Úterý 26.09.2023, Vlassis –Archaia Epídavrou – Poulaki – Megáli Bali – Klíma upluto 25NM
Po ranní koupeli a hygieně zdvíháme kotvu a na motor přejíždíme do vedlejší zátoky s městským přístavem – Archaia Epídavrou. Je to naše východisko pro cestu k divadlu – amfiteátru pro 14 000 diváků.
Předchozího dne jsme po značnou část plavby cítili vůni sirovodíku, ale protože jsme celý den objížděli Methanos, říkali jsme si, že to budou pozůstatky ze zátoky, respektive, že zavání celý poloostrov. Nebyly, ale na to jsme přišli až následující den.
Při vjezdu do přístavního bazénu nám Posseidon připravil pěkné místo kde nehrozilo, že nám někdo přehodí řetěz přes náš. S díky přijímáme a po vyvázání finanční ředitel výpravy vyráží zajistit dopravu na archeologické naleziště. Dvěma taxi se dopravujeme do blízkosti divadla a za 12 Euro prožíváme setkání s historií. Viděl jsem několik koloseí, divadlo v Aténách, ale před divadlem v Epidauru mi spadla brada. O jeho historii si přečtete jinde. Jen snad že to je rodiště antické tragédie, že divadlo bylo součástí léčby v Asklepiově komplexu a že celé funguje jako jeden obrovský zesilovač. Když jeden z návštěvníků úmyslně upustil minci v ohnisku scény, bylo to slyšet až nejvyšší řadě, kde jsem seděl. V antice zvukovou aparatury nepotřebovali. Byla zbytečná. Na prohlídku postačí dvě hodiny.
Za zmínku ještě stojí zvláštní zážitek s dozorem v divadle. Němečtí návštěvníci začali na scéně zpívat. Bylo to chvilku velmi krásné, ale záhy se začaly ozývat píšťalky dvou dozorujících dam. Zpěv je prý zakázán po dvou incidentech se zpívání hymny. První byl mezi Izraelci a Íránci, druhý pak mezi Ukrajinci a Rusy. Nějak se nemohli verbálně domluvit a skončilo to v obou případech pěstními a zápasnickými souboji. Prostě tragédie, ale ne antická. (poznámka Jardy redaktora: Zpívání je v amfiteátru zakázáno o pamatuji – to je více deset let. Zdá se, že se jen mění důvody, jak řečtí zaměstnanci potřebují… jediná šance jak si tam zazpívat je být tam hned ráno a využít nepřítomnosti lidí i hlídačů. Mimochodem, to pískání je jedna z věci, které mě na Řecku strašně štve. Státní aparát to používá hodně často)
Po skvělém Pita gyrosu za „nekřesťanských“ 3,7 Euro vyplouváme směrem na Agistri do zátoky Poulaki a jako rezervu v případě zhoršení počasí volíme zátoku Klíma na Aegíně.
Vítr nám umožňuje zpočátku plout na stoupačku a postupně zesiluje z 12 až na 20 uzlů. Mezi tím nám všem na mobily, tablety a na bůh ví co ještě dorazilo upozornění na výskyty extrémních bouřek v oblasti kde se pohybujeme. To těm, co na moři nezažili ostřejší počasí vnáší neklid do myslí. Tedy původně jsem chtěl napsat slzy do očí, ale to by nebylo přesné. A snad by to ani nebyla pravda.
Po doplutí k zátokám a po neúspěšném pokusu umístit kotvu vyrážíme, již s druhým refem na hlavní plachtě i geně, směrem k záložní zátoce Klíma. Vítr mezi tím zesiluje až na 32 uzlů a my už víme, že do zátoky za světla nedorazíme.
Opravdu se vždy vyplatí podrobná příprava před jízdou. Víme, že zátoka je dobře krytá před předpokládaným větrem, má dobré dno a v okolí nejsou žádné vážnější překážky. Dorážíme po jízdě v náklonu a po tmě k zátoce. Vidíme dvě kotevní světla a tak míříme směrem k nim. Spouštíme plachty a blížíme se na motor. Katamaran i plachetnice jsou pěkně osvětlené a voda v zátoce je konečně klidná. Vybíráme místo na shození kotvy a pomocí silné baterky scanujeme okolí. Začínáme spouštět mezi loděmi za úrovní jejich zádí a z katamaranu se ozývají. Ptáme se anglicky, zda je nějaký problém a česky je nám odvěceno že prý néé, že to děláme dobře. Pokračujeme v kotvení a po testu kotvy jsme spokojení.
Středa 27.09.2023, Klíma – Aegina Port, upluto 12NM
Ráno vstáváme na posádku relativně brzo a už v osm jsme na cestě. Vítr fouká příznivě, a tak zdvíháme plachty krátce po vytažení kotvy a míříme do Aegina portu. Chceme se podívat na chrám bohyně Afaii, jehož návštěvu jsme měli v plánu první den.
Rohové místo u městského mola je naše a vyvazujeme se kotva – nábřeží.
Vyrážíme hledat taxi, které by nás vyvezlo k chrámu. Ten není z této strany ostrova vidět. Jezdí tam i autobus… Je nás ale osm, a tak je cena za dopravu navržená taxikáři snesitelná.
