V minulém díle jsem vyprávěl, jakým byrokratickým nástrahám čelil Tomáš Kůdela a Skipřenka s Gaiou, když přišli o stěžeň. I když je to nehoda značně děsivá a nebezpečná, setkání s byrokracií bylo ještě daleko frustrující. V podstatě se oba vyjádřili, že největší chyba byla volat vysílačkou na kanálu 16. Jako dlouholetý jachtař musím na tomhle místě položit otázku: To je to, co chce řecká Port Police dosáhnout? Aby jachtaři nevolali na kanále 16? Ale pojďme dál, jsou tu další příběhy z roku 2020 a 2021.
V Egejských vodách se plaví katamarán po českou vlajkou. V roce 2020 přišel o stěžeň za velmi podobných okolností jako Tomáš nebo Skipřenka. Co následovalo, nebudu už popisovat podrobně – vy už to víte. Katamarán strávil nějaký čas vyvázaný na jednom řeckém ostrově, otloukán vlnami o molo (protože stál na špatném místě, bylo špatné počasí a on nemohl přeplout), zatímco Port Police vršila jeden nesmyslný papír za druhým. Katamarán a jeho kapitán prošli stejným scénářem a trvalo značný čas, než se vše dořešilo a katamarán byl možné opravit.
Možná si teď říkáte, že jde jen o velké nehody, kterou pád stěžně rozhodně je… no možná. A možná taky ne. Čtěte dále.
U řecké Monemvasii je malá marína, kde se dá při návštěvě tohoto ikonického místa stát. V bezprostředním okolí, přesněji těsně u vlnolamu, probíhají už nějaký pátek bagrovací práce. Relativně pravidelně vypluje z mariny plovoucí bagr, kousek od vlnolamu bagruje a odpoledne se zase vrátí. Co přesně se tam chystá není jisté, nicméně každý jachtař by si měl dát pozor, protože bagrování mění profil dna a občas je někde méně vody, než na mapě.
Připlouvající loď s českým majitelem a kapitánem měla přesně tuhle smůlu. V místě, kde mělo být dost vody najela kýlem na písek. Tím pádem uvízla. Nic tragického, například v Británii patří nasednutí na písek v ústí řeky díky přílivu a odlivu k tak říkající místnímu koloritu (kdo jste kdy plul v okolí jižního anglického pobřeží, víte o čem mluvím). Ale zpět do Řecka. Trable české lodi viděl z maríny rybář, nelenil, se svou lodí vyplul a uvízlou plachetnici z mělčiny stáhnul. Ta následně v pořádku doplula do maríny, kde se vyvázala.
Tahle akce ale neušla místní Port Police a záhy se objevili na lodi dva důstojníci. A začal tanec, který již znáte z toho, co jsem psal výše. Port Police zabavila lodní dokumenty, prohlásila loď za neschopnou plavby a požadovala kontrolu lodi pověřeným specialistou, který jako jediný ji může prohlásit zase za plavby schopnou.
Majitel a kapitán plachetnice byl v šoku, protože lodi nic nebylo. A protože byl i znalý práva, pokoušel se s Port Police diskutovat. Pak se s nimi i hádal, ale nebylo to nic platné. Jen tak tak, že neskončil za mřížemi (ano, Port Police v Řecku má pravomoc vás kdykoliv uvěznit; vím o případu polských kapitánů, kteří byly ve vězení 2 týdny, nemluvě o mediálně známém případu nikoliv jachtařů, ale vývojářů softwarové firmy, kteří si dost nerozumně fotili vojenské objekty; ti seděli půl roku a jen tak tak se je povedlo dostat ven).
Nakonec to dopadlo jak asi čekáte. Kapitán si musel sehnat specialistu, který loď prohlédl a prohlásil ji za plavby schopnou. Trvalo to týden a protože kapitán byl i majitel v jedné osobě, byl ušetřen machinací s plnou mocí od české vlády, kterou jsme museli shánět my. Slova, kterými celou situaci tenhle kapitán komentoval nejsou zde publikovatelná.
A další případ. Tentokrát kapitánka. Po celodenní plavbě míří česká plachetnice do přístavu, když najednou motor ztichne a nejde nahodit. Po komunikaci rádiem připlouvá motorová loď a ten kousek plachetnici přetáhne do přístavu. Tím ochotným vlekařem byl řecký rybář, který se zároveň podíval, co tomu motoru je. Ucpaný palivový filtr. Diagnóza jednoduchá, oprava snadná. Za pár chvil už motor zase běží.
