Refování plachet za jakýchkoliv podmínek je základním úkonem, který by měl každý dobrý skiper zvládat. V dnešním článku se podívejme na refování geny. Podotýkám, že popisuji refování geny na rolfoku, protože jiné dnes už téměř neexistují.
Standardní postupy vyučované na jachtařských kurzech říkají, že chceme-li refovat genu, nastartujeme motor, namířímě loď proti větru, čímž se z geny vyleje vítr a zrefujeme. Je to postup správný a bezpečný, ovšem trochu zdlouhavý a na vlnách i docela mokrý, protože loď otočíte proti nim.
Můžeme to totiž udělat i elegatněji. Představme si, že plachtíme na boční vítr (obr. 1). Loď jede rychle a jachting nemůže být krásnější. Ale vítr sílí a vy usoudíte, že té geny je venku trochu moc a že je třeba zarefovat. Jak postupovat?
Z bočníhu kurzu mírně odpadneme a navedeme loď na kurs zadoboční. Velikost odpadnutí na zadoboční kurs volíme tak, aby hlavná plachta zakryla genu. Tím se gena dostane do větrného stínu hlavní plachty, přestane táhnout a začně flatrovat (obr. 2). To je okamžik, kdy ji snadno na rolfoku zarefujete, nebo sbalíte úplně. Pak stačí se jen vrátit na původní kurs (obr. 3). Posádka je nadšená a obdivně zírá, jakého že to má kapitána. 🙂
Rizika. Jako všechno na moři, má i tento způsob svá rizika. Při navádění lodi na zadoboční kurs to nesmíte přehnat, abyste neudělali nechtěnou halzu. Hrozí to zejména na vlnách, případně mění-li vítr nepředvídatelně směr, což se často stává třeba v okolí mysů nebo břehů s vysokými kopci. Proto důrazně doporučuji, vždy si hlavní plachtu pojistit vhodně založeným preventerem (někdo říká kontraotěží), který zajistí, že i při nechtěné halze nenadělá ráhno a hlavní plachta žádné škody.