Dva milí taxikáři v poměrně letitých mercedesech nás vyvážejí k chrámu. Bohyně Afaia má jeden z nejdochovalejších chrámů v Řecku. Je poměrně dobře patrná architektonická struktura včetně vnitřního uspořádání. Jako obvykle je u chrámu malé muzeum, kde je možné shlédnout nálezy a modely předpokládané podoby chrámu a jeho výzdoby.
Výhledy z malé kavárny jsou uchvacující a my můžeme shlížet do zátoky Agia Marina. Jsme rádi, že jsme do nemuseli šlapat do kopce, přestože cesta vede lesem, je dost teplo.
Cestou zpět si na doporučení taxikářů krátce prohlížíme poutní místo Saint Nectarios a z dálky soubor kaplí Palaoichora. Některé z nich jsou na skále a z dálky vypadají jak v Meteoře.
U mola se připojujeme na elektřinu a za pár minut máme opět dojem, že jsme v Methaně. No nejsme a konečně náš početný tým elektrikářů kontroluje baterky. Bingo. Na jednu ze servisních baterek nelze prakticky sáhnout. Vypínáme dobíjení a Methanos je konečně pryč. Devátou závadu nemáme jak fixnout a tak jen budeme šetřit zdroje.
Čtvrtek 28.09.2023, Aegina Port – Alimos, upluto 38NM
Poslední plánovaný den na plachtění využíváme naplno. Šestnácti uzlový severovýchodní vítr nám dává možnost cestovat rychlostí až osm uzlů. Míříme tedy k ostrůvku Fléves, kde Jardův průvodce inzeruje možnost potápět se poblíž vraku lodi Panagis. Vítr se mezitím stáčí k severu a tak při přijetí k avizovanému místu máme chvilku pocit, že by kotvení bylo možné a hledáme místo pro kotvu. Z přídě se ozývá „máme písek“ a tak jde kotva dolů. Kormidelníkovi se to nezdá, a tak beru již osvědčené brejličky a jdu do vody. Kormidelníka zřejmě přímo ponoukl Posseidon. Kotva leží sotva metr a půl od světlého trupu rozlomené lodě. Hrozí, že se zahákneme za obrácenou příď. Kotevnice podle pokynů kotvu pomalu vytahuje a kromě krátkého kontaktu s kameny jde bezpečně nahoru. Dáme ještě jeden pokus blíž skále jižně, ale blízkost skal znemožňuje klidné stání. Navíc se vítr opět stáčí k severovýchodu a místo se nám opravdu nelíbí. Nechceme se připojit vraku dole.
S úlevou směřujeme do zátoky Vouligménis, kde dáme pozdní oběd, poslední Expresmenu. Oběd nám zpestřují jezdci na vodních lyžích, zejména jejich akrobatické figury a následné pády.
Do Alimos maríny dorážíme okolo páté odpoledne a kde na nás čeká Memo a intezivní přeháňka. Jak už máme zkušenost z Náfplia, přijímáme to, že Memo vbíhá na palubu a řeší vyvazování.
Jsme po pěkné plavbě zpět a nic jsme sami nerozbili. Zveme Mema na panáka z poslední láhve karibského rumu. Ten si s námi rád dá, ale pak rychle usedá do auta a mizí směr Atény.
Celá posádka pak směřuje do sprch. Zítra tady bude boží dopuštění, až se vrátí ostatní posádky. Je tu totiž jen šest záchodů a sprch pro muže a totéž pro ženy…. na celou marínu.
Závěr
Celý pátek chodíme Aténami. Prvotním cílem bylo Národní archeologické muzeum se skvosty, co se jen těžko popisují. Jen pro příklad: originální poklad z Mykén, dochované fresky ze Santorini, mechanismus z Antikythéry, sochy, bronzy, amfory a a a. Fakt to stálo za to. Následovala Agora … a pak přišla bouřka. Symbolické zakončení naší plavby.
Doporučení
Věřte Jardovu průvodci a antičtí bohové vám porozumí.
Tedy chtěl jsem napsat, že pro plánování se opravdu hodí. Zejména těm, co chtějí něco vidět a zažít a povalování v zátoce a dobré jídlo v taverně považují za „pouhý“ základ.
Doplňkové doporučení pro milovníky konstrukčně starších lodí: Koukejte se více na hodnocení lodě a pronajímatele. Podívejte se na diskuzní fóra. Kontrolujte technický stav lodě pomalu a raději ve dvou. Neváhejte nalít vodu do bildge a vyčerpejte-ji nejen pomocí elektrické, ale i ruční pumpy (třeba přijdete na to, že tyčka – páka, nesedí do vaší pumpy). Když chcete jezdit v noci v systému rozdělené plavby, je dobré mít radarový odražeč. Když vám nejde na palubě elektrický proud, hodí se mít (nejlépe funkční) mechanický wind indicator. Když ucítíte sirovodík, neznamená to vždy aktivní projev objížděného vulkánu. Berte si do posádky námořníky, co se nesesypou při výskytu první závady a nejlépe s technickými znalostmi :-). Filozofa berte jen když je alespoň modelář nebo kutil. Doktor (medicíny) se pro postraší členy také hodí.
Za posádku Seagullu dobré a šťastné plavby přeje
Vojta