Pak se ale na scénu dostavuje Port Police a vy, milí čtenáři víte, co bude následovat. Vyžádají si lodní dokumenty (tedy zabaví je) a prohlásí loď za plavby neschopnou, i když to evidetntně není pravda. A následuje obvyklý zákaz odplutí a zoufalé shánění někoho, kdo loď zkontroluje a zároveň bude mít i akreditaci, aby byla Port Police ochotná tu jeho kontrolu uznat. A papíry se vrší a čas utíká… Posádka musí na letiště, takže odjíždí trajektem, kapitánka zoufale volá na všechny strany. Klasický scénář, který trval přes týden. Dobré na tom bylo, že lodi nic nebylo a po vyřešení všech byrokratických úkonů v pořádku odplula.
Musím ještě podotknout, že ten papír o plavbyschopnosti lodi není zadarmo. Třeba nás stál 1200 EUR.
Ale nejde jen o závady na lodi, ať už domnělé nebo skutečné. Port Police je pánem nad vodami a umí to dát jachtařům dokonale sežrat. Následující příběh jsem už zmiňoval ve svém Průvodci Řeckem, ale patří i sem.
Na vrcholu Argolského, respektive Navlpijskéjo zálivu leží malebné město Navplio a v něm velká a často relativně prázdná marína. Voda je na mole k dispozici a obhospodařuje ji, tedy přesněji prodává ji, pán, kterého tam pravidelné zastihnete. Je to ale pán podnikavý a vodu má pěkně drahou. Navíc, když má natočit 200 litrů, tak má spoustu řečí, že on točí od 1000 litrů výše pro velké lodě a tak. Když jsem tam bral vodu onehdy já, řekl si za 100 litrů o 20 EUR. No nekupte to.
Do téhle maríny dorzila jednoho dne česká majitelská loď. Kapitán a majitel v jedné osobě na palubě, posádka složená z mladých lidí. Prodavač vody se na ně vytasil se stejnou taktikou – za málo vody hodně peněz. Kapitánovi se to ale nelíbilo a začal se s pánem dohadovat. Nikam to nevedlo a tak českého kapitána nenapadlo nic jiného, než zavolat Port Police. Ve světle výše uvedného a ve světle minulého dílu asi už tušíte, že to byla chyba.
Dostavivší se policie nejprve obvinila kapitána z černého charteru. Když dokázal, že je majitel a loď je jeho, začala Port Police sjíždět Facebook a internet a hledat jeho stránky, což se jí záhy povedlo. Tam našla tabulku volných termínů plaveb a obvinila kapitána z, držte se, z nepovoleného marketingu! No a hned na místě dostal pokutu 200 EUR. Když chtějí, konají rychle. Český kapitán zaplatil a odplul, když je před tím (nenápadně) proklel do třetího kolena. A s nimi celé Řecko.
Na další dva případy jsem narazil v britském Yachting Monthly už před nějakým časem a dávám je sem jako zajímavost. Tenkrát jsem se jim smál… tak pitomej jsem byl.
První z nich je ze skupiny „loď neschopná plavby“. Jistému britskému jachtaři vysadil v Jónském moři motor (Jónské moře je západní Řecko). Bylo to za téměř bezvětří, i náš jachtař tak, jak ho to naučila RYA a generace britských námořníků, správně nahlásil na 16 kanále PAN PAN, že nemá funkční motor a v bezvětří není schopen manévrování. Tedy aby to okoloplující lodě věděli. Pak se pustil hledání závady. Závadu v krátké době našel, opravil, motor nahodil a doplul v pohodě do přístavu. K jeho překvapení ho na molu čekala Port Police, vyžádala si papíry od lodě…a … dál už to určitě znáte – a máte pravdu. Následovalo prohlášení, že loď není plavby schopná, shánění pověřeného řeckého technika, vršení papírů a tak dále a tak dále…. Ten britský jachtař si pak v Yachting Monthly trpce stěžoval. No jo, západní změkčilec.
Druhý a poslední případ, který tu chci uvést, je také z Yachting Monthly, ale je ještě o něco drsnějšího charakteru. Předesílám, že zdroje britského magazínz neumím zjistit a ani ty informace ověřit, takže do dávám dál tak, jak jsem si to v magazínu přečetl. Ten předchozí případ díky tomu, že jsem to zažil, podepíšu klidně, ale u tohohle se spoléhám jen na informace redaktorů z Yachting Monthly. Takže i vy ho tak berte.
