Sláva satelitům: EPIRB, PLB, MOB–AIS

FOTO: U.S. National Oceanic and Atmospheric Administration, public domain

Víte, jaký den byl 10. září? Středa? Stejně blbý jako vždy? Stejně blbý jako vždy – a ještě k tomu středa?  Tohle datum má hned několik významů: je to Mezinárodní den prevence sebevražd, v USA se slaví Národní den hotového jídla k televizi (National TV Dinner Day) – a zároveň i Den vyhledávání a záchrany pomocí systému COSPAS–SARSAT (Cospas-Sarsat Global Search and Rescue Day).

COSPAS–SARSAT

COSPAS–SARSAT je mezinárodní satelitní systém pro vyhledávání a záchranu osob, který vznikl v roce 1979 ve spolupráci USA, Kanady, Francie a tehdejšího Sovětského svazu.  Účelem systému je detekovat a lokalizovat nouzové signály z letadel, lodí nebo jednotlivců pomocí záchranných majáků, které vysílají na frekvenci 406 MHz.

V jachtingu tyto signály umí vysílat zařízení, které známe jako EPIRB bóji, v letectví jako ELT (Emergency Locator Transmitter – nouzové lokalizační vysílače). Po aktivaci je jejich signál zachycen satelity na nízké, střední i geostacionární dráze, které určují polohu zdroje a předávají informace pozemním stanicím. Odtud putují data do záchranných koordinačních center (RCC), která organizují zásah.

Den 10. září odkazuje na rok 1982, kdy se v kanadských lesích zřítila Cessna 172 se třemi lidmi na palubě. Zraněné posádce se podařilo aktivovat nouzový vysílač a už následující den byli lokalizováni a do 48 hodin zachráněni.

Od svého spuštění systém pomohl zachránit desítky tisíc lidských životů. Podle poslední dostupné statistiky (2023) už COSPAS–SARSAT pomohl 63 745 lidem v rámci 19 883 záchranných akcí (SAR). Dnes dokáže rychle a přesně určit polohu nehody i v těch nejodlehlejších oblastech světa, kde by jinak nebylo možné zavolat pomoc. Program má výhradně humanitární charakter, je otevřen desítkám států světa a výrazně přispívá k bezpečnosti letectví, námořní dopravy i expedic.

EPIRB (Emergency Position Indicating Radio Beacon)

EPIRB bóje jsou dnes již dobře známé a tvoří základní součást záchranné výbavy každé lodi. Jsou registrovány k plavidlu a vysílají 15místný identifikační kód, který je uložen v databázi a přiřazen konkrétní lodi. Kromě určení polohy pomocí satelitního spojení na frekvenci 406 MHz mohou některé modely obsahovat i:

  • radiomaják na 121,5 MHz pro přesnější zacílení záchranářů,
  • AIS vysílač (161,975 MHz a 162,025 MHz), který upozorní okolní lodě,
  • a tzv. Return Link Service (RLS) – zpětné potvrzení, které uživateli oznámí, že jeho nouzový signál byl zachycen.

PLB (Personal Locator Beacon)

Osobní lokalizační bóje PLB (Personal Locator Beacon) – jak už název napovídá – jsou registrovány na konkrétní osobu. Jsou lehčí a menší než EPIRB, mají tedy nižší výkon a menší baterii, ale jejich výhodou je přenosnost – lze je nosit na vestě nebo u sebe. Jsou ideální pro malé posádky a sólo jachtaře, kteří se vydávají na delší přeplavby a chtějí mít jistotu, že v případě pádu přes palubu mohou vyslat nouzový signál.

PLB lze využít i mimo jachting – například pro turistiku, horolezectví, polární expedice nebo létání. Vysílají signál s GPS souřadnicemi přes satelitní systém COSPAS–SARSAT na 406 MHz, zároveň mají 121,5 MHz vysílač pro přesnou lokalizaci záchranářů a některé modely i RLS potvrzení o zachycení signálu.

MOB–AIS (Man Overboard)

AIS MOB je rovněž osobní rádiová bóje, ale – jak název napovídá – pracuje v pásmu AIS systémů (161,975 MHz a 162,025 MHz). Po aktivaci (manuálně nebo automaticky po kontaktu s vodou) vysílá AIS zprávy typu 1, 14 a 15, které obsahují:

  • unikátní MMSI identifikátor zařízení (začínající „972…“ pro AIS MOB),
  • aktuální GPS souřadnice,
  • směr a rychlost driftu,
  • a textové varování „MOB ACTIVE“ nebo „MOB ALERT“.

Informace se zobrazí na AIS plotterech jako červený symbol osoby nebo MOB alarm s polohou a vzdáleností od lodi.  Na moderních systémech doprovází alarm i zvukový signál.  Dosah je omezený na přibližně 3–5 námořních mil, ale obrovskou výhodou je, že okamžitě upozorní vlastní posádku i všechny okolní lodě, takže může následovat rychlá záchrana.

Výhody a nevýhody

U EPIRBu záleží na konfiguraci – tedy zda má i AIS modul a RLS službu. Volba mezi PLB a AIS MOB bývá složitější:

  • PLB poslouží osamělým jachtařům i suchozemským dobrodruhům. Poskytuje větší jistotu, že vás najdou, ale záchrana může trvat déle, protože závisí na satelitním systému a koordinaci záchranných služeb.
  • AIS MOB je ideální tam, kde je hustší lodní provoz – například v pobřežních vodách. V ideálních podmínkách umožňuje rychlejší záchranu – často i vlastní posádkou.

Cenově vycházejí oba systémy podobně. Začínají zhruba od 8 000 Kč.