacím místě, pokud není kotva použita pro kotvení, například když už u čekajícího mola není místo.
• Mít spuštěné fendery. Odrazníky, pokud jsou sundávací, musí být plovoucí, aby v případě pádu do vody nepoškodily komoru.
• Nesmí se používat kovové háčky na odstrkování jiných plavidel kvůli poškození trupu.
• Nesmíte sa koupat nebo rybařit.
• Nesmíte z lodi nic vylévat nebo vypouštět na plato komory nebo jiná plavidla.
• Vystupovat nebo nastupovat z lodě se smí jen na příkaz a se souhlasem obsluhy komory.
• V plavební komoře a v jejím okolí se nesmí stát delší dobu, jen na dobu proplutí.
• Musíte udržovat minimální odstup 10 m od plavidel nebo sestavy, která nese jedno modré světlo nebo modrý kužel. Pokud nese více modrých světel nebo kuželů, proplavuje se samostatně.
• Pokud dojde k plavební nehodě, musíte o tom uvědomit obsluhu.

Všechna pravidla ohledně proplouvání plavebními komorami platí až do míst, kde končí molo nebo zařízení pro vyvázání lodí, která čekají na proplavení.

Když plujete po proudu, tedy proplavujete se komorou shora dolů, voda se vypouští spodní výpustí a nedělají se téměř žádné víry, které by komplikovaly bezpečné stání lodí. Naopak pokud plujete proti proudu a hladina se s vámi zvedá, voda proudí do komory z horní nádrže a doslova to tam „vře“. Dělají se víry, které s lodí různě pohybují a oddalují a přibližují ji ke zdi komory. V takovém případě zůstaňte ve střehu a mějte po ruce ideálně jednoho až dva členy posádky. Loď neustále kontrolujte a podle potřeby ji odtlačujte rukou nebo lodním háčkem od zdi.

Po srovnání hladin v nádrži a v komoře se začnou vrata pomalu otevírat a následně se rozsvítí zelené světlo pro vyplutí z komory. Nahodíte motor, počkáte, až se lodě před vámi odvážou a vyplují, a poté se odvážete a vyplujete také. Hotovo.

Přednostní proplouvání

Jak už jsem zmínila výše, probíhá vplouvání do komory v pořadí, ve kterém lodě ke komoře připluly. Je ale pár výjimek, které mají při proplouvání přednost:

• Lodě celní správy, policie, Státní plavební správy a podobné, které vykonávají služební povinnost a nesou modré blikavé světlo.
• Lodě nesoucí červený plamenec.
• Osobní loď plující podle jízdního řádu.
• Osobní loď s cestujícími (je-li ohlášena alespoň hodinu předem).
• Veškerá plavidla nad 20 m se přepravují přednostně před malými plavidly.

Poznámka: Pokud čekáte před komorou a připluje velké plavidlo nad 20 m, které má přednost, vyžádá si ve většině případů nejenom přednostní proplutí, ale i přednostní stání v čekací části. Takže pokud se blíží parník, musíte odkotvit a odplout od komory, aby se mohl vyvázat nebo rovnou zaplout dovnitř komory. Až poté se můžete znovu zařadit za něj.

Kapitola z knihy Vůdce malého plavidla, Kompletní učebnice, část M, povinná ke zkoušce
Pro členy Námořního klubu sleva 50%. Nejste členem? Další informace zde.