Britský jachtař se vracel s charterovou plachetnicí do Lavria, odkud ji měl půjčenou. Nedaleko Lavria svou nepozornstí zakopl kýlem o dno. Není jisté, jestli to nahlásil nebo nenahlásil vysílačkou na 16. kanálu. Jisté je, že to nahlásil charterové společnosti, možná mu strhli něco z kauce, možná ne, v každém případě dotyčný odletěl v dobré víře domů. Asi za dva roky mu ale domů do Británie přišla obsílka k řeckému soudu. Prý se stal účastníkem a viníkem námořní nehody a zdrojem plavební překážky a musí se dostavit k soudu k vyřešení případu. Dotyčný jachtař si chvíli myslel, že je to vtip. Ale nebyl. Charterovka mezi tím změnila majitele a nedokázalu mu nijak pomoc. Ona by mu stejně asi nepomohla. Jak to dopadlo? Dotyčný jachtař k žádnému soudu nejel, ale také už se nikdy neodvážil navštívit Řecko. Jak to pokračovalo dál nevím, protože víc už toho v Yachting Monthly nepsali.
Doplnění poté, co tenhle článek 14.4.22 vyšel. V reakci na článek nám poslal jeden čtenář, Standa, (osobně ho znám, plavil jsem se s ním) ještě jeden řecký příběh. Tak ho sem přidávám. Jarda F.
Standa píše: „Před dvěma roky jsem plul na charterové plachetnici ze Skiathosu na Skýros a kotvili jsme v přístavu. Ráno před odplutím přišli dva port policisté, hodinu zkoumali doklady moje i doklady od lodi. Moje mi vrátili, ale lodní doklady si odnesli, s tím, že není za 1 a 2 měsíc zaplacená pojistka. Volal jsem na charterovku i majiteli a ti mi potvrdili, že je vše v pořádku. Museli jsme další noc strávit v maríně a druhý den jsem šel za policisty pro doklady. Ti je u sebe neměli, že budou odpoledne. Odpoledne jsem se sháněl po policistech, ale harbourmaster mi sdělil, že mají po službě. Volal mi majitel, že máme jet do města Skýros na stanici pro doklady. Pracovníci maríny nám pomohli sehnat auto a my jeli konečně pro papíry od lodi, které byly samozřejmě vpořádku. Takže jsme zbytečně strávili další den na suchu. “
Tohle jsou příhody, které se opravdu staly a já osobně bych byl moc rád, kdyby tomu tak nebylo. Ale za těch 10 let plutí na vlastní lodi v Řecku jsem už zažil hodně a srážka s řeckou byrokracií je horší než bouře.
Tohle moje varování se týká hlavně majitelů a majitelských lodí, ale jak je vidět z posledního příběhu, nemusí tak tomu být vždy.
Je mi vlastně moc líto, že musím tohle psát. Nechci aby to vypadalo, že vás nabádám nepouživat vysílačku na 16. kanále. To vůbec ne! Je vždycky na kapitánovi, aby zhodnotil situaci. A pokud byste někdy měli volit mezi trably byrokratickými a zraněním posádky – volte ty byrokraty!
Je ale smutné, jakou pověst si Port Police vybudovala a že její jednání a konání jde přímo proti bezpečnostním zásadám používaných na moři. Vím o dvou případech, kdy majitelé lodí řekli, že takové jednání ze strany námořní autority nemají zapotřebí a opustili Řecko. My se Skipřenkou zatím v téhle fázi nejsme, ale hodně jsme bohužel ochladli. Ono když se stane na moři nějaký průšvih, je to samo o sobě značně stresující. Když se k tomu ale přidávají ještě takovéhle věci, říkáte si, jestli by se k vám někde jinde nechovali lépe.
Trpělivě jsme stáli v krizi na straně Řecka. Hájili jsme je kdykoliv to šlo a naše posádky jsme poctivě vozili po ostrovech, kde utráceli svoje peníze. Zeptejte se Michaela z Porosu, kolik českých posádek navštěvuje jeho skvělou tavernu… a nejen Michala z Porosu. Chápu, že od Port Police nemůžeme čekat vděk. Ale tohle? Je to fuj….